Vystupoval jako extremista a bylo to závažné, píše vnitro o kauze Foldynova asistenta

Jan Horák Jan Horák
9. 6. 2022 17:49
Michal Kraft je jedním z asistentů poslance Jaroslava Foldyny z SPD. Je také pravomocně odsouzený za trestný čin z nenávisti. Kvůli tomu je jediným člověkem s přímou vazbou na parlamentní politiku, kterého ministerstvo vnitra výslovně zmiňuje ve zprávě o extremismu za loňský rok. Analýzu ve středu schválila vláda Petra Fialy z ODS. Aktuálně.cz ji prostudovalo.
Jaroslav Foldyna je poslancem SPD za Ústecký kraj.
Jaroslav Foldyna je poslancem SPD za Ústecký kraj. | Foto: Radek Bartoníček

"Lokalizovat lodě s migranty a poslat je ke dnu je z vojenského hlediska triviální záležitostí, která by se dala pojmout jako cvičení kadetů prvního ročníku vojenských škol. Stejně tak není (…) problém rozšířit po třetím světě informaci, že každý pokus o vstup do Evropy končí smrtí," napsal Kraft v článku s názvem "Je budoucnost Evropy islámská?" publikovaném v červenci 2019.

Ve stejné době vydal Kraft na internetu dva obdobné texty xenofobního vyznění, napadal v nich lidi z Afriky, Blízkého či Středního východu. Už tehdy pracoval pro Foldynu jako asistent. Kvůli článkům dostal za podněcování k nenávisti pravomocný trest, po kterém musel zaplatit pokutu 30 tisíc korun.

Nikdo jiný aktivně působící na půdě sněmovny ve výroční zprávě ministerstva vnitra nefiguruje. Kraftův případ je uvedený v kapitole věnované významným soudním kauzám spojeným s extremismem a nenávistí. Foldyna přitom odmítá, že by jeho podřízený byl extremista. Považuje ho za radikála. Radikalismus je podle něj legitimní politický postoj.

Popíral lidskou důstojnost

"Publikoval (…) články pod názvy ‚Je budoucnost Evropy islámská?‘, ‚Řešení migrace‘ a ‚Boj s pašeráky migrantů je hloupost‘, v nichž podněcoval nenávist vůči přistěhovalcům obecně, jakož i konkrétně vůči osobám vyznávajícím islám, negroidní rase a arabskému etniku. Trestnost a závažnost daného jednání byla potvrzena též usnesením Nejvyššího soudu," stojí ve zprávě ministerstva.

První rozsudek v Kraftově kauze vynesl loni v únoru Okresní soud Praha-Západ, který jeho články, na něž upozornil Deník N, vyhodnotil jako podněcování k nenávisti vůči skupině osob nebo k omezování jejich práv a svobod. Krajský soud v Praze tento verdikt včetně sankce 30 tisíc pravomocně potvrdil. Loni v prosinci pak Nejvyšší soud odmítl Kraftovo dovolání.

Asistent poslance Jaroslava Foldyny (SPD) Michal Kraft.
Asistent poslance Jaroslava Foldyny (SPD) Michal Kraft. | Foto: archiv Michala Krafta

"Obviněný veřejně nabízel řešení migrace cestou různých násilných řešení, které naprosto popírají lidskou důstojnost osob, vůči kterým jsou tyto projevy namířeny. Jsou zde rovněž obsaženy konkrétní návrhy k diskusi, jak by mělo být s dotčenou skupinou obyvatel naloženo, čímž jednoznačně podněcují k nenávisti vůči dané skupině osob," píše Nejvyšší soud, jehož verdikt má Aktuálně.cz k dispozici.

Foldyna verdikt srovnává s 50. a 70. lety

"Že se pan Kraft objeví v takové zprávě, vidím do jisté míry jako politicky účelové. Neshledal jsem, že by se, alespoň v mé přítomnosti, projevoval extremisticky," reagoval Foldyna na dotaz Aktuálně.cz, jak vnímá zařazení svého podřízeného do zprávy o české extremistické scéně.

Jakkoliv analýza vzešla z úřadu, v jehož čele stojí vrcholný politik Vít Rakušan ze STAN, připravovala se v příslušném odboru ministerstva na základě poznatků tajných služeb, policie a žalobců. Vzhledem k tomu Rakušan do podoby zprávy nezasahoval, nebo by tak alespoň činit neměl.

Odsouzení svého asistenta Foldyna navíc zpochybňuje. Uvedl, že pravomocné tresty rozdávala komunistická justice v 50. nebo 70. letech. Zda tehdejší soudní systém přirovnává k výkonu spravedlnosti v demokratickém Česku, odpověděl takto: "Třeba zase přijde doba, kdy se bude říkat, že tohle nebyl extremismus a že to byl politický postoj."

Pravicoví extremisté proti covidu

Jedním z nejvýraznějších trendů na extremistické scéně za uplynulý rok je podle vnitra propojení jejích představitelů a příznivců s odporem vůči restrikcím, které vláda Andreje Babiše z ANO uplatňovala proti rozšíření nemoci covid-19. V této souvislosti jmenuje neonacistickou Dělnickou stranu sociální spravedlnosti nebo Národní demokracii.

"'Vlastenecky' orientované subjekty vesměs proticovidová opatření kritizovaly, nezřídka se zapojovaly do protestů proti omezením či do aktivit tzv. antivax hnutí. Téma covidu-19 upozadilo tradiční xenofobní výpady namířené proti menšinám, migrantům či jiným skupinám obyvatel," píše vnitro.

Nenávistných deliktů ubývá

V roce 2021 odhalila policie 108 trestných činů s nenávistným podtextem, což bylo o 26 méně než v roce předchozím. Z těchto 108 deliktů mělo mimo jiné:

  • 37 antisemitský podtext (o 10 více než rok předtím),
  • 33 protiromský podtext (o 14 více)
  • 7 protimuslimský podtext (o dva méně)
  • 1 protiarabský podtext (o tři méně)
  • 11 nenávistný podtext proti LGBTQ+ komunitě
  • 3 nenávistný podtext proti zástupcům nestátních neziskových organizací a ochráncům lidských práv.

Za tyto skutky stíhala policie v roce 2021 99 lidí. 

Podle experta na extremismus Jana Charváta z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy přitom pravicoví extremisté první opatření proti covidu včetně uzavření státních hranic přivítali. Po chuti jim podle něj bylo to, že díky neprůchozím hranicím nemohou do země cizinci. Dlouhotrvající restrikce je však donutily postoj přehodnotit.

"Zavíral se gastroprůmysl, začaly krachovat podniky a vláda lidem nic moc nenabídla. Část obyvatel se začala zlobit a jediný, kdo jim nabízel možnost kanalizovat jejich vztek, byla přesně tahle uskupení. Ta velmi rychle pochopila změnu této atmosféry a začala se podle toho chovat," řekl Aktuálně.cz Charvát.

"Dekadentní západ, silné Rusko"

Vnitro také popisuje symbiózu mezi odpůrci covidu, dezinformační scénou a sympatizanty ruského režimu. Připomíná incidenty, při nichž pronásledovali lékaře obhajující covidové restrikce či očkování. Jedním z neznámějších byl stalking šéfa České lékařské komory Milana Kubka v podání Patrika Tušla a Pavla Zítka.

"Policisté se od počátku epidemie museli zabývat desítkami případů, které souvisely s nesouhlasem s preventivními opatřeními. Jednalo se o izolované skutky i o dlouhodobé útoky namířené proti osobám, kterým je přisuzována odpovědnost za protiepidemická opatření," píše vnitro.

Tušl, Zítko nebo Tomáš Čermák byli jedni z nejviditelnějších odpůrců restrikcí. Přidal se k nim dlouhodobě proruský aktivista Jiří Černohorský, který mimo jiné docházel do budovy ruských zpravodajců. V době zvyšování napětí mezi Západem a Ruskem kvůli hrozbě ruské invaze na Ukrajinu se všichni obrátili k proruské propagandě.

"Klíčovým nepřítelem těchto lidí je západní liberalismus. A jediným, kdo může stát v opozici, je pro ně Rusko. Z jejich pohledu je autoritativní, konzervativní a náboženské. Takhle má podle nich vypadat silná Evropa, ne jako dekadentní Západ, který v jejich očích chtěl nejdřív ovládnout lidi pomocí covidu a pak vyprovokoval válku s Ruskem," vysvětluje Charvát.

Klidní anarchisté

Ze zprávy plynou další postřehy. Extremistická pravicová scéna je sama o sobě marginální, projevuje se nejvíc v uzavřených diskusních fórech na internetu. Paramilitární skupiny zase ochromil loňský zásah Národní centrály proti organizovanému zločinu, která obvinila z terorismu spolek Českoslovenští vojáci v záloze za mír včetně jeho šéfa Ivana Kratochvíla.

Anarchistickou scénu popisují experti vnitra jako klidnou. Poznamenali, že na rozdíl od pravicových extremistů se anarchisté naopak vymezili vůči odpůrcům covidových restrikcí a očkování. Navíc většina anarchistů podle vnitra nevolá po opozici vůči stávajícímu režimu formou násilí.

V souvislosti s terorismem analýza uvádí, že tajné služby loni neregistrovaly hrozbu nábožensky motivovaného útoku. Připomíná však, že pravomocný trest 14,5 roku dostal bývalý pražský imám Samer Shedaheh za podporu teroristické organizace an-Nusrá působící v Sýrii. Ze terorismus padly také tresty pro Čechy, kteří odjeli bojovat za proruské separatisty na východ Ukrajiny.

 

Právě se děje

Další zprávy