Praha - Jen zlomek z požadovaných více než 23 milionů korun získal bývalý předseda Věcí veřejných a exministr dopravy Vít Bárta. Ten uvedenou sumu požadoval jako odškodné za svoje nezákonné trestní stíhání a následnou dehonestační kampaň, která mu prý zničila kariéru. Soudkyně Obvodního soudu pro Prahu 2 Martina Weissová mu přiznala jen 15 tisíc korun jako doplatek za služby svého advokáta.
Za poškození osobnostních práv chtěl Bárta 20 milionů, další tři miliony si nárokoval jako odškodné za nesprávný úřední postup - tedy to, že jej policie nezákonně obvinila. A 350 tisíc pak požadoval na úhradu své obhajoby. Jen těsně poté, co podal žalobu, mu ministerstvo spravedlnosti dobrovolně zaplatilo 334 tisíc korun.
Nárok má. Ale žádal pozdě
Weissová sice uznala, že Bártovo stíhání bylo nezákonné a na odškodnění by měl právo. "Je to zřejmé tím pravomocně zprošťujícím rozsudkem. Odpovědnostní titul tady byl dán, protože je tu vznik škody i příčinná souvislost," uvedla.
Jenže Bárta podle ní promeškal lhůtu, která v případě podobných žalob činí šest měsíců. Soud Bártu definitivně očistil v březnu 2013, žalobu ale podal až v říjnu 2014, více než rok poté.
To, že vynese zamítavý verdikt, bylo zřejmé už poté, co soudkyně odmítla veškeré důkazy, které Gřivna navrhoval. Tedy například výslechy řady lidí spjatých s někdejší vládní stranou Věci veřejné včetně jeho manželky Kateřiny Klasnové nebo Bártova nástupce v čele strany Radka Johna. A také řadu posudků či novinových článků, které měly jeho dehonestaci prokázat.
Argument o promlčení ale Bártův advokát Tomáš Gřivna odmítá. "Zásah do osobnostních práv trval, nemajetková újma se prohlubovala, proto těžko mohla běžet promlčecí lhůta," reagoval Gřivna. A poukázal na to, že o věci navíc poté rozhodoval Nejvyšší soud, který ale dovolání v Bártův neprospěch zamítl.
Podle Gřivny ostatně stát už zásah do Bártových osobnostních práv, způsobených nezákonným stíháním, uznal. Poté, co podal k soudu žalobu, mu ministerstvo poslalo omluvný dopis. "Také dobrovolně zaplatili 334 tisíc korun," poukázal Gřivna.
Jenže soudkyně poukázala, že omluva ministerstva neznamená, že uznává i nárok na finanční zadostiučinění.
Bárta se odvolá
Kromě dvaceti milionů korun odškodnění za nemajetkovou újmu žádal Bárta i tři miliony odškodného za nesprávný úřední postup - tím označuje rozhodnutí o svém stíhání. I to mu soudkyně zamítla. Tentokrát proto, že o nesprávný úřední postup v tomto případě nešlo.
"Orgány činné v trestním řízení postupovaly v souladu se zákony. Pokud soudy uznaly, že to bylo zjevně nedůvodné, neznamená to, že to byl nesprávný úřední postup," řekla.
Soudkyně tak uznala jedinou věc: Náklady na Bártova advokáta během jeho trestního řízení. Protože ale ministerstvo většinu z jeho požadovaných 350 tisíc dobrovolně zaplatilo hned po podání žaloby, přiznala mu zbylých 15 tisíc korun.
Případ nekončí, Bárta, který k soudu nepřišel, se nejspíše odvolá. "Klient mi už poslal SMS, že chce jít dál," potvrdil Gřivna. Ten je prý ochoten jít i k Nejvyššímu soudu. "Aspoň nám narostou úroky," poznamenal.
Korupční kauza Víta Bárty odstartovala v roce 2011 rozpad tehdejší vládní strany. Policie obvinila Bártu z toho, že dal úplatek tehdejším stranickým kolegům, poslancům Jaroslavu Škárkovi a Kristýně Kočí, aby k němu byli loajální a prosazovali jeho zájmy ve straně. Škárka údajně úplatek přijal a část peněz také použil. Bárta, který v souvislosti s kauzou rezignoval na funkci ministra, se hájil tím, že Škárkovi a Kočí peníze jen půjčil. Soudy nakonec rozhodly, že spolustraníky neuplácel.
