Opozice neprosadila ani popáté debatu o Okamurově sesazení z čela sněmovny

Poslanci se dnes večer začali zabývat změnami pravidel sněmovního jednání k omezení možností obstrukcí. Na vzájemném chování poslanců novela nezmění nic, přinese více strukturovaný politický střet, řekl v úvodu za předkladatele Radek Vondráček (ANO). K předloze chce v úvodním kole jejího projednávání vystoupit v běžné debatě desítka poslanců. Koalice ANO, SPD a Motoristů prosadila na začátku schůze možnost nočního jednání.

Opozice neprosadila ani popáté doplnění programu sněmovní schůze o projednání návrhu na sesazení předsedy SPD Tomia Okamury z čela dolní komory. Opoziční zástupci mu vyčítají zejména protiukrajinské výroky. Nynější předkladatelka návrhu Olga Richterová (Piráti) uvedla, že předseda sněmovny má ztělesňovat respekt k ústavě a k demokratickým pravidlům.

K podpisu nové petice s názvem Zachraňme Novou zelenou úsporám vyzvali dnes bývalý ministr životního prostředí Petr Hladík a bývalý ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (oba KDU-ČSL). Informovali o tom na tiskové konferenci. Na program Nová zelená úsporám, který podporoval úsporné renovace domů, bude současná vláda hledat peníze. Předseda Motoristů Petr Macinka, který vede ministerstvo životního prostředí, dříve avizoval úpravu programu kvůli chybějícím penězům.

Prezident Petr Pavel se zřejmě podle předsedy Senátu Miloše Vystrčila (ODS) na rozdíl od některých ministrů zúčastní veřejného slyšení, které se v sídle horní parlamentní komory uskuteční za dva týdny. Měl by rovněž vystoupit na akci věnované bezpečnosti Evropy, Ukrajiny a obranyschopnosti ČR v odpoledním bloku, uvedl dnes Vystrčil. Slyšení se uskuteční v den čtvrtého výročí ruské vojenské invaze na Ukrajinu.

Na konferenci pojede vedle prezidenta i ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé). I on má program naplánovaný na pátek a sobotu, v pondělí novinářům řekl, že má na okraj fóra dohodnutá bilaterální jednání. Na dotaz ohledně možného setkání s Pavlem v Mnichově řekl, že tam jede kvůli jednáním se zahraničními partnery. Vyhledávat prezidenta tam nebude, dodal.

Prezident Petr Pavel na Mnichovské bezpečnostní konferenci vystoupí jako řečník v několika panelových diskusích. Bude mít také bilaterální schůzky a zúčastní se českého literárního večera společně se spisovateli Jáchymem Topolem a Tomášem Kafkou. Na webu to dnes uvedl odbor komunikace prezidentské kanceláře. Pavel se konference zúčastní v pátek a v sobotu.

Sněmovna dnes bude moci o zákonech opět jednat až do noci. V úvodu schůze dolní komory parlamentu to prosadili poslanci vládní koalice ANO, SPD a Motoristů z obav před opozičními obstrukcemi při projednávání programu jednání. Přednostně chce koalice probrat změnu sněmovních pravidel, kterými chce omezit možnosti opozice brzdit jednání.

Europoslanci dnes schválili dva předpisy, které by měly urychlit a zefektivnit azylová řízení pro lidi, kteří nemají nárok na ochranu v unii. Nařízení o bezpečné třetí zemi a nařízení o bezpečné zemi původu mají doplnit migrační a azylový pakt přijatý před dvěma roky. Evropský parlament tak odsouhlasil vytvoření historicky prvního celoevropského seznamu bezpečných zemí původu.

Kvůli informacím o vazbách amerického finančníka a sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina na české prostředí by se ke kauze s celosvětovým dosahem měla vyjádřit i česká vláda, míní opoziční TOP 09. Předseda strany Matěj Ondřej Havel dnes novinářům řekl, že pokud se mluví o tom, že Epstein si nechal vozit i dívky z Česka, vláda by se měla k věci nějak postavit. Bohatství nemůže být omluvenkou pro zvrhlost, která tam je, uvedl.

Opoziční TOP 09 spustila kampaň k získání nových členů a kandidátů do podzimních komunálních voleb. Zájemcům se chce otevřít prostřednictvím webu www.62000.cz, který nabízí elektronické cesty k přihlášení se k členství či jiným formám spolupráce. Číslo v názvu kampaně vychází z počtu mandátů, o které na podzim půjde. V říjnu loňského roku měla TOP 09 zhruba 1800 členů.

„V letošních komunálních volbách se v České republice rozdělí přibližně 62 000 mandátů. Právě tolik lidí bude v příštích letech rozhodovat o podobě obcí a měst, o školách, dopravě, veřejném prostoru nebo místních službách. TOP 09 proto spouští kampaň 62 000 odhodlaných, jejímž cílem je přivést do komunální politiky nové a aktivní občany,“ představil dnes kampaň předseda TOP 09 Matěj Ondřej Havel.

Česko bude v Evropské unii hledat podporu pro zásadní změny současného systému emisních povolenek. Jedním z hlavních cílů bude zastropování ceny současných emisních povolenek na maximální výši 30 eur za tunu oxidu uhličitého, tedy na úrovní odhadů z roku 2020. Na dnešní průmyslové konferenci České Antverpy to řekl ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO), podle něhož systém povolenek ničí evropský průmysl. Většina členských států je ale podle něj zatím proti změnám. Současná cena povolenky je kolem 82 eur.

Podle Havlíčka současná zelená politika EU ohrožuje konkurenceschopnost evropského průmyslu, přičemž Česko jako průmyslově orientovaná země na to doplácí více než ostatní. „Pokud se Evropa nevzpamatuje, bude to prudký náraz do zdi,“ zdůraznil ministr.

Jako jeden z hlavním problémů vidí cenu emisních povolenek. Systém obchodování s emisními povolenkami (ETS1) EU zavedla v roce 2005. Vztahuje se především na energetiku, energeticky náročný průmysl a leteckou dopravu. Stanovuje celkový limit emisí oxidu uhličitého, přičemž podniky musí na každou vypuštěnou tunu oxidu uhličitého odevzdat odpovídající povolenku.

„Současný systém emisních povolenek se úplně utrhl ze řetězu. V roce 2020 se odhadovala cena pro současné období kolem 26 až 30 eur. Ve skutečnosti je teď přes 80 eur. Tady musíme začít, nejprve dořešit ETS1 a od toho se pak odvíjí systém ETS2,“ řekl Havlíček.

EU by tak podle něj měla zastropovat ceny povolenky na úrovni odhadů z roku 2020. Zároveň chce prosadit mechanismus, který by vymezil maximální možný růst ceny během následujících zhruba deseti let. „Bylo by to předvídatelné a smysluplné. Povolenka se pak nestane spekulativním nástrojem jako nyní. Odšpuntujeme tím zásadní problém a pak se dá pracovat na dalších věcech,“ podotkl Havlíček.

Patrioti pro Evropu (PfE) vyloučili českou europoslankyni Nikolu Bartůšek z důvodu poškození dobrého jména frakce. ČTK to dnes sdělil lídr české delegace v této parlamentní skupině a europoslanec za hnutí ANO Ondřej Knotek. O konci Bartůšek v PfE informovala v pondělí na úvod plenárního zasedání Evropského parlamentu jeho předsedkyně Roberta Metsolaová, sama europoslankyně zvolená za hnutí Přísaha tyto informace také potvrdila. Její další reakci ČTK zjišťuje.

„Tímto případem se zabývalo minulý týden vedení Patriotů, jehož jsem jako vedoucí delegace členem. Podle stanov skupiny z důvodu poškození dobrého jména frakce předseda frakce pan (Jordan) Bardella minulý týden v úterý inicioval proces vyloučení paní Bartůšek a byro, které má příslušnou pravomoc, rozhodlo a vyloučilo paní Bartůšek,“ uvedl Knotek.

Bližší důvody upřesnit odmítl. „Byl to obranný mechanismus frakce vzhledem k dané situaci,“ doplnil europoslanec.

Česko a Rakousko mají shodný názor v otázce konkurenceschopnosti Evropy, dřívější rozhodnutí EU škodí průmyslu, řekl dnes premiér Andrej Babiš na tiskové konferenci po schůzce s rakouským kancléřem Christianem Stockerem. Oba politici se před novináři shodli v názoru na potírání nelegální migrace.

"Je důležité, že máme stejný názor na konkurenceschopnost Evropy. Nejsem si jistý, zda všichni pochopili, co se děje. Minulá rozhodnutí škodí evropskému průmyslu. Je důležité, aby se něco stalo," uvedl Babiš.

Předseda české vlády poukázal na podle něj vysoké ceny emisních povolenek a tvrdil, že se staly předmětem spekulací. "Vydělávají na tom spekulanti. To se musí změnit pokud chceme, aby evropský průmysl přežil," dodal.

"Nejnaléhavější jsou ceny energií, žádné jiné téma se netýká tolik členských států," doplnil Stocker. Téma posílení evropské konkurenceschopnosti má být hlavním bodem nadcházejícího neformálního summitu EU.

Sněmovní rozpočtový výbor dnes hlasy koaliční většiny doporučil Poslanecké sněmovně schválit základní parametry státního rozpočtu na letošní rok. Jedná se o příjmy, výdaje, schodek a způsob jeho vypořádání. Navržený schodek se má meziročně zvýšit na 310 miliard korun. Loni byl plánovaný deficit 241 miliard korun, rozpočet nakonec skončil ve schodku 290,7 miliardy korun.

Příjmy se meziročně zvyšují o 31,7 miliardy na téměř 2118 miliard. Výdaje mají vzrůst o 100,7 miliardy na téměř 2428 miliard korun.

Opoziční poslanci neuspěli se svými návrhy, aby výbor doporučil Sněmovně vrátit rozpočet vládě k přepracování a uvést ho do souladu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti.

Národní rozpočtová rada (NRR) považuje na krajně nepravděpodobné až vyloučené, že by některé výdaje v kapitole ministerstva dopravy, označené jako výdaje na obranu, byly uznány podle metodiky Severoatlantické aliance (NATO) jako obranné výdaje. Poslancům z rozpočtového výboru to dnes řekl předseda NRR Mojmír Hampl. Výbor dnes projednává návrh státního rozpočtu na letošní rok před jeho prvním čtením na plénu Sněmovny. Hampl dnes zopakoval stanovisko rady, že návrh není v souladu s pravidly rozpočtové odpovědnosti. Ministerstvo financí s tím nesouhlasí. Navržený schodek činí 310 miliard korun.

Ministerstvo dopravy má v návrhu rozpočtu 19,6 miliardy korun označených jako výdaje na obranu. Hampl upozornil, že metodika posuzování výdajů se na straně NATO zpřísňuje. Dodal však, že konečné rozhodnutí bude známé až v polovině roku 2027. Hampl řekl poslancům již loni na podzim při projednávání předchozího návrhu rozpočtu, že vláda zneužívá výjimku, která jí umožňuje zvýšit výdaje na obranu nad požadovaná dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP), a to i nad schválený výdajový rámec rozpočtu. Tehdejší ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) to tehdy odmítl.

Déle než týden se ve veřejném prostoru spekulovalo o nominaci miliardáře a sponzora Motoristů Richarda Chlada na post ministra životního prostředí poté, co Petr Pavel odmítl jmenovat šéfem resortu Filipa Turka kvůli jeho minulosti. Strana nominaci svého zákulisního hráče zprvu přímo nevyloučila, nakonec však nad celou šarádou mávla rukou.

Související

Muž blízký Krejčířovi koketoval s vládní účastí. Kdo je „strejda Ričrd“ od Motoristů?

Nikola Bartůšek opustila frakci Patriotů pro Evropu (PfE), nově bude působit jako nezařazená europoslankyně. Ve frakci zasedala spolu s europoslanci ANO a dalším zástupcem hnutí Přísaha Antonínem Staňkem. Na úvod dnešní plenární schůze Evropského parlamentu ve Štrasburku to oznámila jeho předsedkyně Roberta Metsolaová, ČTK to potvrdila také Bartůšek.

„Od minulého týdne už nejsem členkou skupiny Patrioti pro Evropu, naše cesty se rozešly,“ uvedla. „I když už nejsem členkou Patriotů, ctím a budu ctít to, že jde o interní záležitosti skupiny, takže k tomu nemám další komentář,“ doplnila nově nezařazená europoslankyně.

Všechny zdravotní pojišťovny by měly mít podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO) pro své fungování stejné zákonné podmínky. V současné době jsou jiná pravidla pro největší Všeobecnou zdravotní pojišťovnu (VZP) a jiná pro ostatní. Ministr to řekl dnes na semináři Zdraví populace - hledání politické shody na směřování změn. Pojišťovny hospodaří s téměř 546 miliardami korun vybranými z veřejného zdravotního pojištění a plateb státu za státní pojištěnce.

Bývalá šéfka bezpečnostní a multilaterální sekce ministerstva zahraničí Veronika Stromšíková bude pokračovat v Černínském paláci jako zmocněnkyně pro obranu a bezpečnost. Uvedl to dnes server iROZHLAS.cz. Její sekce patřila mezi čtyři ze šesti, které po nástupu ministra Petra Macinky (Motoristé) zanikly. Macinka v prosinci oznámil, že na ministerstvu zahraničí se počet zaměstnanců sníží o 29.

ODS bude letos v komunálních volbách znovu kandidovat společně s TOP 09. Již v lednu o tom jednomyslně rozhodla oblastní rada ODS Brno-město. Koaliční spolupráci schválil i regionální výbor TOP 09. ČTK to řekl předseda brněnské ODS Robert Kerndl. Zda bude volební jedničkou současná primátorka Markéta Vaňková (ODS), není zatím zřejmé.

„Společně jsme již zahájili intenzivní práce na volební kampani,“ řekl Kerndl. Jak bude vypadat kandidátka, vyplyne ze společného sněmu, jenž se má uskutečnit na jaře.