Exkluzivně: Máme všechny scénáře, kdy půjdete volit

Petr Holub
3. 9. 2009 13:15
Obě možnosti nabízejí soudcům vládní experti. Jejich plán však musí posvětit šéfové politických stran

* Ve hře jsou dva termíny voleb: původní a listopadový * Záleží na rozhodnutí Ústavního soudu příští čtvrtek * Odmítne-li Melčákovu stížnost volby budouv říjnu * Vyhoví-li Melčákovi, politici nachystají ústavní zákon, který posune volby do listopadu

Praha - Příští čtvrtek rozhodne Ústavní soud o stížnosti poslance Miloše Melčáka, který tvrdí, že zkrácení volebního období sněmovny odporuje ústavě.

Ať soudci rozhodnou jakkoliv, předčasné volby se konat budou. Na verdiktu však záleží, jestli proběhnou v původním termínu 9. a 10. října, anebo někdy později, nejdříve 6. a 7. listopadu.

Tak zní plán, který experti pod vedením Petra Mlsny předložili ke schválení šéfům stran.

Odmítnutý Melčák

"Pokud soud stížnost zamítne, tak volby poběží podle původního ústavního zákona. Soudci tím zároveň potvrdí, že vyhlašování předčasných voleb zkrácením volebního období sněmovny neodporuje ústavě," popisuje první variantu jeden z expertů, náměstek ministra vnitra Zdeněk Zajíček.

Upozorňuje však, že rozhodnutí soudu nelze předjímat. Soud může dát Melčákovi za pravdu a ústavní zákon o předčasných volbách v říjnu označit za neústavní. Proto právníci připravili i druhou variantu, jak dojít k předčasným volbám.

Melčák jako vítěz

Podstatou druhé varianty je úvaha, že po zrušení říjnových voleb je nezbytné vyhlásit volby znovu. K tomu je třeba schválit nový ústavní zákon, který vznikne změnou senátního návrhu na úpravu ústavy, zaparkovaného ve sněmovně před třetím čtením.

Senát v něm navrhuje, ať sněmovna dostane možnost sama se rozpustit prostou většinou svých poslanců. Zároveň se upraví volební zákon.

Hodina po hodině

Proto se v úterý sejde sněmovna a projedná dva body. Senátní návrh se vrátí do druhého čtení, kdy je možné načíst pozměňovací návrhy. Mezi ně patří například pravidlo, že sněmovnu mohou rozpustit pouze tři pětiny z dvou set poslanců. Další paragraf obecně připustí, že sněmovna nemusí nutně fungovat celé čtyřleté volební období.

Novela volebního zákona půjde do prvního čtení. Má jediný účel: zkrátit lhůtu pro vyhlášení voleb z 60 na 45 dnů. Druhá čtení zmíněných norem mohou proběhnout také ještě v úterý.

Příští čtvrtek dopoledne zasedne Ústavní soud a rozhodne Melčákovu stížnost. Pokud ji přijme, tak se ještě večer sejde sněmovna a oba zákony schválí definitivně ve třetím čtení.

Normy pak převezmou senátoři a prezident, kteří by je měli schválit do úterka 15. září.

Hned následující den se může sněmovna rozpustit a prezident vyhlásit nové volby. Při lhůtě 45 dnů mezi vyhlášením a volbami však mohou proběhnout nejdříve počátkem listopadu. „Víc lhůtu zkrátit nejde," ujišťuje náměstek Zajíček.

ČSSD: Hra nekončí

Dosud však zůstává ve hře návrh sociálních demokratů, se kterým šli zástupci stran včera na jednání s prezidentem. Od expertního plánu se liší v tom, jak reaguje na případné zrušení předčasných voleb Ústavním soudem.

Také podle plánu ČSSD vznikne nový ústavní zákon, který znovu vyhlásí předčasné volby. Za termín voleb však označí 9. a 10. říjen podle původního prezidentova rozhodnutí. Z právního pohledu tak nezačne nová kampaň, jak žádají experti, ale strany budou moci navázat na kampaň stávající.

"Zápas bude pokračovat, ale budou se počítat branky, kterých týmy už dříve dosáhly," interpretuje sociálnědemokratický plán Zajíček.

Právě v tom experti vidí neúnosné riziko. Po novém vyhlášení voleb se mohou do soutěže přihlásit strany, které dosud nekandidovaly. Na kampaň budou mít nejvýš tři týdny a mohou se tím cítit diskriminovány. Jejich případná ústavní stížnost pak má dobrou šanci na úspěch.

"Pokud by uspěly, tak bychom byli se vším zase na začátku," míní Zajíček.

Čekání na Topolánka, Paroubka a Filipa

Vybírat mezi návrhem vládních a sociálnědemokratických expertů budou šéfové stran. Rozhodnout musí do pondělka, zatím však žádnou schůzku neoznámili.

Strany mají zájem na všeobecné dohodě už z toho důvodu, že ke schválení ústavního zákona bude třeba ve sněmovně třeba 120 hlasů od poslanců, kteří budou muset přerušit volební kampaň ve svých regionech.

Blogy na Aktuálně.cz:

Foto: Aktuálně.cz
Právník Zdeněk Koudelka specializující se na ústavní právo: Demokracie není hra
Foto: Aktuálně.cz
Politický komentátor Jan Kubáček: Kdo vydělá na posunutí voleb?!
Foto: Aktuálně.cz
Politický komentátor Jiří Pehe: Poučení z ústavní krize
Foto: Aktuálně.cz
Vysokoškolský profesor Jiří Zlatuška: Na posunu voleb vydělají občané
Foto: Aktuálně.cz
Ekonom Aleš Michl: Marx, Melčák, Beatles
 

Právě se děje

Další zprávy