Především volbou kandidátů na funkci veřejného ochránce práv se dnes bude zabývat Senát. Ze šesti nominovaných, mezi něž patří zástupce současného ombudsmana Vít Alexandr Schorm nebo bývalá vládní zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková, mají sněmovně navrhnout dva adepty. České konference rektorů už navrhla Schorma a právničku z úřadu ombudsmana Evu Kostolanskou.
Prioritou je protivzdušná obrana státu, prodej letounů L-159 by nebyl výhodný, řekl Zůna
Bitevní letouny L-159 jsou součástí protivzdušné obrany České republiky, která je dle vlády prioritou. Ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) tak reagoval na ukrajinský zájem o tyto stroje.

Odboráři požadovali původně pro hůř placené profese a pro státní službu zvýšení tarifů o devět procent a pro ostatní o šest procent, a to od ledna. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) mluvila o plošném přidání o 2200 korun. To předáci odmítli. Kvůli rozpočtovému provizoriu souhlasili s případnou úpravou tarifů od dubna, pokud by byla výraznější a tříměsíční zpoždění kompenzovala.
Zástupci vlády a odborů budou dnes večer pokračovat ve vyjednávání o růstu platů ve veřejném sektoru pro letošní rok. Minulý týden se na navýšení výdělků úředníků, pracovníků v kultuře, nepedagogů či lékařů a sester nedohodli. Premiér Andrej Babiš (ANO) v pondělí na tiskové konferenci uvedl, že kabinet už má řešení, jak platy ve veřejných a státních službách letos upraví.
Jak by přidání mělo vypadat, nechtěl upřesnit. Ministr práce Aleš Juchelka (ANO) řekl, že na jednání jde s nabídkou, kterou odmítl přiblížit. Domnívá se ale, že by se dohoda dnes mohla najít.
Až premiér Andrej Babiš dosáhne nevydání k trestnímu stíhání, určitě začne být směrem ke svým koaličním partnerům tvrdší. „Začne s nimi zacházet podobně, jako zacházel se Sociální demokracií ve své minulé vládě,“ domnívá se politolog a poradce prezidenta Jiří Pehe. Může podle něj dojít i na hrozby, že SPD nebo Motoristé vůbec nemusí ve vládě být.
zprávy ze středy 21. ledna
Bitevní letouny L-159 jsou součástí protivzdušné obrany státu, která je prioritou. Na dnešním jednání sněmovního branného výboru to dnes řekl ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD). O část strojů stojí Ukrajina. Podle Zuny mají letadla nalétánu zhruba pětinu životnosti a jejich prodej by nebyl z českého pohledu vzhledem k jejich užitné hodnotě výhodný.
"Tak jako Ukrajina potřebuje urgentně tyto letouny k boji s vysokorychlostními drony, tak to potřebujeme i my," uvedl Zůna, podle kterého v této věci převládá český národní zájem. Loni oslovila Ukrajina ministerstvo obrany třikrát, stanovisko bylo zamítavé, sdělil ministr.
Zůna podotkl, že Česko nemá 24 bojových letounů L-159, ale 16. Dalších osm strojů je podle něho výcvikových a musí nyní projít obnovou. Vyřazení čtveřice bitevníků by znamenalo vyřazení čtvrtiny celé flotily, uvedl ministr. Poukázal také na to, že letoun obsahuje americké technologie a Česko v minulosti nedostalo licenční povolení pro jejich vývoz do některých třetích zemí.
Mandátový a imunitní sněmovní výbor rozhodne o doporučení plénu k žádostem o vydání premiéra Andreje Babiše (ANO) a předsedy Sněmovny Tomia Okamury (SPD) k trestnímu stíhání v úterý 3. února. Dnes oba body podle očekávání přerušil. Po jednání to novinářům řekla předsedkyně výboru Helena Válková (ANO). Babiš stojí před soudem v kauze Čapí hnízdo. Babiš dříve řekl, že Sněmovnu o své vydání nepožádá. Kauzu označuje za politický proces, vinu dlouhodobě odmítá. Okamurův případ se týká předvolebních plakátů. Předseda Sněmovny kauzu považuje za umělou, podle něj jde o omezování svobody slova.
Debata kolem možného prodeje čtyř letounů L-159 Ukrajině je zbytečná, česká armáda stroje potřebuje, zopakoval dnes ve videu na facebooku premiér Andrej Babiš (ANO). O případném prodeji letounů mluvil prezident Petr Pavel minulý týden při návštěvě Ukrajiny. "Nevím, proč to říká. Nevím, proč si nevzal pořádné podklady na tu cestu do Ukrajiny, aby mu armáda řekla to stejné, co řekla (bývalá ministryně obrany Jana) Černochová (ODS), že ty letadla naše armáda potřebuje. Proto je to úplně zbytečná debata," reagoval dnes premiér.
Babiš sdělil, že přenechání strojů Ukrajině nebylo ve hře ani v době, kdy vládla předchozí koalice Spolu (ODS, KDU-ČSL, TOP 09) a hnutí STAN. Poslankyně Černochová, která do podzimu zastávala post ministryně obrany ve vládě Petra Fialy (ODS), v pondělí řekla, že za její éry nebyly letouny vyřazené jako nepotřebný vojenský materiál, protože se používaly k výcviku. Na podrobnosti se chce dotazovat na sněmovním výboru pro obranu.
Bývalý ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) uvedl, že by neprodání letounů bylo strategickou chybou nejen kvůli bezpečnostnímu zájmu ČR, ale i kvůli českým firmám. Jurečka poukázal na to, že se česká technika mohla ukázat v akci a posílit svou dobrou pověst. Znamenalo by to podle něj další zakázky, rozvoj firem či pracovní i obchodní příležitosti.
Česká republika upřednostňuje debatu a hledání řešení, pokud jde o americké hrozby zavedením cel, uvedla dnes v Bruselu nová česká ministryně financí Alena Schillerová. Je ale třeba mít připraveny nástroje na případnou reakci, dodala s tím, že v tom souhlasí se zástupci Francie. Schillerová se dnes v belgické metropoli účastnila jednání ministrů financí zemí unie.
Americký prezident Donald Trump v sobotu oznámil, že od 1. února zavádí dodatečná desetiprocentní cla na dovoz z Dánska, Norska, Švédska, Francie, Německa, Británie, Nizozemska a Finska a že tyto poplatky budou platit, dokud Spojené státy neuzavřou s Dánskem dohodu o koupi Grónska. Zmíněné země se postavily proti Trumpovu přání tento arktický ostrov získat, jen Británie a Norsko nejsou členy EU.
"Já jsem se do debaty nezapojovala, spíše jsem naslouchala, protože jak dobře víte, čeká nás ve čtvrtek mimořádný summit, kam přijede i náš premiér Andrej Babiš a bude tam náš postoj jednoznačně prezentovat. Budu ho samozřejmě informovat," řekla novinářům v Bruselu Schillerová. V debatě podle ní nepadlo nic konkrétního, byla ale místy až emotivní.
Ministryně financí zopakovala, že Česko stojí na straně zemí, které nezpochybňují, že Grónsko spadá do správy Dánského království. "My jsme nicméně země, která upřednostňuje sednout si ke stolu, hledat dohodu, ale samozřejmě mít pevný postoj a ten bude prezentovat náš premiér," uvedla Schillerová. "Vyčkejme, jednejme, buďme připravení," odpověděla na dotaz, zda má být EU v případě zavedení cel připravena k určité odplatě.
Jednání ministrů zahraničí Izraele a Česka se dnes zúčastnil i čestný prezident Motoristů a vládní zmocněnec pro klimatickou politiku a Green Deal Filip Turek. Už před dvěma týdny doprovodil Macinku na návštěvu Ukrajiny. Turek byl původně kandidátem Motoristů na ministra zahraničí, později strana nominaci změnila na ministra životního prostředí.
Setkání Macinky se Saarem doprovázel protest před Černínským palácem, s palestinskými vlajkami zde demonstrovalo několik desítek lidí. Na akci dohlížela policie.
Nejdůležitější vklad pro zlepšení humanitární situace v Gaze je podle ministra zahraničí Petra Macinky (Motoristé) příměří. Aby mohlo pokračovat a aby se situace dále zlepšovala, je podle něj potřeba odzbrojit teroristickou organizaci Hamás. Řekl to po jednání se svým izraelským protějškem Gideonem Saarem v Praze. Saar řekl, že Izrael podporuje plán amerického prezidenta Donalda Trumpa v Gaze. Aby mohl být realizován, musí být Hamás odzbrojen a Gaza demilitarizována, uvedl šéf izraelské diplomacie.
Pod současnou vládou bude pokračovat a sílit tradiční přátelství České republiky s Izraelem, řekl po dnešním setkání s izraelským ministrem zahraničí Gideonem Saarem v Praze šéf české diplomacie Petr Macinka (Motoristé). Obě země mají hodně společných postojů, uvedl. Při jednání obnovil mandát zmocněnce ministerstva pro záležitosti holokaustu, mezináboženský dialog a svobodu vyznání Roberta Řeháka, který nově bude mít na starost i boj s antisemitismem.
Macinka připomněl, že Saar byl prvním ministrem zahraničních věcí, se kterým se telefonicky spojil po svém prosincovém nástupu do funkce. Po pondělním setkání s maďarským šéfem diplomacie Péterem Szijjártóem jde pak o druhou zahraniční návštěvu. "Myslím, že to o něčem svědčí. Kontinuita tradičního přátelství s Izraelem určitě pokračuje, bude se posilovat. Máme hodně společných postojů a máme na čem pracovat," uvedl.
Dnešní debata se podle Macinky týkala situace ve zdejším regionu, ale i na Blízkém východě včetně dění v Íránu. "Já si pro tuto záležitost přichystal takový symbolický akt, kdy jsem zjistil, že můj předchůdce (Jan Lipavský, za ODS) neprodloužil činnost zmocněnce pro otázky holokaustu. Při jednání jsem podepsal rozhodnutí, že bude pokračovat," uvedl. Navíc vzhledem k sílícímu antisemitismu dostane i mandát, aby se zabýval touto otázkou, dodal. Podle webu české diplomacie byl Řehák zmocněncem od listopadu 2019.
Saar vyzdvihl dlouhodobé vztahy a přátelství obou zemí. "Hlavně od obnovení demokracie v Česku jsou naše vztahy vřelé a blízké. ČR je jedním z našich nejbližších přátel a spojenců v Evropě i ve světovém měřítku, obzvlášť po 7. říjnu," připomněl teroristický útok ozbrojenců Hamásu a jeho spojenců na jihu Izraele z roku 2023.
Pod novou vládou v Česku se mohou podle Saara vzájemné vztahy posunout na novou úroveň. "Chceme posílit naše partnerství ve velkém množství oblastí včetně bezpečnosti a zdravotnictví," řekl. Ocenil, že programové prohlášení kabinetu ANO, SPD a Motoristů označuje za důležitou kontinuitu tradičního českého přátelství s Izraelem. Poděkoval i za Macinkovo rozhodnutí o obnovení mandátu ministerského zmocněnce. České politiky pozval do Jeruzaléma.
Prezident Petr Pavel na síti X napsal, že papež Lev XIV., kterého v pondělí ve Vatikánu navštívil, přijal pozvání do České republiky. Věří, že návštěva se brzy uskuteční. Večer na X uvedl, že církev má mimořádný diplomatický dosah a sehrává důležitou roli při hledání cest k ukončení konfliktů. „Právě dialog je v současné době, která zásadně formuje budoucnost Evropy, stěžejní," napsal prezident.
S manželkou Evou pozvali papeže do Česka. „S Evou si velmi vážíme toho, že papež přijal naše pozvání do České republiky, a věříme, že ho u nás budeme moci brzy přivítat,“ dodal Pavel.
Občanští demokraté mají sice nové vedení, ale staré dilema pořád zůstává. Jak se vymanit ze stínu Petra Fialy a nabídnout voličům něco víc než jen slušnost a kontinuitu? Víkendový kongres ukázal vnitřní pnutí: na jedné straně snahu vybudovat silnou značku ODS bez nálepky Spolu a zároveň spokojení s 20 procenty v příštích sněmovních volbách. Jenže – není to málo?
Českou a maďarskou vládu pojí velké množství shodných postojů na evropské otázky týkající se zahraniční politiky, ideologie, energetiky či bezpečnosti. Po jednání se svým maďarským protějškem Péterem Szijjártóem to dnes řekl ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé). Ministři jednali například o migraci či Visegrádské skupině (V4 - Česko, Maďarsko, Polsko, Slovensko). Macinka schůzku označil za symbolickou a důležitou. Szijjártó je první ministr zahraničí, který ho v Praze navštívil po jmenování do funkce.

„Máme na co navazovat," podotkl Macinka s odkazem na spolupráci vládních stran obou zemí v evropské frakci Patrioti pro Evropu. Shodné postoje mají například na emisní povolenky ETS2 či na otázky spojené s migrací. „Bavili jsme se o tom, co udělat s V4, aby byla lépe funkční,“ řekl český ministr.
Eva Decroix má za sebou velmi obtížné období, kdy měla na starosti ministerstvo spravedlnosti a do toho oznamovala, že se rozchází se svým manželem. Když s ní Aktuálně.cz v neděli mluvilo, přiznala, že si na přelomu roku odpočinula na dovolené a jde zase do všeho naplno. K tomu se rozpovídala o ženách v ODS, protože na víkendovém kongresu strany žádná do vedení ani nekandidovala.
Podle čerstvě zvoleného místopředsedy nejsilnější opoziční strany Karla Haase by se mohla volba odehrát v únoru, nevylučuje však ani již příští týden. „Můžu potvrdit, tak jak ODS veřejně deklarovala, že jsme vedení našeho poslaneckého klubu volili na dočasnou dobu do našeho kongresu,“ řekl Haas. Nyní si musí občanští demokraté podle něj výsledky kongresu vyhodnotit. „Můj odhad je, že v průběhu února tu převolbu vedení klubu uskutečníme,“ uvedl. Poprvé po kongresu se poslanci ODS sejdou příští týden. Nový místopředseda ODS nevyloučil, že už tato schůze by mohla být volební, pokud by na tom mezi členy panovala shoda, spíše takový postup ale nepředpokládá.
Poslanecký klub ODS bude znovu volit své vedení nejpozději do poloviny března. Řekl to nový předseda občanských demokratů Martin Kupka. „Vedení klubu se obmění jako celek. Kvality Marka Bendy oceňuji,“ uvedl Kupka. Benda stál v čele sněmovní frakce ODS v minulém volebním období. V tomto volebním období klub vede od jeho říjnového ustavení po podzimních sněmovních volbách. Místopředsedy frakce jsou stejně jako v závěru minulého volebního období Ivan Adamec, Jan Bauer, Eva Decroix, Jan Skopeček a Libor Turek.
Rozhodnutí vlády nepokračovat v přípravě zákona o zálohování PET lahví a nápojových plechovek vyvolalo rozdílné reakce mezi ekologickými organizacemi, zástupci průmyslu a obcí. Zatímco ochránci životního prostředí a část výrobců nápojů považují zálohový systém za nutný krok ke snížení plýtvání surovinami a splnění evropských recyklačních cílů, samosprávy a někteří zástupci průmyslu upozorňují na technické nedostatky návrhu, vysoké náklady a možné negativní dopady na obce, malé obchody i současný systém třídění odpadu. Uvedli to ve svých vyjádřeních.
Bývalý ministr životního prostředí Petr Hladík řekl, že s nesouhlasným stanoviskem vlády k zálohování PET lahví a nápojových plechovek počítal. „Na druhou stranu ale platí evropské nařízení, které jasně říká, že zálohování budou muset zavést všechny členské státy. Rok 2026 je posledním rokem, kdy si jednotlivé země mohou nastavit vlastní systém. Poté už začne platit celoevropský,“ dodal Hladík. Celoevropský systém je podle něj přitom méně výhodný pro české obyvatele, obchodníky i český průmysl než ten, který je nyní navržen.



Japonec dostal doživotí za vraždu bývalého premiéra Šinzóa Abeho
Japonský soud udělil doživotní trest muži obžalovanému z vraždy někdejšího premiéra Šinzóa Abeho. Informovaly o tom světové tiskové agentury s odvoláním na televizní stanici NHK.



Trumpovi blízká federální prokurátorka končí po 120 dnech ve funkci
Americká federální prokurátorka Lindsey Halliganová, která loni neúspěšně vznesla obvinění vůči dvojici odpůrců prezidenta Donalda Trumpa, končí po 120 dnech ve funkci.



Americká armáda obsadila sedmý tanker porušující námořní blokádu Venezuely
Americká armáda obsadila sedmý tanker podezřelý z porušování sankcí uvalených na venezuelskou ropu. Uvedly to agentury AP a AFP.



Budoucí chilský prezident představil vládu, jsou v ní dva Pinochetovi advokáti
Zvolený prezident Chile José Antonio Kast v úterý představil složení své budoucí vlády, v níž budou mezi ministry dva lidé, kteří v minulosti obhajovali někdejšího diktátora Augusta Pinocheta.



Americké ministerstvo spravedlnosti si předvolalo činitele z Minnesoty kvůli bojkotu ICE
Americké ministerstvo spravedlnosti v úterý předvolalo přední činitele státu Minnesota kvůli vyšetřování údajného maření práce imigračních agentů, informovaly tiskové agentury.












