"Extremisté tam nemají co dělat." Koalice chtějí vyšachovat Okamuru z vedení sněmovny

Radek Dragoun Tomáš Klézl Radek Dragoun, Tomáš Klézl
12. 10. 2021 14:02
Předseda SPD Tomio Okamura v novém volebním období už nemusí řídit schůze sněmovny. Hrozí mu, že přijde o post místopředsedy dolní komory parlamentu. Někteří zástupci obou opozičních koalic, kteří získají v nové sněmovně většinu, nechtějí SPD post ve vedení dát, ačkoliv bude mít dvacet poslanců. "Extremistická strana by místopředsedu mít neměla," shodují se zástupci koaličních stran.
Tomio Okamura
Tomio Okamura | Foto: Jakub Plíhal

Kromě postů ve vládě začínají obě koalice debatovat také o obsazení postů v Poslanecké sněmovně. V minulosti bývalo zvykem, že funkci místopředsedy sněmovny dostávali kromě vládních stran i zástupci opozice s početným poslaneckým klubem. V současnosti je kromě Radka Vondráčka z hnutí ANO a sociálního demokrata Tomáše Hanzela v čele sněmovny komunista Vojtěch Filip, pirát Vojtěch Pikal, předseda ODS Petr Fiala a šéf SPD Tomio Okamura.

Filip, Pikal ani Hanzel se do sněmovny neprobojovali. Fiala bude zřejmě premiérem, ve hře o vedení dolní komory parlamentu tak zůstává pouze Vondráček s Okamurou. Nicméně posledně jmenovaný o funkci v nové sněmovně pravděpodobně definitivně přijde, ačkoliv klub SPD bude mít 20 poslanců. Zástupci obou dosud opozičních koalic tvrdí, že Okamurovo hnutí je extremistické a poslance v čele sněmovny mít nemá. 

"Nevidíme důvod, proč by ve vedení měla být zastoupena strana, která je svými projevy zjevně extremistická, za hranou slušnosti a demokratických principů. Navíc mají méně poslanců než minule," řekl poslanec KDU-ČSL Marek Výborný s tím, že tento názor sdílí také předseda strany Marian Jurečka.

Podobně na věc nahlíží také TOP 09. "Do vedení Poslanecké sněmovny jsme nikdy nevolili představitele strany, kterou i ministerstvo vnitra označuje za extremistickou, tedy SPD. A na tom se nic nezmění ani nyní," uvedla předsedkyně strany Markéta Pekarová Adamová.

Odkazovala přitom na výroční zprávu o extremismu, ve které ministerstvo vnitra píše, že SPD zůstává "nejvýznamnějším uskupením s dominujícími xenofobními a vyhroceně nacionalistickými prvky", proti čemuž se předseda Okamura několikrát ohradil.

Proti obsazení kandidáta SPD do pozice místopředsedy se vyslovil také předseda STAN Vít Rakušan. "Dívám se třeba na Německo, kde Alternativa pro Německo je parlamentní stranou, ale vzhledem k tomu, že ostatní strany ji vnímají jako extremistickou politickou sílu, obsazení ve vedení Bundestagu nemá," řekl v rozhovoru pro Aktuálně.cz Rakušan. 

Zatím však není jistý postoj ODS, která má ve sněmovně po ANO nejvíce poslanců a jejíž hlasy budou při volbě místopředsedy rozhodující. "O složení sněmovny budeme teprve jednat," odpověděl místopředseda Martin Kupka na otázku, zdali budou mít zástupci SPD post místopředsedy.

Deník Aktuálně.cz oslovil i předsedu SPD Okamuru, ten však do vydání textu na otázky nereagoval.

Strany tvořící nyní obě koalice chtěly Okamuru z funkce místopředsedy sněmovny odvolat už v únoru 2018 poté, co podle nich zpochybnil holocaust svým vyjádřením o koncentračním táboře v Letech u jihočeského Písku. Kvůli hlasům ANO, KSČM a SPD se však o tom vůbec nehlasovalo.

Místopředsednický post ve sněmovně by nakonec nemuselo mít ani hnutí ANO, ačkoliv s tím zatím koalice počítají. Jak již popsal deník Aktuálně.cz, pokud by Babiš navzdory tomu, že nemůže získat ve sněmovně většinu, usiloval o skládání vlády a tím oddaloval vznik kabinetu Petra Fialy, rozhodly by se strany hnutí ANO post místopředsedy sněmovny nedat.

Nicméně v úterý po poledni řekl Jaroslav Faltýnek, že hnutí ANO nebude blokovat předání moci a počítá s přechodem do opozice. „Umíme počítat do 108 a počítáme s tím, že budeme v opozici,“ uvedl Faltýnek, který skončil v čele poslaneckého klubu, kde ho nahradila Alena Schillerová.

VIDEO: Výroky šéfa SPD Tomia Okamury, které vyvolaly snahu o jeho odvolání

Kontroverzní výroky o táboru v Letech u Písku v DVTV. | Video: Daniela Drtinová
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 4 minutami

Pražské letiště v zimě nabídne lety do 92 destinací, o něco méně než před krizí

Během zimního letového řádu, který začne platit v neděli, budou moci cestující z pražského letiště létat do 92 destinací. V nabídce budou například nové linky do Tel Avivu, Neapole, Oděsy, Kyjeva, Dubaje či Amsterdamu. Z Prahy bude během zimy létat celkem 47 aerolinek včetně Eurowings, které na letišti otevřou svou novou základnu. Ve středu o tom informovalo Letiště Praha v tiskové zprávě. Letošní zimní letový řád je mírně užší než v předkrizových letech, v zimě 2019 se z Prahy létalo do více než 120 míst.

Zdroj: ČTK
před 16 minutami

PPF prodala sto procent akcií v Telenor Montenegro maďarské skupině

Společnost PPF Telecom Group prodala 100 procent akcií operátora Telenor Montenegro maďarské 4iG. Dokončení prodeje podléhá schválení regulátora v Černé Hoře a jeho vypořádání se očekává do konce letošního roku. PPF to ve středu uvedla v tiskové zprávě. Obě strany se dohodly, že cenu nezveřejní.

"Naše obchodní strategie je zaměřená na trhy s významným růstovým potenciálem a s určitou vahou v rámci našeho portfolia. Rozhodli jsme se proto Telenor Černá Hora prodat, a to společnosti, která má dlouhodobý zájem mobilního operátora dále rozvíjet,“ uvedl výkonný ředitel PPF Telecom Group Marek Sláčík.

Telenor Montenegro má 333 000 předplatitelů a loni dosáhl tržeb 44 milionů eur (1,1 miliardy Kč). Loni představoval trh v Černé Hoře 1,1 procenta provozního zisku PPF Telecom Group.

Jednou z hlavních konkurenčních výhod Telenoru Černá Hora jsou podle Sláčíka jeho zaměstnanci. Lokálnímu týmu se daří držet operátora na prvním místě podle objemu tržeb. Telenor také provozuje mobilní síť, která byla v nezávislém měření vyhodnocena jako nejlepší v Černé Hoře.

Zdroj: ČTK
před 47 minutami

Evropská komise navrhla, aby banky od roku 2025 začaly mírně zvyšovat kapitál

Banky v zemích Evropské unie budou muset do roku 2030 zvýšit svůj kapitál v průměru o zhruba osm procent, což by se mělo v praxi týkat zejména desetiny největších bank. Vyplývá to z návrhu nových kapitálových požadavků na fungování bankovního trhu, který ve středu představila Evropská komise. Evropský orgán pro bankovnictví (EBA) podle komise vyčíslil celkové zvýšení kapitálu do konce dekády na nejvýše 27 miliard eur (695 miliard Kč), což je zhruba polovina částky, kterou odhadoval ještě loni.

Brusel přichází s novými požadavky v rámci mezinárodní dohody o regulaci finančního sektoru Basel III. Tu uzavřela skupina ekonomicky vyspělých zemí světa po finanční krizi z roku 2008 s cílem zabránit jejímu opakování.

Zdroj: ČTK
Další zprávy