A

ANO 2011

Politické uskupení Andreje Babiše ve své první volební zkoušce propadlo. Ani jeden ze sedmi kandidátů do Senátu se neprobojoval do druhého kola. Výsledky kandidátů se pohybovaly od pěti do sedmi procent, více už bylo nad jejich síly. Voliči dali před Babišovými lidmi, kteří se prezentují jako alternativa velkých politických stran, přednost právě etablovaným stranám - ČSSD, ODS nebo KSČM. Když už voliči chtěli alternativu, poohlíželi se jinde než u známého podnikatele. Právníka Milana Hulíka v Praze 2 naprosto převálcoval kandidát pirátů Libor Michálek, lékař Rostislav Vyzula v Brně neměl šanci proti zelené Elišce Wágnerové.

B

Bělobrádek Pavel

Předseda strany KDU-ČSL Pavel Bělobrádek si může k volebnímu výsledku strany jen gratulovat. Lidovci v celé republice získali 9,9 % hlasů. Je to sice v podstatě stejný výsledek jako při posledních volbách, to jim ale ještě nechyběla část členů v čele s Miroslavem Kalouskem, která založila TOP 09. KDU-ČSL nyní odštěpenou Topku porazila v devíti krajích. Díky sázce na Jiřího Čunka ve Zlínském kraji získali lidovci druhé místo za sociálními demokraty, sám Čunek je horkým kandidátem na křeslo do Senátu. Silnou pozici mají lidovci i na jihu Moravy a v Královéhradeckém kraji, kde Bělobrádek vedl kandidátku. V obou obvodech skončili na třetím místě. Pozici přesto nebudou mít jednoduchou - levicové strany s výjimkou Zlína dají dohromady pohodlnou většinu a obejdou se bez lidovců. Sám Bělobrádek dostal v Hradci přes 3,5 tisíce preferenčních hlasů a předběhl i dosavadního hejtmana Lubomíra Franze z vítězné ČSSD, více hlasů dostal jen sociální demokrat Miroslav Antl.

Bobošíková Jana

Jana Bobošíková, ač bez jakéhokoli volebního úspěchu, nepřestává s různě obměňovanou stranou kandidovat do každých voleb. Její Suverenita letos jako již tradičně propadla. Celkově strana v krajských volbách získala jen 0,23 % hlasů, v žádném kraji se nepřiblížila potřebné hranici pěti procent. V senátních volbách do druhého kola nepostoupil žádný z kandidátů. Největší úspěch, kterého kdy strana dosáhla, byly volby do Evropského parlamentu v roce 2009. I tehdy ale zůstala pod hranicí 5 %, v posledních parlamentních volbách nedosáhla ani na 4 %. To není pro kandidátku na prezidentský post nejlepší zpráva. Zvláště když už jednou kandidovat zkoušela s podporou komunistů, ještě před hlasováním ale svou účast stáhla.

Č

Čunek Jiří

Jiří Čunek zažívá triumfální návrat na politickou scénu. Jako kandidát do Senátu se svými téměř 47 % zcela rozdrtil své konkurenty, druhý postupující - socialista Jindřich Šnejdrla - má o 30 % méně. Lidovci, kteří si ho ve Zlínském kraji dali na plakáty, získali nejlepší volební výsledek v republice - 18 %. Politik kraluje i na listině preferenčních hlasů ve Zlínském kraji, kde jeho jméno zakroužkovalo 10 707 lidí, v celorepublikovém žebříčku se vyšplhal na páté místo. Čunkovi se vyplatila stejná karta, která ho před časem vynesla do vysoké politiky - znovu sliboval bezpečnost a pořádek. Čunek má tedy jisté místo v zastupitelstvu kraje a jeho šance postoupit do Senátu jsou nejvyšší ze všech uchazečů v republice.

Čuba František

Strana práv občanů - Zemanovci dokázala zabodovat ve dvou regionech. Přičemž ve Zlínském kraji získala více než 7% podporu. Může si gratulovat k angažmá Františka Čuby, bývalého bosse slušovického agrokombinátu. Zlínsko na Slušovice a jejich slávu nezapomnělo a Čuba získal 2530 preferenčních hlasů, stal se devátým nejkroužkovanějším politikem regionu. Z posledního místa kandidátky se vyhoupl na první.

"Je to pro mě překvapení i velký závazek. Lidé ukázali, že na Slušovice a moje jméno i po tolika letech nezapomněli", řekl František Čuba. To by se dalo podepsat...

D

Dolejš Jiří

Pokud budete jeho tvář hledat přes internetové vyhledávače, mezi prvními na vás vyskočí s nevzhledným monoklem a rozbitou tváří. Psal se rok 1996 a poslance Jiřího Dolejše na ulici napadli mladíci - údajně kvůli jeho politické příslušnosti. Podruhé o sobě dal výrazně vědět na podzim 2009, kdy byl provokatérem z MF Dnes natočen, jak souhlasí prosazovat změnu zákona o loteriích za úplatek ve výši milionu korun pro stranickou kasu... A do třetice: Tuto sobotu, kdy se stal prvním členem KSČM, který má šanci vyhrát v Praze křeslo senátora. V prvním kole o pár desetin procenta porazil druhou postupující senátorku ODS Danielu Filipiovou. Dolejš věří, že v hlavním městě, tradičně hlasujícím doprava, může prorazit díky tomu, že je "osobnost, která není ve svěrací kazajce stranických sekretariátů". Dolejš se v minulosti prezentoval jako muž, který ne vždy následuje tvrdé jádro KSČM.

E

Eichler Stanislav

Další politická kariéra sociálního demokrata Stanislava Eichlera je zatím nejistá. Bývalý hejtman Libereckého kraje post neobhajuje - nutno říci, že ne zcela dobrovolně. Byl poslán do nejistého souboje o jabloneckého senátora, paradoxně to ale pro něj může být lepší varianta. Po jeho čtyřleté vládě v kraji totiž ČSSD utrpěla zdrcující porážku, kdy skončila až na čtvrtém místě s pouhými sedmi mandáty. Regionální uskupení - Starostové a Změna pro Liberecký kraj - navíc mají potřebný počet křesel, aby se obešla bez dalších stran, Eichler by tak skončil v opozici. Takto má ještě šanci propracovat se alespoň do stále ještě oranžového Senátu. Postoupil totiž do druhého kola spolu s občanským demokratem Jaroslavem Zemanem, který po prvním kole nad Eichlerem vede o 6 %.

F

Filip Vojtěch

Muž, který se po víkendových volbách rozhodně může radovat. Tentokrát nezafungoval tradiční předvolební strašák, kdy "rudá hrozba", skrývající se za vysokými preferencemi komunistů v předvolebních průzkumech, dokázala zmobilizovat středové voliče jít k urnám a výsledek posunout doprava. KSČM Vojtěcha Filipa tak o víkendu téměř vyrovnala svůj dosud nejlepší výsledek z voleb v roce 2000. Tehdy získali 21,1 procenta hlasů a letos jen o sedm promile méně. Zopakovali své tehdejší vítězství v Ústeckém kraji a přidali triumf na Karlovarsku. Levice zkrátka během těchto voleb udržela své voliče, KSČM spolu s ČSSD dokázaly s výjimkou Plzeňska, Liberecka a Zlínska obsadit obě první místa. Jaroslav Borka a Oldřich Bubeníček mohou být prvními komunistickými hejtmany v novodobé historii republiky.

G

Gazdík Petr

Šéf společného poslaneckého klubu TOP 09 - STAN a zároveň předseda politického hnutí "za pomlčkou" Petr Gazdík šel do krajských voleb na Zlínsku s cílem "narušit již tradiční koalici ODS, ČSSD a KDU-ČSL". Ačkoliv se mu to podle volebních výsledků nakonec nepovede, podařilo se mu zde dosáhnout druhého nejlepšího výsledku TOP 09 - STAN v krajích. Právě tento úspěch může být jedním z es Starostů při dalších jednáních o budoucí podobě spolupráce mezi oběma uskupeními. A Gazdík bude mít v těchto jednáních jeden z rozhodujících hlasů.

"Bude záležet na podmínkách spolupráce, které s TOP 09 dojednáme. Jak bude vypadat naše spolupráce v příštích sněmovních volbách a spolupráce na programu," řekl pro Aktuálně.cz Gazdík. "Samozřejmě budeme chtít, aby Starostové měli v tomto uskupení silnější hlas," dodal.

H

Hašek Michal

Poslanec ČSSD a hejtman Jihomoravského kraje Michal Hašek šel do voleb s ještě čerstvou nálepkou zdaleka největšího flákače v kádru Poslanecké sněmovny. Od ledna do května se zúčastnil pouhých 3 procent hlasování - poslancem se stává zkrátka jen tehdy, když mu to hejtmanské jho dovolí. Zato na jihu Moravy je takřka všudypřítomný, minout během léta a podzimu jeho fotky, jak poklepává na základní kameny a chodí po různých vinobraních, bylo nemožné.

U voličů to zafungovalo, ČSSD v kraji získala přes 27 procent, o devět více než druhá KSČM. Přičemž sám Hašek, který může těžit z toho, že jeho charisma je skutečně o něco větší než u jeho šéfa Sobotky, se stal druhým nejkroužkovanějším politikem vůbec. Dostal 20 072 preferenčních hlasů, více už získal jen lidovec Stanislav Juránek.

Hašek na jasné vítězství okamžitě reagoval výzvou k demisi vlády Petra Nečase. Znovu ukázal, že jeho ambice překračují hranice regionu. Byť se nesporně znovu stane jeho hejtmanem.

CH

Chládek Marcel

Blízký spolupracovník Davida Ratha, středočeský vicehejtman a senátor Marcel Chládek, přestál zatčení svého souputníka a udržel se v zastupitelstvu Středočeského kraje. ČSSD i přes aféru v kraji vyhrála, bude tedy zřejmě sestavovat vládu. A vypadá to, že Chládek si v oblíbenosti dokonce polepšil. V žebříčku preferenčních hlasů skončil Chládek v kraji šestý, ve vlastní straně třetí. Získal 3641 preferenčních hlasů, před čtyřmi lety jich přitom měl jen 2000. Už ze samotné kandidátky je navíc zřejmé, že si ve středočeské ČSSD udrželi vliv lidé spjatí s Rathem. Zuzana Moravčíková, pověřená vedením kraje po zatčení Davida Ratha, se v ní propadla až na sedmé místo. Na přední místa se naopak dostali lidé blízcí Rathovi - kromě Chládka například Miloš Petera.

J

Jihočeši 2012

Jihočeši 2012 a jejich lídr Martin Doktor - takový tichý, ale důležitý vítěz. Jako novopečený člen jihočeského zastupitelstva se teď, jak před volbami slíbil, může podívat zblízka na to, kam zmizely z jihočeského hejtmanství peníze nalité do kraje firmou ČEZ jako odškodné za Temelín. Ale hlavně výsledek "jeho" Jihočechů 2012 (9 mandátů, M. D. získal 2501 preferenčních hlasů) podle všeho znemožní na jihu Čech pokračování oblíbené a místními politickými kmotry kontrolované velké koalice ČSSD/ODS.

K jejím hlavním figurám patřil Martin Kuba, který nečekaně Michala Doktora předběhl při hledání nového ministra průmyslu v Nečasově vládě. Michal Doktor pak z ODS na protest odešel. Ve světle sobotních výsledků si připomeňme rok starý Doktorův vzkaz: "Petra si vážím jako velmi vzdělaného člověka a odešel jsem, abych se nedíval na jeho umírání." Tohle tedy nebylo řečeno do větru.

K

Klaus Václav

Co udělaly s prezidentem víkendové volby, na to máme jenom odhad, protože Hrad čili Václav Klaus se místo jasného postoje či vysvětlení občanům zmohl jenom na 37 slov absolutní politické vaty ("Prezident považuje výsledek voleb za tak jasný, jednoznačný a srozumitelný, že žádné složité interpretace k němu nejsou nezbytné. Prezident je přesvědčen, že výsledku voleb každý rozuměl a každý si z nich vyvodil sám pro sebe patřičné závěry."). Poslanec Boris Šťastný, jeden z kritiků Petra Nečase a muž, který má na Hrad opravdu blízko, však veřejnosti sdělil: "Pravice v naší zemi se po těchto volbách ocitla na hranici propasti. Důvodem v žádném případě není břímě vládní politiky a reforem, ale plíživé vyklízení prostoru na pravé straně politického spektra a ideová schizofrenie našeho konání."

Korytář Jan

Lídra koalice Strany zelených a Změny pro liberecký kraj, který před dvěma lety překvapivě, byť nakrátko, usedl do křesla libereckého primátora, čekají složitá vyjednávání. Zavázal se totiž voličům, že nepůjde do koalice se žádnou z velkých stran (ODS, ČSSD, KSČM), ale jeho nejbližší povolební partner Starostové pro Liberecký kraj by ODS do krajské koalice rád přizval. Starostové a Korytářova koalice disponují teoreticky pro krajskou vládu těsnou většinou 23 hlasů v zastupitelstvu. Navzdory těmto starostem může být Jan Korytář spokojen. Poté, co byl jako vítěz zmíněných komunálních voleb odstaven sociálními demokraty z postu primátora, mu voliči v samotném Liberci opět potvrdili pevnou pozici. Jeho hnutí ve městě dostalo 31,88 procenta hlasů, sociální demokraté získali 9,35 procenta.

L

Levice

Krajské volby se ukázaly jako naprostý triumf dvou hlavních levicových stran - ČSSD a KSČM. Při propočtu všech jejích mandátů v republice se ale ukazuje, že v minulých volbách dopadly dokonce o několik mandátů lépe. Změnil se ale poměr sil. Komunistům přibyly mandáty v každém kraji. Naopak sociální demokraté nenašli jediný kraj, kde by si nepohoršili. V Ústí přišli o 9 mandátů, v řadě krajů až o šest míst. Komunisté si nejvíce polepšili ve středních Čechách (9 mandátů navíc) a v Ústí (8).

M

Moldan Bedřich

Jeden ze zakládajících členů ODS, exministr životního prostředí a respektovaný ekolog Bedřich Moldan, prožil v sobotu něco na způsob noční můry. V Náchodě, kde kandidoval za TOP 09, skončil v poli 11 kandidátů se třetím nejhorším výsledkem. Volilo ho jen 6,05 % hlasujících. Což je oproti posledním senátním volbám v roce 2010, při nichž kandidoval v Praze 6, obrovský propad. Tehdy postoupil s přehledem do druhého kola a jeho následný duel s Petrem Bratským z ODS patří k nejtěsnějším v historii. Moldan nakonec prohrál o pouhých 70 hlasů. Jenže Praha není Náchod, a Moldan tak v Senátu nezasedne.

N

Nečas Petr

Petra Nečase jednoznačně čeká boj o vlastní přežití, a když uspěje, pak boj o přežití ODS. Jejím lídrem je od roku 2010 a v jeho éře vlastně ODS ani jednou u voličů pořádně neuspěla. I když se jí podařilo udržet se u moci, ztratila ve sněmovních volbách 2010 pod lídrem Nečasem v porovnání s rokem 2006 (lídr Topolánek) přes 800 tisíc hlasů. Hned na podzim nevyhrála ODS poprvé v historii městské volby v Praze (předtím od roku 2006 měla v zastupitelstvu nadpoloviční převahu a teď ztratila na vítěze TOP 09 cca 7 procent hlasů). Nyní v krajských volbách přišla ve srovnání s těmi předchozími o dalších zhruba 350 tisíc hlasů a ve výsledku o 75 míst v krajských zastupitelstvech. Není divu, že komentátoři ohlásili na Twitteru na zítřek články na téma Konec ODS.

O

Okamura Tomio

Pražák Tomio Okamura prorazil na Zlínsku a v prvním kole senátních voleb s přehledem zvítězil - s 30,27 % hlasů porazil zlínského hejtmana Stanislava Mišáka o více než pět procent. Zdá se, že se mu tak vyplácí každá koruna z peněz na kampaň, na niž šlo nakonec o čtyři sta tisíc více, než Okamura původně avizoval - 1,2 milionu. Navzdory jeho pověsti populisty, který je médiím vždy připraven poskytnout svůj názor v podstatě na cokoliv, přesvědčil na Zlínsku dostatek lidí, a zastínil tak tamější a zavedené politiky. Zajištěn senátorským křeslem tak zřejmě v nejbližších týdnech oficiálně oznámí dlouho "rozvažovanou" prezidentskou kandidaturu - ostatně o své podpoře od různých uskupení vyjednává již delší dobu, navzdory tomu, jak se tváří na veřejnosti. Jeho kandidatura je přitom logická - aniž by pro to cokoliv udělal, má mezi ostatními prezidentskými kandidáty čtvrtou nejvyšší podporu.

P

Paroubek Jiří

Ve "svém" Ústeckém kraji nedostal Jiří Paroubek ani tři procenta hlasů a doslova s dopočtením posledního hlasovacího lístku oznámil světu, že jím provozovaná národně sociální politika pro 21. století se začala chystat na nejbližší volby do sněmovny. Co jiného také zbývá? Někdejší premiér se v politice drží jen díky poslaneckému mandátu získanému v řadách ČSSD a délka jeho politické kariéry závisí jenom na datu, kdy se nynější sněmovna rozpustí. Poslední léta J. P. vypadala takto: 2005 se stává premiérem, 2006 prohrává sněmovní volby, 2008 vyhrává krajské volby, 2009 shazuje vládu Mirka Topolánka, 2010 prohrává podruhé sněmovní volby, 2011 nepřátelsky přebírá národně sociální stranu, 2012 prohrává s ní krajské volby. Ruku na srdce: Kdo z nás takové neúspěchy má?

Pospíšil Jiří

V sérii oranžovo-červených krajů se po volbách skví jediný modrý. ODS dokázala zvítězit pouze v Plzeňském kraji, kde se do čela kampaně postavil exministr spravedlnosti Jiří Pospíšil. Nebo také "ministr, který naprosto nezvládá svou agendu a nemá mou důvěru" - abychom připomněli slova Petra Nečase. Premiér si z vlády odstřelil nejpopulárnějšího člena a voliči mu nyní jasně ukázali, na které straně barikády stojí. Na Plzeňsku ODS získala téměř 27 procent a pro Pospíšila je to silný mandát k tomu, vrhnout se do bitky o stranické funkce. Hejtmanem nejspíš nebude. Sociální demokracie s volebním výsledkem 25 procent nechce spolupracovat s ODS a ODS zase dává ruce pryč od komunistů s jejich 21 procenty. Kraj má našlápnuto na vládu ČSSD s KSČM.

Půta Martin

Jeho Starostové pro Liberecký kraj si jako jediní v republice prosadili, že přes vůli Miroslava Kalouska půjdou do krajských voleb bez TOP 09, a stali se vítězi voleb (13 mandátů). Spolu se Změnou pro Liberecký kraj Jana Korytáře mají jen těsnou většinu a Martin Půta prosazuje, aby se na vládě v kraji podílela i poražená ODS. Jinak starosta Hrádku nad Nisou už se svými Starosty pro Liberecký kraj zazářil v roce 2008, kdy to na Liberecku byly volby "všech proti ODS" a kdy SLK získali 13,78 procenta hlasů. Z místa v krajské vládě však Půtu vytěsnila domluvená spolupráce komunistů se sociálními demokraty (stafáž dělala Strana pro otevřenou společnost).

R

Rath David

Osobně prohrál David Rath volby už navečer 14. května na chodníku v Rudné, ale při hlasování byl připomenut kandidaturou manželky Evy v řadách hnutí Středočeši 2012. Bereme-li hlasy voličů jako vyjádření podpory zatčenému exhejtmanovi, získalo hnutí 0,8 procenta hlasů, Eva Rathová pak 323 hlasů přednostních.

Ř

Řihák Josef

Lídrovi sociálnědemokratické kandidátky ve středních Čechách Josefu Řihákovi se podařil skutečně husarský kousek - vyhrál volby i přes to, že pověst ČSSD značně pošramotila kauza Rath. A také přes to, že na kandidátce nechyběli blízcí Rathovi spolupracovníci Marcel Chládek nebo Miloš Petera a dosavadní hejtmanka Zuzana Moravčíková ze stranické opozice se propadla až na sedmé místo. Řihák dostal 5290 preferenčních hlasů, což ho v kraji řadí na třetí příčku. Předběhli ho jeho konkurenti z ODS - Raduan Nwelati a Dan Jiránek. Těm to ale nebude nic platné, protože diktovat ve středních Čechách bude znovu sociální demokracie.

Řihák plánuje menšinovou vládu ČSSD, která získala 20 křesel, s podporou některé ze stran. Budoucí hejtman sice mlží s tím, že jednání jsou otevřená doleva i doprava, je ale nasnadě, že podpoří spíše KSČM než ODS. Stejně postupoval i David Rath po volbách v roce 2008. Kromě programové shody spojení s komunisty podporuje i vedení strany, které je proti velkým koalicím.

S

Sobotka Bohuslav

Podle toho, co Bohuslav Sobotka od sobotního večera říká, by měl hned v pondělí po ránu skočit minimálně k očnímu a ušnímu specialistovi. Pokládá vládu, rozpouští sněmovnu, jako by neviděl a neslyšel, že se v těchto krajských volbách udržel jen díky minulému výsledku. Jinými slovy - že měl z čeho ztrácet.

Příklad? V Plzeňském kraji je sice ČSSD těsně na druhém místě, ale má o téměř 12 procent horší výsledek než minule (vítězná ODS je "na svém"). Ve středních Čechách ztratila 19 procent. Na Liberecku, kde vládla, ji voliči spolu s ODS jasně odmítli. Celkově přišla o 75 mandátů v krajských zastupitelstvech. Když předseda tohle nepokládá za fiasko, měli by straníci vyhledat pomoc.

Schwarzenberg Karel

Charisma "knížete Karla", které tak skvěle zafungovalo před dvěma lety ve sněmovních volbách, kamsi vymizelo. Schwarzenbergova strana se podepsala na drtivé porážce pravice. "Do valné míry to byla reakce na vládní politiku, ale také na skandály, které se staly této vládě. Také nám neprospívají vzájemné spory. Porážkou se ale nezhroutí svět," okomentoval špatný výsledek TOP 09 - STAN v krajských a senátních volbách předseda TOP 09 Karel Schwarzenberg. Podle něj byla hlavním problémem voleb zejména nízká voličská účast.

Schwarzenberg zažije za pár měsíců další volby, tentokrát však jako jeden z kandidátů - pokud bude i jeho podpora odrážet názor voličů na stranu jako takovou, zůstane Schwarzenberg zřejmě "věčně odcházejícím ministrem zahraničí".

Š

Šlégr Jiří

Šest procent v prvním kole senátních voleb a 1176 preferenčních hlasů v krajském hlasování? Takhle pálí v politice Guma? Neboli to je výsledek populárního "boha z Nagana" v regionu, kde vystoupal na hokejové nebe? Pro Jiřího Šlégra prostě voliči přichystali nepříjemné překvapení a v obou volbách propadl jak Šlégr, tak Paroubkovi národní socialisté, za které kandidoval. Paroubkova sázka na plakátového hrdinu, který ovšem v politice sotva vykoktá své názory, nevyšla a Jiří Šlégr skončil daleko i za jedním z největších nešťastníků voleb a momentální české politiky Alexandrem Vondrou. Když přitom Paroubkův spojenec kandidoval do Poslanecké sněmovny - tehdy ještě za ČSSD -, získal přes 12 tisíc preferenčních hlasů a bez problémů zasedl do poslanecké lavice. Ta prozatím zůstane jeho jediným politickým působištěm. "Ten výsledek nejprve musíme rozdýchat a pak si sednout a říci si, co dál," komentoval volební neúspěch Šlégr, který se domníval, že strana nasbírá kolem sedmi procent.

T

TOP 09

Při své krajské premiéře nedokázala TOP 09, jejímž duchovním otcem je Miroslav Kalousek, zopakovat mimořádný úspěch z voleb do Poslanecké sněmovny před dvěma lety. Ukázalo se tak, že krajské voliče spíše než postava předsedy Schwarzenberga nebo deklarovaná "rozpočtově zodpovědná politika" zřejmě ovlivnily nedávné skandály strany - od obvinění Vlasty Parkanové v případě nákupu letounů CASA až po zatčení Vladimíra Šišky, prvního náměstka ministra a místopředsedy strany Jaromíra Drábka následované ministrovou rezignací.

Úspěch strana zaznamenala v podstatě jen ve dvou krajích - Středočeském a Zlínském. Navzdory tomu se jí však nakonec podařilo uspět lépe než KDU-ČSL - straně, z níž se Topka původně odštěpila. Nicméně nezpochybnitelným fiaskem však skončilo první kolo senátních voleb v doposud "pravicové" Praze, kde se žádnému z kandidátů strany nepodařilo dostat ani do druhého kola.

Ačkoliv tak Kalouskovi spolustraníci nemají důvod k pláči, těžko se budou hledat i důvody slavit - kromě toho, že voliči vystavili straně "vysvědčení" její vládní politiky, postavili ji zároveň do situace, kdy jistě bude mít čím dál silnější slovo její ideové dvojče - Starostové a nezávislí.

U

Ústecký kraj

Navzdory proklamovanému úspěchu sociální demokracie v letošních volbách je Ústecký kraj jedním z pomníků bývalé slávy - ještě před čtyřmi lety tu socialisté získali úctyhodných téměř 33 % hlasů. Letošní pád byl více než výrazný - druhé místo s 16,13 % hlasů sice sociálním demokratům pohodlně zajistí klidné vládnutí s prvními komunisty, nicméně již samotné vedení sociální demokracie vyzvalo ústecké spolustraníky k vyvození osobní odpovědnosti.

Část práce v tomto ohledu již vykonala policie, když poslala do vazby dvojku tamější sociálnědemokratické kandidátky Pavla Koudu. Důvodem je "podezření ze zneužití pravomoci úřední osoby a porušení finančních zájmů Evropské unie," jak Aktuálně.cz řekl krajský státní zástupce Jan Jakovec.

O tom, kam a jak poputují evropské dotace v rámci ROP Severozápad, nicméně rozhodovali kromě špiček tamější sociální demokracie také politici z ODS a KSČM. Ukazuje se tak, že tolerance ústeckých voličů je veliká - i když úspěch tamější regionální strany Severočeši.cz (získali přes 12 % hlasů a devět mandátů v zastupitelstvu) ukazuje, že tomu tak nemusí být navždy.

V

Vondra Alexandr

Ministru obrany Nečasovy vlády a místopředsedovi ODS se nepodařilo v litoměřickém obvodu uhájit senátorské křeslo - druhému Hassanu Mezianovi dýchal na záda s odstupem 4,88 % hlasů. Tento neúspěch nejenže logicky oslabí jeho stranickou pozici před blížícím se kongresem strany, ale zároveň může mít rozsáhlé důsledky pro jeho další budoucnost.

Alexandr Vondra přijde po skončení mandátu mimo jiné o imunitu, a bude tak moci být kdykoliv vydán policii ke stíhání - nezapomeňme totiž, že nad Vondrovým jménem stále visí přízrak kauzy ProMoPro týkající se předražených zakázek na ozvučení akcí souvisejících s předsednictvím Česka Evropské unii.

W

Wagnerová Eliška

Před půlrokem opustila Eliška Wagnerová post místopředsedkyně Ústavního soudu a po proaktivní kampani do senátních voleb postoupila kandidátka Strany zelených v obvodu Brno-město s přehledem do druhého kola. Druhou Stanislavou Slavíkovou kandidující za sociální demokracii předběhla o 9,4 % hlasů, a je tak jasnou favoritkou na zisk senátorského křesla. Pokud uspěje, stane se zároveň jedinou senátorkou Strany zelených.

Z

Zemanovci a Miloš Zeman

SPOZ, jejímž čestným předsedou Zeman je, uhrála v letošních volbách s více jak 90 tisíci hlasy jeden z "lepších" výsledků. Přesto se dostala pouze do dvou krajských zastupitelstev - ve Zlínském a Pardubickém kraji, kde získala dohromady sedm křesel. Do druhého kola senátních voleb se žádný z jejích kandidátů neprobojoval.

Ačkoliv se Zeman objevoval na stranických billboardech, výrazněji se v krajské kampani neprojevoval; prezidentská kampaň má v jeho případě přednost.