Extremisté šli Plzní. Akci proti Židům soud povolil

Domácí ČTK Domácí, ČTK
14. 3. 2009 17:00
Na povolenou akci se mělo sjet až 300 extremistů
Hrdinové dne. Málokdo z účastníků demonstrace chtěl ukázat policejním nebo televizním kamerám svoji tvář.
Hrdinové dne. Málokdo z účastníků demonstrace chtěl ukázat policejním nebo televizním kamerám svoji tvář. | Foto: Ondřej Besperát

Praha - Hodinu po poledni začala v Plzni demonstrace pravicových extremistů. Oficiálním důvodem, jak ho oznámili úřadům, je protest proti sionismu.

Pochod původně Městský úřad zakázal, soud ale nakonec změnil názor.

V ulicích bylo podle odhadů policie na sto padesát lidí vyznávajících názor krajní pravice. Původně se očekával dvojnásobný počet a podle toho také vypadalo nasazení policejních sil.

Krátce před třetí odpoledne akce skončila. Zadrženi byla dva extremisté.

Primátor Plzně Pavel Rödl České televizi řekl, že radnici budou bezpečnostní opatření stát mezi 100 a 200 tisíci korun. 

Schválení pochodu radikálů soudem se nezamlouvá řediteli plzeňské pobočky Člověka v tísni Tomáše Hirta. "Ty texty k pochodu jsou opravdu zaměřené proti některým skupinám. Nabádají k násilí," argumentoval Hirt, jehož výzvu nevyslyšeli ani policisté.

Podle policie nejde o podněcování nenávisti k jiným skupinám, ale o kritiku politiky a činnosti státu. "Kritika vůči jakémukoliv státu nemůže být brána jako antisemitismus," vysvětlila mluvčí policie Jana Václavová.

Neonacisté protestovali v Plzni již loni v březnu. Pochod se obešel bez incidentů.

 

Právě se děje

před 8 minutami

Rakousko vyjádřilo Česku podporu v kauze Vrbětice, další kroky má nejprve projednat EU

Rakousko, stejně jako všechny členské státy Evropské unie, stojí solidárně za Českou republikou v souvislosti s kauzou Vrbětice. Na čtvrteční tiskové konferenci po jednání s českým ministrem zahraničí Jakubem Kulhánkem (ČSSD) v Praze to řekl šéf rakouské diplomacie Alexander Schallenberg. Další možné kroky budou podle něj nejprve probrány na zasedání Evropské rady v Bruselu.

"Nabídli jsme zcela konkrétní podporu třeba prostřednictvím rakouského velvyslanectví v Moskvě, aby bylo možné nadále udržet provoz a fungování úřadů," řekl Schallenberg. Kulhánek také poděkoval za to, že rakouští diplomaté pomáhali při vyjednávání společného stanoviska EU na podporu ČR.

Na dotaz, zda by mohlo Rakousko přistoupit i k dalším krokům typu vyhoštění pracovníků ambasády, Schallenberg odpověděl, že je důležité, aby EU hovořila jedním hlasem. "Jsme vnímáni, pokud jsme jednotní a hovoříme společně. Veškeré další kroky a opatření se budou probírat nejprve v Bruselu na zasedání Evropské rady. Pokud se takové činy staly a Česká republika jasně vysvětlí jejich pozadí, zaslouží si naši plnou solidaritu," poznamenal ministr.

Některé země, například Slovensko či pobaltské státy, vyjádřily Česku solidaritu vyhoštěním ruských diplomatů. Vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD) v neděli v České televizi uvedl, že očekává další kroky i od dalších zemí, zmínil například Británii nebo Německo.

Zdroj: ČTK
před 17 minutami

Soud v Haagu vyměřil bývalému veliteli ugandských povstalců Ongwenovi 25 let vězení

Mezinárodní trestní soud (ICC) v Haagu vyměřil bývalému veliteli ugandské povstalecké skupiny Dominiku Ongwenovi trest 25 let, žaloba navrhovala 20 let. Soud Ongwena již na začátku února usvědčil z 61 trestných činů, včetně válečných zločinů, zločinů proti lidskosti, znásilnění, vynuceného sňatku a těhotenství a používání dětských vojáků.

Ongwen sám byl ještě jako dítě unesen a vycvičen v dětského vojáka. Podle žalobce to byl důvod, proč žádat nižší sazbu, ačkoliv zločincům u ICC hrozí až třicetileté tresty, připomínají světové agentury. Obhajoba se proti trestu hodlá odvolat. Činů, za něž byl nyní odsouzen, se muž dopustil na počátku tisíciletí, kdy působil v Armádě božího odporu (LRA), která jej původně unesla. Zatčen byl v roce 2015.

Zdroj: ČTK
před 54 minutami

Vládní strany na Slovensku chtějí snížit penze představitelům komunismu

Vládní strany na Slovensku chtějí snížit penze představitelům někdejšího komunistického režimu a pracovníkům některých jeho bezpečnostních složek. Návrh příslušného zákona ve čtvrtek v prvním čtení schválila slovenská sněmovna. Podle poslankyně nejsilnějšího vládního hnutí Obyčejní lidé a nezávislé osobnosti a spoluautorky předlohy Anny Andrejuvové by zákon mohl postihnout kolem 7000 lidí.

Podle návrhu se zákon bude vztahovat kromě jiných na poslance parlamentu a členy vlády v komunistickém Československu, dále na příslušníky komunistické tajné policie StB, některé řídící pracovníky v oblasti bezpečnostních služeb či členy a zaměstnance ústředního výboru Komunistické strany Československa a Komunistické strany Slovenska, a to do pádu komunismu v roce 1989.

"Má napravit hlavní nespravedlnost, že ti, kteří byli pronásledování, často umírají v chudobě a jejich pronásledovatelé z doby totality mají specifické výsady," řekl k zákonu slovenský ministr životního prostředí Ján Budaj, který byl na podzim 1989 jedním z hlavních řečníků na protikomunistických mítincích v Bratislavě.

Zdroj: ČTK
Další zprávy