Praha - Zlatý padák ve výši devět milionů korun a k tomu téměř pět milionů na úrocích má vrátit bývalý personální ředitel Českých drah Milan Ruttner svému tehdejšímu zaměstnavateli. Vyplacení uvedené sumy bylo v rozporu s dobrými mravy, rozhodl ve středu pravomocně Městský soud v Praze.
Případ si soudy přehazovaly osm let a řešil jej jak Nejvyšší, tak i Ústavní soud. A jak konstatoval senát Jitky Denemarkové, posledních pět let soudů bylo zbytečných - nyní vynesený rozsudek je kopií verdiktu, který již Městský soud v Praze vynesl v lednu 2013, když Ruttnerovu žalobu pravomocně zamítl. Vše poté ale zvrátil po Ruttnerově dovolání Nejvyšší soud.
Ruttner v květnu 2008 nastoupil k národnímu dopravci jako personální ředitel. Jednu z prvních věcí ve funkci navrhl motivační systém pro vrcholové manažery, aby z firmy neodcházeli. A přišel s návrhem zavést jako motivační složku manažerské smlouvy odstupné ve výši 24násobku měsíčního platu, což mu následně představenstvo schválilo.
Kdo by to nechtěl?
Je přitom otázka, koho by podobná doložka mohla motivovat k další práci pro České dráhy, když na vyplacení uvedeného zlatého padáku byl automatický nárok po odpracování pouhých dvanácti měsíců. Důkazem byl sám Ruttner: O vyplacení uvedené "motivační doložky" požádal jen několik dní po překročení uvedené hranice - hned po dvanácti měsících a třinácti dnech od podepsání smlouvy.
Dráhy mu ale uvedený zlatý padák odmítly zaplatit s poukazem právě na dobré mravy. Ruttner se proto obrátil na Obvodní soud pro Prahu 1, který mu dal nejdříve zapravdu.
Odvolací Městský soud v Praze ale v lednu 2013 verdikt otočil. "Za stavu, kdy žalovaná strana (České dráhy) dosáhla největší ztráty v historii, nelze pokládat výkon práva žalobce na odměnu za souladný s dobrými mravy," rozhodl v lednu 2013 Městský soud v Praze. Poukázal právě na to, že to byl sám Ruttner, který uvedený systém vymyslel.
Jen jsem dostal úkol
Ruttner ale podal dovolání k Nejvyššímu soudu. V podání se hájil mimo jiné tím, že k vypracování systému "zlatých padáků" jej vyzvalo představenstvo.
"Dostal úkol vypracovat návrh na stabilizaci zaměstnanců, aby zůstávali ve funkci. Postupoval podle svého nejlepšího vědomí a svědomí. Pokud nedostal podrobný návod, jak má pokyn zpracovat, nelze mu přičítat k tíži, že postupoval, jak postupoval," argumentovala Ruttnerova advokátka Nataša Handlová.
Nejvyšší soud dal Ruttnerovi zapravdu a zamítavý rozsudek zrušil. Podle něj nebylo prokázáno, že by uzavřením uvedených doložek chtěl Ruttner úmyslně způsobit škodu.
Soudy začaly proto případ řešit ve druhém kole a v souladu s názorem Nejvyššího soudu rozhodly ve prospěch Ruttnera, kterému loni v květnu devítimilionový zlatý padák, navýšený o pět milionů na úrocích, přiznaly.
Zasahuje Ústavní soud
Případ pak doputoval až k Ústavnímu soudu, který se letos v březnu zastal naopak Českých drah. Vrátil do hry i otázku, zda vyplacení uvedené odměny nebylo v rozporu s dobrými mravy.
"Byl to on, kdo předložil návrh na odměňování vedoucích zaměstnanců představenstvu stěžovatele ke schválení, včetně odstupného při výkonu jím vykonávané funkce u stěžovatelky. Je třeba poukázat také na zjištění, že tak učinil v době, kdy byla stěžovatelka v dlouhodobé ztrátě a své funkce se vzdal téměř bezprostředně po uplynutí 12 měsíční lhůty, kdy mu nárok na odstupné vznikl," uvedl soudce Ústavního soudu Jiří Zemánek.
Soudkyně Jitka Denemarková pak definitivně rozhodla o tom, že na uvedený zlatý padák nemá Ruttner nárok. V odůvodnění rozsudku zmínila i názor advokátů z kanceláře Weil, Gotshal & Manges, kteří se na vypracování motivační doložky podíleli, že by čerpání těchto peněz mohlo být v některých případech bráno rozporně s dobrými mravy. Denemarková poukázala i na to, že když Ruttner svůj návrh dával do představenstva, toto varování zamlčel.
A co za to?
Podle ní byl uvedený zlatý padák nemravný i proto, že za něj nebylo na straně zaměstnance žádné protiplnění. "Jednalo se o zcela mimořádnou výši, která byla navržena z iniciativy žalobce a odsouhlasena představenstvem žalovaného. Neodpovídalo tomu ani žádné protiplnění ze strany žalobce tak, jak je to obvyklé a žádoucí," poukázala na to, že v obdobných případech se odcházející zaměstnanec zavazuje například po určitou dobu nepracovat u konkurence. "To tady nebylo," upozornila.
Denemarková odmítla i již zmíněný Ruttnerův argument, že to dostal za úkol od nadřízených. "Byl jeden z odpovědných manažerů, nemůže se zbavit zodpovědnosti tvrzením, že plnil pokyn nadřízeného. Měl posoudit i jiné způsoby, jak motivovat jiné zaměstnance, aby setrvali ve vysokých pozicích," poukázala.
Je přitom zřejmé, že Ruttner opět podá dovolání k Nejvyššímu soudu. Již během závěrečných řečí to naznačila Ruttnerova advokátka, která po soudkyni opakovaně požadovala doplnit či upravit protokol s tím, že to použije při dalších opravných prostředcích.
Ruttner - který mimochodem obdržené odstupné hned po rozhodnutí Ústavního soudu vrátil - uspěl v jediném: Soudkyně vyhověla návrhu jeho advokátky, aby Českým drahám nemusel platit náklady řízení, které už dosahují zhruba milionu korun. Odůvodnila to tím, že samy České dráhy mají na situaci podíl, když jejich představenstvo tehdejší Ruttnerovu "motivační doložku" schválilo.
