


Letošní 35. ročník Mezinárodního hudebního festivalu Český Krumlov zahájí 17. července pohádková legenda Tisíc a jedna noc/Šeherezáda s egyptskou sopranistkou Fatmou Said v hlavní roli.

Organizátoři připravili přes 40 koncertů na 14 místech. Kromě klasických děl zazní i hudba z filmů o Harry Potterovi nebo počítačové hry Kingdom Come: Deliverance II. Festival potrvá do 8. srpna, tématem letošního ročníku je labyrint příběhů. Na tiskové konferenci to řekli ředitelka festivalu Gabriela Rachidi a dramaturg Martin Rudovský.
Mezi hlavní hvězdy festivalu bude patřit klavírista Lukáš Vondráček, australsko-americká operní hvězda Danielle de Nieseová, jihokorejská houslistka Boha Moon či mezzosopranistka Bella Adamová.
Vondráček zahraje 18. července Rachmaninův Klavírní koncert číslo 2. Na představení zazní také premiéra skladby Labyrint, kterou skladatel Ondřej Brousek napsal pro letošní ročník festivalu.
Při koncertu 25. července premiérově zazní dvě skladby, které složil Tomáš Kačo. První z nich nese název Labyrint světa a ráj srdce podle předlohy Jana Ámose Komenského a představí ji orchestr Prague Philharmonia. Druhou skladbu Kačo věnoval houslistce Moon.
Poprvé pod širým nebem uvede Jan Valta výběr z hudby k počítačové hře Kingdom Come: Deliverance II, kterou složil. Valta bude dirigovat brněnskou filharmonii se sborem Masarykovy univerzity. „Rád bych odstranil předsudky vůči počítačové hudbě,“ řekl Rudovský. Valtova hudba má v sobě podle Rudovského určitou středověkost.
Sopranistka Nieseová vystoupí 8. srpna na závěrečném večeru s názvem Labyrint lásky. Jeho program je sestavený z Verdiho a Pucciniho oper. Pražské symfoniky bude řídit Tomáš Netopil.
Festival letos poprvé připravil program na Poutním místě Kájov, zámku Červený Dvůr s psychiatrickou léčebnou a v kostele Panny Marie v Kaplici. V Kájově vystoupí herec Saša Rašilov se souborem Cappella Mariana a mezinárodním ansámblem Constantinopole. Společně představí projekt Cesta do Jeruzaléma. Rašilov bude v roli Kryštofa Haranta z Polžic a Bezdružic vyprávět o cestě do Jeruzaléma, kterou tento český šlechtic skutečně podnikl.
„Jsem tam za mluvené slovo. Komunikace je postavená na našich evropských základech a doprovází ji orientální hudba. V závěru dojde k fúzi obou stylů. Nedokázal jsem si to představit, ale hudba nás opravdu spojuje,“ řekl Rašilov s tím, že Kryštof Harant byl velkou českou osobností a na představení pod širým nebem se herec velmi těší. Celý program festivalu je zveřejněn na webu.
Loňský ročník i přes nepříznivé počasí navštívilo na 17 tisíc lidí. Na akci vystoupilo 548 umělců z celého světa, rozpočet činil 40 milionů korun.
Festival se koná od roku 1992. Vystoupili na něm v minulosti světoví operní pěvci Plácido Domingo, Jonas Kaufmann, Renée Flemingová, ale i zpěvák Karel Gott nebo operní pěvkyně Dagmar Pecková. Letošní rozpočet počítá se 43 miliony korun, uvedla už dříve Rachidi.



Ukrajina má nového premiéra. Poslanci parlamentu ve čtvrtek schválili do čela vlády dosavadního šéfa energetické společnosti Naftogaz Serhije Koreckého. Kdo je 48letý krizový manažer, který má zemi provést jedním z nejtěžších období války?



Jedna devadesátiletá žena chodila doma ve svetru a tvrdila, že venku rozhodně nemůže být 35 stupňů. Jiní senioři byli nezvykle unavení, přestávali jíst a pili méně než obvykle. „Přehřátí kolikrát ani nevnímají,“ říká ředitelka terénní pečovatelské služby Hana Janů. Zkušenost z Nového Města na Moravě ukazuje problém, který podle odborníků během vln veder ohrožuje miliony lidí v Evropě.



Janovský soud udělil vysoké tresty v souvislosti se zřícením Morandiho mostu v tomto italském městě, při kterém v roce 2018 zahynulo 43 lidí. Bývalý šéf společnosti Autostrade per l´Italia (Aspi), která most spravovala, Giovanni Castellucci dostal 12 let vězení. V procesu je více než 50 obžalovaných a soud nyní čte své rozhodnutí, píší agentury.



Americká společnost Google ze skupiny Alphabet bude muset podle nových požadavků Evropské unie umožnit společnosti OpenAI i dalším konkurentům v oblasti umělé inteligence (AI) a internetových vyhledávačů přístup ke svým službám. Ve svém rozhodnutí o tom ve čtvrtek informovala Evropská komise (EK).



Izrael se několik let snažil získat íránského prezidenta Mahmúda Ahmadínežáda jako informátora a později ho dokonce plánoval dosadit do čela země v případě, že by režim v Teheránu padl. V pondělí to napsal deník The New York Times s tím, že Ahmadínežád kvůli opletačkám s agenty Mossadu skončil v domácím vězení pod dohledem Íránských revolučních gard.