reklama
 
 

Cizí špiony raději necháváme u nás. BIS s nimi může hrát hry

16. 3. 2015 5:30
Zakázat ruským tajným agentům pobyt v Česku nemusí být vždy výhodné. Obvykle k nám místo nich dorazí náhradníci, se kterými má kontrarozvědka víc práce. Jen jejich odhalení může trvat měsíce i roky.

Praha - Výzvědná činnost tří Rusů, o jejichž vykázání z Česka informoval ve čtvrtek týdeník Respekt, musela být pro stát už značně nebezpečná. A tuzemská kontrarozvědka je podle všeho už jen obtížně kontrolovala. 

K vyhoštění cizích špionů totiž Česko přistupuje jen velmi zřídka, ačkoli o nich naše zpravodajské služby dávno vědí. Bezpečnostní informační služba (BIS, civilní kontrarozvědka - pozn. red.) dává obvykle přednost spíše tomu, aby zahraniční agenti v Česku zůstávali a ona je mohla kontrolovat. A také využívat pro své zájmy.

"Obecně se dá říci, že ne vždy je pro nás vypovězení tím nejlepším řešením," potvrzuje opatrně Jan Šubert, mluvčí BIS, která monitoruje činnost zahraničních agentů na našem území.

Kontrarozvědka má zpravidla pohyb zahraničních agentů velmi dobře zmapovaný. Přesně ví, s kým se stýkají, a může jim čas od času podsunout i vhodně zvolené falešné informace, které pak agenti předávají do své centrály. "Jsou to běžné zpravodajské hry," vysvětluje mluvčí Šubert.

Trojice ruských diplomatů, na jejichž stopu tuzemské tajné služby přišly před tři čtvrtě rokem, však musela Česko v tichosti opustit. Úřady jim kvůli podezření ze špionáže sebraly povolení k pobytu.

To svědčí o mimořádnosti situace, která nastane zpravidla ve chvíli, kdy si špioni začnou vytvářet vlastní síť spolupracovníků, zejména v blízkosti politiků nebo příslušníků justice. A přes ně se pak snaží získat tajné informace.

"Vypovězení přijde například v případech, kdy agenti získají příliš velký vliv, třeba na rozhodování důležitých lidí ve vysokých patrech struktury státu," říká senátor a bývalý šéf české zahraniční rozvědky František Bublan. Zdůraznil, že jde o obecné konstatování, které nemusí nutně pasovat i na aktuální příběh, na který upozornil Respekt.

Za vyhnaného přiletí náhrada

Dalším důvodem, proč je výhodné nechávat cizí agenty působit v Česku, je fakt, že jejich vykázání obvykle přidělá BIS práci. Rusové sem pošlou za vyhoštěného "novináře" či "diplomata" náhradu a kontrarozvědce může trvat několik měsíců i let, než nového špiona odhalí a prokáže jeho činnost proti zájmům Česka.

"Bisce nic nevyčítám, protože se v odhalování ruských agentů (a svědčí o tom i její výroční zprávy - pozn. red.) opravdu snaží. A pokud je mi známo, tak to dělá i dost efektivně. Koneckonců její ředitel Jiří Lang začínal na ruském odboru této služby, takže je v této oblasti profík. Někdy by bylo ale možná lepší mít staré ruské agenty pod kontrolou a vědět, co tu dělají, než se honit za těmi novými, které zpočátku ani neznáme," potvrzuje někdejší ředitel české zahraniční rozvědky Karel Randák.

Podobný názor má i novinář a někdejší moskevský zpravodaj České televize Josef Pazderka, kterého se osobně dotkl jeden z diplomatických incidentů.

Před pěti lety mu Moskva neprodloužila vízum jako odvetu za podobné opatření, které mířilo proti ruskému zpravodaji Parlamentnoj gazety (a pravděpodobnému špionovi) v Česku. Podezřele aktivně se totiž zajímal o vše, co souviselo s tehdejšími plány výstavby americké radarové základny v Brdech.

I Pazderka po této zkušenosti upozorňuje, že někdy může být výhodnější odhaleného ruského špiona dál sledovat, než ho hned vyhostit a čekat na protiúder Moskvy.

"Poláci třeba o Leonidu Sviridovovi (dalším údajném novináři - pozn. red.) dobře věděli, co je za ptáčka, ale na rozdíl od nás ho nevyhostili. Udělali to až mnohem později, když se stal jeho pobyt v Polsku už vyloženě neúnosným," srovnává Pazderka.

Jakou přesně špionáž ruští diplomaté v Česku prováděli, zatím není zřejmé. Nejpravděpodobnější je ale podle informací Aktuálně.cz činnost, která mohla narušit bezpečnost a suverenitu našeho státu.

Rusové podle bývalého českého velvyslance v Moskvě Petra Koláře nikdy nepřipustí, že trojice vypovězených jsou špioni. "Vždy se budou tvářit ublíženě a vždy nám to budou vracet svou specificky pojatou reciprocitou," vysvětluje Kolář.

"Rusové u nás mají hodně zájmů. Od dostavby Temelína k politické propagandě. Chtějí tady mít silný hlas," podotýká senátor a exministr vnitra František Bublan.

autoři: Jan Gazdík, Petr Koděra | 16. 3. 2015 5:30

Související

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama

    Sponzorované odkazy

    reklama