Expertka: Politici kvůli popularitě rasismus moc neřeší

Tereza Šídlová
7. 4. 2012 7:00
Rozhovor s Monikou Šimůnkovou, která je už rok zmocněnkyní pro lidská práva
Vládní zmocněnkyně pro lidská práva Monika Šimůnková.
Vládní zmocněnkyně pro lidská práva Monika Šimůnková. | Foto: Tereza Šídlová

Praha - Ačkoliv je Monika Šimůnková ve funkci zmocněnkyně pro lidská práva už rok, zatím nebyla příliš vidět.

Nyní ale přichází s kritikou českých politiků, kteří podle ní málo odsuzují rasismus v naší zemi.

"Myslím, že je to částečně kvůli obavám z reakce veřejného mínění," říká Šimůnková v rozhovoru s Aktuálně.cz.

Nejvýraznějším posunem v otázce lidských práv byla Strategie boje proti sociálnímu vyloučení, kterou loni schválila vláda.

Ale například plány na postupné rušení praktických škol, kde končí příliš mnoho českých dětí romského původu, vzbudily silnou kritiku a ani ministerstvo školství se k návrhu příliš nehlásí.

Šluknovsko se nepovedlo

Ani Šimůnková nemá jistotu, že nakonec schválený materiál nezůstane jen na papíře. "Jednám o tom s ministerstvem školství," uvedla.

"Není možné, aby Romové byli jediný národ na světě, u něhož je procento výskytu lehkého mentálního postižení na rozdíl od všech ostatních národů řádově o desítky vyšší. Norma je tak 2-3 procenta a u Romů v Česku to má být 30 procent. Je jasné, že tam něco není v pořádku," říká také.

A.cz: Jste rok ve funkci, co se vám povedlo a kde vidíte resty?

Za svůj největší úspěch považuji to, že se mi podařilo stabilizovat činnost poradních orgánů vlády, jako je Rada vlády pro lidská práva či pro romské záležitosti nebo Výbor pro zdravotně postižené. Fungovaly zde mnoho let a spolupráce veřejné správy a občanské společnosti, která se odehrává na této platformě, je velmi důležitá. Dále se nám podařilo ještě na konci minulého roku zvládnout kampaň proti sexuálnímu zneužívání dětí.

A.cz: Klíčovým tématem v oblasti lidských práv v Česku je ale diskriminace Romů.  Je Strategie boje proti sociálnímu vyloučení, kterou loni přijala vláda, vaším úspěchem, jak se ji daří prosazovat?

Úspěchem je, že se ji podařilo přijmout v námi navrhované podobě. Také se nám podařilo prosadit podnět Rady vlády pro lidská práva na odškodnění nezákonně sterilizovaných žen. Uvidíme, jak bude na vládě přijat. Předpokládám, že to půjde na vládu do dvou tří měsíců. Nejdřív to musí podepsat pan premiér, pak půjde do meziresortního řízení, poté na vládu.

A.cz: Kde se na této ose úspěchů a neúspěchů pohybují sociálně etnické nepokoje ve Šluknovském výběžku?

Nepovedlo se mi úplně, a to se týká Šluknovska a romské problematiky, přesvědčit vládu o tom, že je tomuto problému nutné věnovat větší pozornost, že je nutné se této problematice věnovat koordinovaněji a že to na jaře může přijít znovu. Je to naprosto zásadní problém a mělo by se k tomu přijmout jednoznačnější stanovisko, což se ne úplně povedlo.

Slabé odsuzování rasismu

Podle vládní strategie se mají romské děti vrátit do běžných škol, kam patří.
Podle vládní strategie se mají romské děti vrátit do běžných škol, kam patří. | Foto: Tomáš Netočný

A.cz: Vy jste zmocněnkyně pro lidská práva. Nejde ta kritika za vámi?

Chtěla jsem, aby se tu zřídila jedna skupina, která by tu byla pro Šluknovsko, která by komunikovala z vládní úrovně, chyběl tam koordinovaný přístup. Důležité by bylo též odsouzení rasisticky motivovaných výroků, které v té době padaly.

A.cz: Proč si myslíte, že politici na to nejsou schopní reagovat? Je to z obav z veřejného mínění, které často není v Česku nakloněno Romům?

Myslím si, že částečně ano.

A.cz: Nedávno se objevila falešná zpráva, že romské straně utekl pokladník. Není to situace, kdy politici a zmocněnec pro lidská práva je slyšet? Jediný, kdo se k tomu vyjádřil, byl předseda Strany Zelených Ondřej Liška.

Ta informace se ke mně dostala pozdě. V okamžiku, kdy už k tomu vystoupil pan Liška, jsem si říkala, že už by moje odsouzení neneslo ten účel. Důležité to ovšem je, stejně jako odsuzovat všechny násilné rasisticky motivované akty, jako je např. vhazování zápalných lahví, ale i jiné.

A.cz: Letos se má rozhodnout o dalším fungování Agentury pro sociální začleňování, která pomáhá radnicím s tím, jak integrovat Romy. Například ze Šluknova ji ale místní politici vyhazují, prý třeba proto, že svými proromskými opatřeními provokují místní. Co s agenturou, která je placená z EU, bude dál?

Obecně myšlenku další práce a existence agentury určitě podporuji. Znovu se bude žádat o evropské dotace. Já navrhuji, aby zůstala pod úřadem vlády, druhá varianta je, že by mohla přejít pod ministerstvo práce a sociálních věcí. Podle mého názoru je to pro agenturu pod úřadem vlády lepší, protože má možnost vystupovat nadresortně.

A.cz: Jak je to tedy se Strategií pro boj se sociálním vyloučením. Objevily se tam takové návrhy jako postupné rušení praktických škol, kde končí příliš mnoho dětí romského původu, a to podle všech objektivních měřítek. Nezůstane nakonec jen na papíře?

To se nesmí stát. Proto jsme zvolili princip koordinačních schůzek, na náměstkovské úrovni dvakrát do roka, na nižších daleko častěji. Sledujeme, jak se bude strategie naplňovat.

30 procent hloupých Romů? Divné

A.cz: Jak konkrétně vypadá spolupráce s ministerstvem školství, na kterém visí největší podíl úkolů? Dnes už exministr školství Josef Dobeš se k řešení diskriminace romských dětí stavěl dost chladně. Přitom je za to Česko kritizováno ze všech stran.

Není možné, aby Romové byli jediný národ na světě, u něhož je procento výskytu lehkého mentálního postižení na rozdíl od všech ostatních národů řádově o desítky vyšší. Norma je tak  2-3 procenta a u Romů v Česku to má být 30 procent. Je jasné, že tam něco není v pořádku. Všichni ministři pro strategii zvedli ruku, včetně ministra Dobeše.

A.cz: Ale zaručíte, že se prosadí?

Ministerstvo školství jednoznačně deklarovalo, že chce naplňovat strategii a její opatření, ale že to budou dělat svým způsobem, což nevím, co znamená. Vím, že tato opatření ze Strategie vyvolala velký ohlas ve společnosti, velký odpor pedagogů v praktickém vzdělávání. Budeme mít o tom jednání s panem náměstkem.

A.cz: Dojde tedy ke zrušení praktických škol?

Ve strategii se jednoznačně říká, že k redukci praktických škol má dojít. Neříkám k úplnému zrušení, možná určitá část těch škol by zachovaná být měla. Je potřeba, aby se děti, které jsou v těchto školách neoprávněně, dostaly do běžných škol. Peníze, které dnes jdou na praktické školství, mají jít na financování podpůrných opatření, jako jsou např. asistenti pedagoga a podpora menších třídních kolektivů. To je základní cíl, a pokud by to nemělo být naplněné, tak se musí jednoznačně říct, že dochází ke změně určitých opatření strategie.

A.cz: Jaká by byla vaše reakce? Nespojujete s tím třeba vaše další působení v úřadu?

Co bych mohla dělat? Člověk musí neustále přijímat kompromisy a je otázka, kam až je schopen jít, jestli už to překročilo určitou hranici, nebo ne. To nedokážu nyní říct.

O lidská práva se zajímají diplomaté

Premiér Nečas na Šluknovsku.
Premiér Nečas na Šluknovsku. | Foto: Jan Němec

A.cz: Sledujete odchody Romů do zahraničí?

Exodus Romů do Kanady opadl po zavedení víz, těch rodin je mnohem méně. Romové spíš odcházejí do Británie, ale jdou spíš za rodinami, kterým se tam povedlo usadit, a krátkodobě za výdělkem a vracejí se zpátky. Zvlášť po Šluknovsku vůle mnoha Romů odejít někam jinam narostla, zvlášť když vědí, že to třeba někde jinde jde lépe, a to např. i ve školách, jak se to ukazuje např. v Británii. Británie má velkou výhodu, je to multikulturní země, jsou tam běžně zvyklí na lidi z mnoha míst světa, jinak vypadajících, jiné barvy pleti.

A.cz: Nedávno tu britská ambasáda pořádala semináře o tom, jak bezproblémově prospívají české romské děti na britských školách. Zajímají se například velvyslanci tady v Česku o Romy?

Obecně bych řekla, že lidskoprávní tématika zajímá hodně velvyslance z cizích zemí, kteří tu působí. Když jsem přišla před rokem do funkce, tak první lidé, kteří se hlásili o schůzky se mnou, byli právě mnozí velvyslanci. Ten jejich zájem o lidská práva je velký.

A.cz: Mezi své priority jste zařadila také práva seniorů. Co v tomto směru děláte?

Letos je evropský rok aktivního stárnutí a mezigenerační solidarity, vyhlášený Evropskou komisí. V rámci možností, které mám, bych chtěla zviditelnit problematiku seniorů a jejich hlavních problémů. Hlavně trochu změnit jejich obraz v tom smyslu, že stáří není období, kdy už člověka čeká jen to špatné a že senioři jsou především zátěží společnosti. Jinde v Evropě je to jinak. Tam jsou senioři bráni jinak, provází je vážnost, společnost si jich váží za moudrost a životní zkušenosti a mnozí z nich bývají vzorem pro celou společnost.

 

Právě se děje

před 13 minutami

V Praze se srazil osobní vlak s rychlíkem. Několik vagonů je vykolejených. Stalo se to v místě, kde byl omezen provoz kvůli srážce vlaku s člověkem

Zdroj: ČTK
Další zprávy