Praha - Podnikatel Tomio Okamura, kterého po ministerstvu vnitra vyškrtl z prezidentského klání i Nejvyšší správní soud, se bude dožadovat svých práv u Ústavního soudu.

Stížnost chce podat až mezi vánočními svátky a právě její načasování bude podle ústavního právníka Jana Kysely rozhodující.

"Má na to šedesát dní. Kdyby měl využít celkovou lhůtu, tak se na Ústavní soud obrátí až po volbách a rozhodnutí bude akademické a na volby nebude mít vliv," míní. Přes napresované termíny podle něj lze volby v původním termínu stihnout.

Jaké možnosti má tedy nyní Ústavní soud, pokud Okamura dostojí slibu a 27. či 28. prosince se na něj obrátí?

1.) Odmítnutí stížnosti

V prvé řadě může Ústavní soud jeho stížnost odmítnout.

"Znamená to, že se tím věcně nebude vůbec zaobírat, neboť zjistí, že osoba není oprávněná, nebo že předložené argumenty jsou argumenty, kterými nemá valného smyslu se zabývat," vysvětluje Kysela. Volby by v tomto případě proběhly v řádném termínu.

2.) Soud si řekne o čas

Pokud soud rozhodne, že ústavní stížnost je oprávněná, může si vytvořit časový prostor pro její prozkoumání (prezident se volí již 11. a 12. ledna).

"Kdyby si chtěl vytvořit časový prostor, tak pak by formou předběžného opatření mohl být v pokušení volby odsunout," popisuje Kysela další variantu dění kolem prezidentské volby.

Podle experta pak Ústavní soud nemá žádný předem daný termín, do kterého by musel s konečnou platností rozhodnout. Platí zde jen obecná formule "co nejdříve". Kdy by pak proběhly prezidentské volby, lze nyní odhadovat těžko.

3.) Stihne rozhodnout do termínu voleb

Po prvním prozkoumání stížnosti Ústavní soud usoudí, že lze stihnout posouzení stížnosti do v současnosti daného termínu voleb.

"Když se ale do kampaně máte vrátit týden před volbami, můžete mít opodstatněný dojem, že nejste v rovném postavení vůči těm, co dělali kampaň, zatímco vy ne," připomíná Kysela. Nicméně v tomto případě by volby proběhly v řádném termínu.