Experiment s Romy přijde Ostravu na miliardu korun

Zuzana Kubátová Zuzana Kubátová
4. 9. 2013 5:30
Letos v únoru převzaly čtyři romské rodiny klíče od opravených obecních bytů. Jak to dopadlo?
Romové v Ostravě
Romové v Ostravě | Foto: Aktuálně.cz

Ostrava - Tohle město je sociální laboratoř. Nebo spíš testovací středisko pro programy, jejichž cílem je zlepšit soužití bílé většiny a Romů. V Ostravě, průmyslové metropoli, žije podle různých odhadů 20 až 40 tisíc Romů, z toho kolem deseti tisíc v chudinských ghettech s devadesátiprocentní nezaměstnaností. Tedy práci tu nemá skoro nikdo.

Ostrava s romským problémem bojuje léta a s projekty sociálního začleňování tu jsou rozsáhlé zkušenosti. Loni se tu rozběhl i na české podmínky zcela unikátní experiment: Program sociální inkluze Ostrava 2011 - 2020, který má přijít celkem na miliardu korun.

Napětí mezi romskou komunitou a majoritou

Protiromské protesty

Analýza ostravských programů pro Romy je dalším dílem série článků, v nich deníky Aktuálně.cz a Insider mapují kořeny sílícího napětí mezi romskou komunitou a majoritou.

Ostravská zkušenost může být užitečná i pro zbytek země. A to i přesto, že ani ve zdejší laboratoři se zatím nepodařilo namíchat účinný lék, který by problém mohl zcela vymýtit.

Po vzoru Madridu

Letos v únoru převzaly čtyři romské rodiny, do té doby živořící v tíživých podmínkách typických pro ghetta, klíče od čtyř opravených obecních bytů ve třech různých městských čtvrtích. Celkem osm dospělých s šesti dětmi dostalo šanci na únik z bídy pod podmínkou, že se rodiče před nastěhováním písemně zaváží, že budou aktivně hledat práci, posílat děti pravidelně do školy a dodržovat další běžné občanské povinnosti.

Všechny čtyři rodiny byly pečlivě vytipovány obvodními radnicemi a nevládními organizacemi, jež s ostravskými Romy pracují.

Šlo o první krok desetiletého projektu sociální inkluze, jehož cílem je do roku 2020 snížit nezaměstnanost v ostravských romských koloniích na polovinu a zlepšit úroveň vzdělání dětí, aby tak stouply jejich budoucí šance na trhu práce.

O jak rozsáhlý úkol jde, není přesně možné vyčíslit, Ostrava nemá svá ghetta přesně zmapovaná, neví, kolik v nich vlastně žije lidí. Podle studie, kterou zpracoval v roce 2006 tým sociologa Ivana Gabala, bylo v Moravskoslezském kraji kolem 28 sociálně vyloučených lokalit, z toho deset v Ostravě.

Dnes jich ale bude mnohem víc. Když letos na jaře mapovalo občanské sdružení Vzájemné soužití ostravské chudinské ubytovny - typické vyloučené lokality s převahou Romů - napočetlo jich přes 30, jen v nich žije přes sedm tisíc lidí. Kromě ubytoven má Ostrava další izolované romské kolonie v několika čtvrtích.

Ostravský projekt je unikátní nejen výší prostředků, jež jím mají protéct.

Mimořádné je, že se k němu spojil ostravský magistrát a radnice několika městských částí, čtyři nevládní organizace poskytující sociální služby, soukromá realitní firma RPG Byty, katolická Charita a Armáda spásy, velcí zaměstnavatelé jako Vítkovice Machinery Group a ArcelorMittal, tři střední školy, ale také republiková a městská policie. Podstatnou část z miliardového rozpočtu do roku 2020 mají uhradit evropské fondy.

Vzorem pro Ostravu je podobný, byť rozsáhlejší experiment z Madridu. Za 30 let od jeho spuštění tam klesla nezaměstnanost v sociálně vyloučených lokalitách z 90 na 40 procent.

"Jde o běh na velmi dlouhou trať, ale má to efekt," říká ostravský primátor Petr Kajnar. Investice vložená do projektu, se má podle předpokladů ostravských politiků vrátit státu v úspoře sociálních dávek a na daních, odvedených za romské zaměstnance. „Výnos by do deseti let měl činit až dvě miliardy korun," prohlásil při rozjezdu náměstek primátora Martin Štěpánek.

Zádrhel po pěti měsících

Ostravský experiment - podle očekávání jeho iniciátorů - nejede zcela hladce. Přestože rodinám s hledáním práce pomáhají neziskovky a úřady, už v červenci z programu vypadla první z nich. Důvod? Otec odmítl přijmout práci dělníka s příjmem 16 tisíc hrubého, ale pracoval načerno. Snadno si spočetl, že v součtu se sociálními dávkami je jeho příjem vyšší, než kdyby se nechal zaměstnat.

Ukazuje se také, že motivaci pracovat u lidí ze dna společnosti nesráží jen špatně nastavený systém sociálních dávek, ale také obrovská zadluženost rodin z ghett: Lidé, drcení nezvládnutelnými dluhy, nemají o legální práci zájem, vědí, že by pracovali jen na splátky věřitelům a dál živořili na životním minimu. Život mnohých z nich mají navíc zcela pod kontrolou lichváři, takže bydlení samo jejich situaci neřeší. A tak je těžké vůbec najít do programu vhodné adepty.

Stejně tak je těžké pro program získávat byty. Ostravské městské části se totiž zoufale brání představě, že se do jejich domů budou stěhovat lidé z ghett - bez ohledu na to, že za adepty programu ručí neziskovky, které se stávají patrony každé z rodin, sledují je a odpovídají i za to, zda klienti platí nájem, dodržují podmínky a nenarušují občanské soužití.

Kvůli nesouhlasu starostů shodilo zastupitelstvo na jaře se stolu návrh bytové koncepce, která do zmíněného programu počítala s přídělem 840 bytů.

Zato je ke spolupráci ochotná soukromá firma RPG Byty, která si už ověřila, že změní-li se její domy v nekontrolované ghetto, vede to nakonec k naprostému znehodnocení majetku. Zatímco když se s obyvateli domů v sociálně vyloučených lokalitách pracuje, dá se leccos zachránit.

"Před časem po nás například starosta v Radvanicích chtěl, ať zbouráme jednu z vybydlených romských lokalit. Nakonec se tam ale povedlo domluvit spolupráci se sdružením Centrom, které s lidmi důsledně pracuje. Domy se ve spolupráci s nájemníky daří opravovat, konfliktů ubylo. Podobný efekt teď pozorujeme v jiné vyloučené lokalitě v Horní Suché u Havířova, kde působí občanské sdružení Vzájemné soužití," říká mluvčí RPG Petr Handl.

Změna je znát i u bývalého ghetta na ostravské Liščině, kde s lidmi také pracovalo Vzájemné soužití. RPG tu dokonce po opravě domů s převážně romskými obyvateli zvedla nájem, přesto jí klesl počet dlužníků. Ostravský program proto využívá i zkušeností místních neziskovek, jež s Romy dlouhodobě pracují.

Změna priorit

Miliardový program sociální inkluze tak pokračuje, ale přizpůsobuje se situaci.

"Obrátil se jeho mechanismus," vysvětluje mluvčí magistrátu Andrea Vojkovská. Původně byly řazeny priority programu v pořadí 1. Bydlení 2. Vzdělávání 3. Zaměstnávání, nyní se na první místo dostává práce. „Priority se teď řadí 1. Vzdělávání 2. Zaměstnání 3. Bydlení. Rodina byt dostane až určitou dobu po zapojení do pracovního procesu," říká mluvčí.

S úpravami programu se rozšířil i jeho záběr, pomoc míří i na neromskou populaci, na děti z dětských domovů, z ústavní péče či na mladé rodiny. V této chvíli je do experimentu v Ostravě zařazeno 10 rodin. Do konce roku 2013 bude s pomocí města podle Vojkovské bydlet celkem 50 lidí (tj. dospělých i dětí), v roce 2014 má přibýt dalších 50.

Finanční stránka

Projekt, který v případě úspěchu vytrhne z nuzných podmínek na okraji společnosti, letargie a nezájmu o práci za čtyři roky asi stovku lidí, není levný: Podle Andrey Vojkovské zatím město přišla pilotní fáze na tři miliony korun. Pohltil je provoz, rekvalifikační kurzy, materiál na opravu bytů a Studie sociálně vyloučených lokalit, kterou magistrát nechal zpracovat.

Mimochodem - pokud měla tato práce posloužit jako východisko projektu, selhala. Dodnes z ní podle Vojkovské není k dispozici žádný výstup. Bylo prý třeba poslat ji autorům k přepracování, stále není hotová.

Celkově magistrát na projekt vyčlenil podle náměstka primátora Martina Štěpánka na roky 2012 a 2013 deset milionů korun. K penězům z městské kasy je třeba připočíst peníze, které z veřejných zdrojů míří k neziskovým organizacím, zaměřeným na Romy. Ty lze těžko kompletně zmapovat, proudí různými kanály: z rozpočtu magistrátu, ze speciálních programů Ministerstva práce a sociálních věcí, Ministerstva pro místní rozvoj, z Úřadu vlády, Úřadu práce a z Evropských fondů. Neziskovými partnery ostravského projektu jsou hlavně občanské sdružení Centrom a Armáda spásy, postupně se počítá se zapojením dalších.

Například Centrom se pomocí Romům k bydlení zabývá od roku 2005, na jeho zkušenostech celý projekt z velké části stojí. Centrom dostává z různých zdrojů na sociální službu „Bydlení s doprovodným sociálním programem" částky mezi 2,2 a třemi miliony korun ročně. Poskytuje ale i další, s bydlením nesouvisející sociální služby. Celkově hospodařil v roce 2011 s patnácti, v roce 2012 s jedenácti miliony korun nejrůznějších dotací.

Významným finančním partnerem pro ostravský projekt je evropský fond Roma Education, který do něj přislíbil na roky 2012 až 2015 celkem 192 tisíc eur na vzdělávací projekty. K této částce město přidává dalších 18,6 tisíce eur, dohromady na romské vzdělávání v Ostravě v rámci magistrátem řízeného projektu v příštích třech letech míří téměř pět milionů korun. Prioritně jsou určeny na přípravu romských předškoláků na první třídu.

Sedmnáct let zkušeností

V Ostravě se rozběhly první velké projekty zaměřené na sociální inkluzi už koncem 90. let. Po ničivé povodni, jež v roce 1997 zasáhla čtvrti obývané romskou chudinou, tu přišly o střechu nad hlavou tisíce Romů, jejichž situaci řešilo město, vznikající neziskový sektor a katolická Charita.

Jak riziková je právě oblast bydlení, znovu potvrdila známá kauza ostravského Přednádraží, odkud se během posledního roku muselo ze zanedbaných a zchátralých domů vystěhovat skoro 400 lidí. Řada rodin skončila na ubytovnách nebo v nuzných podmínkách jiných ghett. Jejich migrace vyvolala problémy v dalších čtvrtích a zvýšila napětí mezi Romy a majoritou.

Podobné dopady má nepromyšlené rušení chudinských ubytoven. Scénář je vždy stejný: v lokalitě se léta hromadí problémy, jež město ani majitel objektu neřeší a vybydlený objekt se zavírá.

Potíž je v tom, že v ghettech dnes vyrůstá už třetí generace Romů, žijících pouze ze sociálních podpor. „Neznají nic jiného, dávno nejsou schopni posoudit, na co mají nárok a co si musí zasloužit. Nemají motivaci pracovat, nemají soudržnost, nevěří v budoucnost. Sami si nepomohou a oč déle je necháme jejich osudu, o to větší z toho vyroste průšvih," říká Ivana Nesétová, zakladatelka sdružení Centrom.

O jeho více než šestileté zkušenosti s projektem „třístupňového bydlení se sociálním programem", stejně jako o dalších více i méně účinných receptech na léčbu romských ghett, čtěte v dnešním vydání deníku Insider (vychází v 16:00).

Pozn. red.: Spolumajitelem firmy RPG Byty je Zdeněk Bakala, vlastník společnosti Centrum Holdings, vydavatele deníků Aktuálně.cz a Insider.

 

Právě se děje

Aktualizováno před 17 minutami

V Barmě pokračují demonstrace proti vojenské juntě

Desítky tisíc lidí vyšly v neděli do ulic barmských měst znovu protestovat proti vojenské juntě, která před více než měsícem násilím převzala moc v zemi. Demonstrace se podle agentury Reuters konají, přestože bezpečnostní síly v noci na dnešek provedly v největším barmském městě Rangúnu razie proti organizátorům protestů a opozičním aktivistům. Na řadě míst proti demonstrantům zasáhly bezpečnostní síly.

Podle záběrů zveřejněných na facebooku policie použila slzný plyn a zábleskové granáty proti účastníkům protestu ve městě Lašio v Šanském státě na severu země. V historickém městě Pugam, ležícím v centrální oblasti Barmy, policisté rozháněli demonstraci střelbou. Podle tvrzení sedmi svědků při tom použili ostré náboje. Zatím nejsou zprávy, že by tam byli mrtví či zranění.

Zdroj: ČTK
před 50 minutami

Běžkyně Smutná skončila ve Vasově běhu pátá

Běžkyně na lyžích Kateřina Smutná dojela pátá v 97. ročníku slavného Vasova běhu. V rekordních časech zvítězili Švédka Lina Korsgrenová, která titul obhájila, a poprvé Nor Tord Asle Gjerdalen. Nejlepší z českých mužů byl pětadvacátý Jiří Pliska, Stanislav Řezáč dojel 34.

Tradiční trasa ze Sälenu do Mory měla letos trošku jiná místa startu i cíle, ale závodníci jako vždy absolvovali náročných devadesát kilometrů.

Korsgrenová si pro třetí triumf ve Vasově běhu v kariéře (vyhrála i v roce 2018) dojela jako první žena historii v čase pod čtyři hodiny - 3:52:08. A navíc dokázala odolat osminásobné olympijské vítězce Marit Björgenové. Norka ukončila kariéru před třemi lety a letos se připravila speciálně na Vasův běh. S Korsgrenovou prohrála o 42 sekund.

Smutná z eD system týmu Lukáš Bauera skončila v předchozích třech ročnících vždy třetí. Tentokrát dojela pátá s odstupem přes šest minut.

Mezi muži rozhodl Gjerdalen o výhře deset kilometrů před cílem a jeho čas 3:28:18 byl o deset minut rychlejší než rekordní výkon Švéda Jörgena Brinka z roku 2012. Druhý skončil domácí Anton Karlsson a třetí byl Rus Ermil Vokujev. Pliska z týmu Silvini Madshus si 25. místem vylepšil na Vasově běhu osobní maximum.

Zdroj: ČTK
Další zprávy