Prezident Zeman bude v nemocnici nejméně do pátku, na prohlídce byl už minulý týden

Jan Horák Jan Horák
Aktualizováno 14. 9. 2021 13:30
Ústřední vojenská nemocnice přijala v úterý dopoledne prezidenta Miloše Zemana, ve stejný den hospitalizovala i jeho předchůdce Václava Klause. Nynější hlavu státu přivedla do nemocnice dlouhodobě problematická zdravotní kondice. Zemanův mluvčí Jiří Ovčáček stav svého šéfa zatím nekomentoval. Klaus se do nemocnice musel vrátit po jedné noci doma kvůli vysokému krevnímu tlaku.
Václav Klaus starší a Miloš Zeman
Václav Klaus starší a Miloš Zeman | Foto: ČTK

Prezident Miloš Zeman se hlásil v Ústřední vojenské nemocnici v pražských Střešovicích krátce po 11. hodině v úterý dopoledne. Jak upozornil deník Právo, na místo ho doprovázela i manželka Ivana. Podle informací Aktuálně.cz není Zemanova hospitalizace náhlá. V nemocnici byl už v pátek. Absolvoval kontrolu u ředitele Miroslava Zavorala, který je jeho ošetřujícím lékařem. Zeman ho v květnu povýšil na generála ve výslužbě.

Právě z kontroly vzešla úterní hospitalizace. Zavoral prezidentovi doporučil, že by měl zvážit nepřetržitou péči. Podle informací Aktuálně.cz má prezident strávit v nemocnici minimálně čtyři dny. Ústřední vojenská nemocnice hospitalizovala Zemana už dříve, Hrad to tlumočil jako „rekondiční pobyt“. Ve stejném duchu se nese i nynější péče o hlavu státu. Mluvčí nemocnice Jitka Zinke zatím na dotaz Aktuálně.cz neodpověděla.

„Slyšel jsem pana prezidenta, že se domlouvá přes svého kancléře a tajemníka, aby dohodl termín na pravidelnou prohlídku,“ citoval Český rozhlas Zemanova ekonomického poradce Martina Nejedlého. Prohlídka, o které mluvil, byla právě páteční kontrola. Prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček zatím stav hlavy státu nekomentuje.

Zeman neuropatie, Klaus vysoký tlak

Zeman dlouhodobě trpí neuropatií, chorobou, která se projevuje sníženou citlivostí nohou. Vede k nejisté chůzi nebo pádům. Loni v létě si Zeman po jednom z pádů zlomil pravou ruku. Kvůli úrazu musel podstoupit operaci, do konce loňského roku nosil ortézu. Od dubna se proto Zeman pohybuje na kolečkovém křesle.

Během svého prvního funkčního období se prezident přiznal také k pravidelné konzumaci alkoholu. Denně podle svých slov vypil šest skleniček vína a tři panáky tvrdého alkoholu. Podle mluvčího Ovčáčka ale během téhož období příjem alkoholu omezil, mluvčí v této souvislosti použil termín „dietní režim“. Prezident dříve trpěl také cukrovkou.

Zemanův předchůdce Václav Klaus ležel ve stejné nemocnici od sobotního večera, domů ho lékaři propustili v pondělí. Zdravotní komplikace ho však přiměly k návratu. „Mohu potvrdit, že pan (ex) prezident měl o víkendu problémy s vysokým tlakem a na doporučení lékařů byl hospitalizován v ÚVN,“ řekl v úterý deníku Právo Klausův mluvčí Petr Macinka.

Záběry prezidenta Zemana z konce srpna. Přivítání německé hlavy státu:

Miloš Zeman před třemi týdny vítal na Hradě německého prezidenta. | Video: Asociated Press
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 19 minutami

Růst minimální mzdy příští rok na 18 tisíc korun je mimo debatu, uvedla Schillerová k návrhu ČSSD

Návrh koaliční ČSSD na zvýšení minimální mzdy z nynějších 15 200 na 18 000 korun je mimo debatu. Na úterní snídani s podnikateli to uvedla ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Podle ní by tako výrazný nárůst byl problémem především pro malé a střední podniky kvůli nárůstu zaručených mezd, které jsou na minimální mzdu navázány.

"Minimální mzda za naší vlády rostla. Ona sama o sobě není problém. Máme maximálně 150 000 lidí, kteří berou minimální mzdu. Pak ale máme osm stupňů zaručených mezd. Ty velké firmy si s tím poradí, ale pro ty malé a střední firmy to problém je. Růst o 18,4 procenta, jak navrhuje ČSSD, je mimo debatu," řekla ministryně. Otázkou podle ní je, zda premiér Andrej Babiš (ANO) nerozhodne přenechat debatu o růstu minimální mzdy až nové vládě. Babiš už v pondělí uvedl, že by to bylo nejlepší.

Ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD) navrhuje, aby se nejnižší výdělek zvedl od ledna z nynějších 15 200 na 18 000 korun, tedy zhruba o 18 procent. V pondělí uvedla, že na 18 000 korunách trvá. Odbory to podporují. Zaměstnavatelé jsou proti. Navrhovali navýšení o 500 korun, tedy o inflaci. V pondělí na jednání tripartity částku posunuli na 550 korun. Poukazovali na to, že se zvláště malé a střední podniky dosud nevzpamatovaly z dopadů koronavirové epidemie. Schillerová zmínila už dřív možnost přidání o 1000 korun.

Zdroj: ČTK
Další zprávy