Exministři vzpomínají na Kajínka: Válková je o vině přesvědčená, Rychetský i Bureš měli pochybnosti

Lukáš Prchal Marek Pokorný Lukáš Prchal, Marek Pokorný
12. 5. 2017 19:12
Exministři spravedlnosti pro Aktuálně.cz okomentovali případ dvojnásobného vraha Jiřího Kajínka, který je leckdy zaměstnával. Zatímco někteří z nich se za Kajínka přimlouvali, například Jiří Pospíšil udělení milosti prezidentem kritizoval. "Vadí mi, že to vypadá, že pravomoc prezidenta byla zneužita k reality show. Je-li důvodem udělení milosti pouze popularita pana Kajínka, tak mi to připadá jako velmi varovný případ," říká exministr Jiří Pospíšil s tím, že Zeman chce na sebe zjevně upoutat pozornost před volbami. Exministr Jaroslav Bureš však hodnotí prezidentův krok jako akt milosrdenství.
Jiří Kajínek.
Jiří Kajínek. | Foto: ČTK

Praha - Od pravomocného doživotního odsouzení Jiřího Kajínka v únoru 1999 se ve vedení resortu spravedlnosti vystřídalo třináct ministrů. Většina z nich jeho případ řešila a tři v jeho prospěch dokonce apelovali u soudů. Ale bezúspěšně.

Současný ministr spravedlnosti Robert Pelikán (ANO) přiznává, že by milost pro nejznámějšího českého vězně odsouzeného za nájemné vraždy prezidentovi Miloši Zemanovi nenavrhl. "Panu prezidentovi bych milost v tomto případě nedoporučil. Ale nejsem prezident a je to jeho suverénní pravomoc," říká ve shodě se svými předchůdci ve funkci.

Jiří Pospíšil, který se Kajínkovým případem také zabýval, byl prezidentovým prohlášením zaskočen. A doufá, že Zeman vysvětlí veřejnosti důvody, které ho k takto kontroverznímu kroku vedly.

"Vadí mi, že to vypadá, že pravomoc prezidenta byla zneužita k reality show. Je-li důvodem udělení milosti pouze popularita pana Kajínka, tak mi to připadá jako velmi varovný případ," říká Pospíšil s tím, že Zeman chce na sebe zjevně upoutat pozornost před volbami.

Zastírací manévr?

"Ale nelze vyloučit, že se snaží udělat zastírací manévr kvůli aktuálním kauzám. Já si ale hlavně myslím, že i když nemusí, u této kauzy by měl vysvětlit, proč milost panu Kajínkovi dal. Celebrita může být v dnešní době kdokoli, ale tady mi to připadá zvláštní. Pocitu spravedlnosti v této zemi to nyní vůbec nepřispívá," uzavírá.

Bývalá ministryně spravedlnosti Helena Válková (ANO) pro Český rozhlas uvedla, že před lety ji Zeman požádal, aby se na Kajínkův případ podívala a prostudovala jej.

"Došla jsem k podobnému závěru jako soudy, tedy že vraždu spáchal. Něco jiného je ale výše trestu," řekla Válková, podle které bylo doživotí Kajínkovi příliš přísné.

"S ohledem na okolnosti případů - vyřizování účtů ve zločinecké galerce - jsem došla k závěru, že doživotí bylo velmi, velmi přísné. Takto jsem informovala i pana prezidenta," dodává.

Tři obžalovaní, jen Kajínek odsouzen

Předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský dokonce v Kajínkův prospěch orodoval. Ještě jako ministr spravedlnosti v roce 2001 podával k Nejvyššímu soudu žádost o obnovu řízení. Neúspěšně, soud ji odmítl, byť Rychetský argumentoval řadou pochybností.

A byť již od doby, kdy stížnost pro porušení zákona podával, uplynulo 16 let, hlavní výtky si stále pamatuje. "Dobře si pamatuji z toho spisu, že o celé té schůzce věděla dopředu plzeňská policie," říká.

"Pan Kajínek byl obžalován za nájemnou vraždu. Spolu s ním byl obžalován člověk, který si ho měl najmout, a dokonce i jeden policista plzeňské kriminálky. Pan Kajínek byl odsouzen a ten, co si ho měl najmout, byl zproštěn. A ten policajt také zproštěn. Už toto samo o sobě vyvolává ty pochybnosti," poukazuje Rychetský.

Už není prostor jeho vinu zpochybňovat

A jeho nástupce v čele resortu Jaroslav Bureš se za Kajínka přimlouval až u Ústavního soudu, když protestoval proti tomu, že Nejvyšší soud Rychetského stížnost odmítl v neveřejném jednání a neprovedl navržené důkazy.

"Tehdy jsem podával ústavní stížnost. Měl jsem docela zásadní pochybnosti o vině pana Kajínka," vzpomíná Bureš s tím, že pochybnosti v něm zasel reportér Josef Klíma, který jej konfrontoval s řadou věcí, které se však v řízení neprobíraly. Ani on ale neuspěl.

Neuspěl ani sám Kajínek se svými žádostmi o obnovu řízení. Těch proběhlo několik, ale jak Krajský soud v Plzni, tak Vrchní soud v Praze - kde je Bureš nyní předsedou - je zamítly. "Z hlediska toho, jak to posoudila justice, již nemám prostor to zpochybňovat. Ale tehdy jsem ty pochybnosti měl," uvedl Bureš.

Ten nynější krok prezidenta bere jako akt milosrdenství poté, co známý vězeň strávil za mřížemi 23 let. "Kajínek je pravomocně odsouzen, těžko k tomu lze co dodat. Je také otázkou, jaké podmínky s milostí spojí pan prezident," uzavřel.

 

Právě se děje

Aktualizováno před 41 minutami

Summit EU se shodl na dosažení klimatické neutrality do roku 2050

Lídři zemí Evropské unie se dnes po dlouhém vyjednávání shodli, že EU bude do poloviny století klimaticky neutrální. Informoval o tom předseda Evropské rady Charles Michel. Podle informací ČTK obsahují závěry zmínku o jaderné energii jako součásti energetického mixu, kterou prosazovalo Česko. Dočasnou výjimku si podle diplomatických zdrojů vyjednalo Polsko.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Summit projednal víceletý rozpočet EU, shodu nenašel

Evropští lídři ve čtvrtek na bruselském summitu projednali návrh příštího víceletého rozpočtu Evropské unie. K textu předloženému finským předsednictvím má většina unijních zemí připomínky a k jednání se chtějí vrátit počátkem příštího roku. Podle informací ČTK uvažuje předseda Evropské rady Charles Michel o svolání mimořádného summitu na únor.

Prezidenti a premiéři se k otázce rozpočtu na období 2021 až 2027 dostali po neúspěšném podvečerním vyjednávání o klimatických závazcích. Na stole měli návrh, který již po zveřejnění sklidil kritiku od Evropské komise i většiny členských států. Finský text počítá s celkovým objemem rozpočtu ve výši 1,07 procenta hrubého národního důchodu (HND) EU. Zatímco komisi, která navrhovala 1,11 procenta, se nelíbí snížení celkového objemu rozpočtu, státy střední a jižní Evropy jsou rozladěny zejména poklesem peněz pro strukturální fondy. Západoevropské země pak namítají, že by se měl rozpočet i vzhledem k odchodu Británie jako čistého plátce snížit až na jedno procento.

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

Lídři EU se shodli na prodloužení sankcí vůči Rusku

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie se dnes jednomyslně shodli na půlročním prodloužení hospodářských sankcí vůči Rusku. Oznámil to mluvčí předsedy Evropské rady Barend Leyts. Podle unijních lídrů Moskva stále nedodržuje mírové dohody z Minsku, které se týkají východu Ukrajiny ovládaného od roku 2014 separatisty a jejichž naplnění je podmínkou pro zrušení postihů.

Německá kancléřka Angela Merkelová a francouzský prezident Emmanuel Macron informovali své kolegy o výsledcích pondělní pařížské vrcholné schůzky. Takzvaná normandská čtyřka tvořená ještě ruským prezidentem Vladimirem Putinem a jeho ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským se v Paříži nedokázala shodnout na ukončení konfliktu na východě Ukrajiny. V oblasti Donbasu za více než pět let bojů mezi vojsky prozápadní vlády v Kyjevě a separatisty podporovanými Kremlem zemřelo na 13 000 lidí.

Zdroj: ČTK
Další zprávy