


Úřad evropského veřejného žalobce (EPPO) zahájil trestní řízení kvůli vyplácení dotací holdingu Agrofert. Reaguje tak na trestní oznámení, které v únoru podali Piráti kvůli údajnému střetu zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO). Informoval o tom v úterý server Seznam Zprávy.

Žalobci prověřují mimo jiné politiky a úředníky, kteří vyplácení dotací umožňují. Zajímá je také, proč ČR nevymáhá po holdingu dotace z minulosti. Babiš vložil v únoru akcie Agrofertu do svěřenského fondu RSVP Trust, považuje tím střet zájmů za vyřešený.
Místopředsedkyně ANO Alena Schillerová novinářům ve Sněmovně řekla, že informace o zahájení řízení má pouze z médií a nechce předjímat výsledek. „Nechť (EPPO) vykonává svoje kompetence, politikům to nepřísluší komentovat,“ uvedla. Je přesvědčena o tom, že Babiš svůj střet zájmů vyřešil, a to v souladu s českým i evropským právem.
Piráti podali trestní oznámení na neznámého pachatele za možné poškození finančních zájmů Evropské unie, zneužití pravomoci úřední osoby a porušení povinnosti při správě cizího majetku. „Po řádném ověření informací jsem dne 24. 5. 2026 vydala rozhodnutí o zahájení trestního řízení,“ sdělila podle serveru evropská pověřená žalobkyně Daniela Bártíková. Prověřováním pověřila Národní centrálu proti organizovanému zločinu (NCOZ).
Trestní řízení se zabývá jen evropskými dotacemi. Na prověřování národních dotací nemá EPPO kompetenci. „Informace byla poskytnuta Vrchnímu státnímu zastupitelství v Praze a zároveň Nejvyššímu státnímu zastupitelství. Další postup je tedy zcela v kompetenci příslušných národních orgánů činných v trestním řízení,“ uvedla Bártíková. Seznam Zprávy upozornily na to, že Piráti nyní zaslali českým orgánům oznámení, které se zaměřuje právě na národní dotace.
„Zatímco evropský žalobce nás informuje, že zahájil vyšetřování části týkající se evropských peněz, Vrchní státní zastupitelství v části národních prostředků vyšetřování doposud nezačalo,“ podotkl v úterý na tiskové konferenci ve Sněmovně pirátský poslanec Martin Šmída. Cílem Pirátů je podle něj ochrana peněz českých občanů a principu, podle kterého platí zákony pro všechny stejně. Předseda vládní SPD Tomio Okamura v úterý ve Sněmovně zopakoval, že strana trvá na dodržování zákonů u dotací pro kohokoli.
EPPO českým úřadům nepodléhá. Podle mezinárodních dohod ale může v ČR dostávat před soud pachatele trestných činů, které ohrožují finanční zájmy EU. Zahájení trestního řízení ale zároveň neznamená, že policie nakonec někoho obviní, zdůraznil server.
Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) začal firmám z Agrofertu dotace opětovně přidělovat koncem dubna na základě nezávislých analýz. EU proplatila všechny peníze, které fond v květnu Agrofertu poskytl. Bylo to celkem 204 milionů korun. Evropská komise (EK) minulý týden na dotaz ČTK sdělila, že platby se vztahují k žádostem podaným ještě před jmenováním Babiše premiérem.
Postup fondu, který dotace odblokoval, hájili někteří vládní politici mimo jiné dopisem od zemědělského ředitelství Evropské komise (DG AGRI), který údajně vyplácení schválil. Podle Seznam Zpráv šlo jen o provozní e-mail, který řešil účetní technikálii.
„Evropská komise neuvedla, že společnost Agrofert má nárok na zemědělské dotace, ani neuložila českým orgánům povinnost tyto dotace přidělit nebo vyplatit,“ uvedla podle SZ jménem eurokomisaře pro zemědělství Christophe Hansena šéfka generálního ředitelství Elisabeth Wernerová minulý týden v odpovědi na dopis Pirátů. Za odblokování podle ní nese odpovědnost Česko.
„V případě potřeby využije Evropská komise dostupné vhodné nástroje, jako je přerušení plateb, pozastavení plateb nebo uplatnění finančních oprav,“ sdělila Seznam Zprávám mluvčí Evropské komise Louise Bogeyová. O střet zájmů se začal zajímat také parlamentní výbor pro rozpočtovou kontrolu (CONT).
„Výbor by uvítal, kdyby komise poskytla veškeré informace, které má k dispozici, o provádění příslušných ochranných opatření určených k ochraně finančních zájmů unie a k zajištění dodržování finančních pravidel EU,“ píše se podle serveru v dopise, který výbor adresoval eurokomisaři pro rozpočet a boj proti podvodům Piotru Serafinovi.
Představitelé opozice opětovné proplácení dotací Agrofertu kritizovali. Požadovali pozastavení, dokud nebude jisté, že je EU neodmítne proplácet. Varovali před tím, že podpory mohou dopadnout na český státní rozpočet.
Agrofert loni zaměstnával 28 184 lidí, z toho v ČR zhruba 17 183. Patří tak k největším soukromým zaměstnavatelům v Česku. Tržby Agrofertu dosáhly loni 212,2 miliardy korun, oproti předloňskému roku je to o zhruba půl miliardy více. Konsolidovaný zisk holdingu, který působí v zemědělství, potravinářství či chemii, meziročně klesl o 4,9 miliardy korun na 2,2 miliardy.



Lotyšská armáda v pátek nad ránem oznámila, že stíhačky NATO sestřelily dron ve vzdušném prostoru země. Finsko v podobnou dobu omezilo letecký a lodní provoz na východě Finského zálivu. Do vzdušného prostoru zemí sousedících s Ruskem či Ukrajinou letos opakovaně pronikly bezpilotní letouny zapojené do Ruskem vyvolané války na Ukrajině.



Letošní Cenu Václava Havla za lidská práva bude organizovat Nadace Dagmar a Václava Havlových Vize 97 spolu s Nadací Charty 77, která se podílela i na pořádání jeho předchozích ročníků s Knihovnou Václava Havla. Garantem ocenění udělovaného od roku 2013 zůstane Parlamentní shromáždění Rady Evropy. Havlova knihovna už spoluorganizátorem nebude. V tiskové zprávě to v pátek uvedli zástupci nadací.



Vlny veder a rekordní teploty jsou jen část příběhu. Horko letos v Evropě doprovází vysychající půda, nízké průtoky řek a rozsáhlé požáry. Odborníci upozorňují, že důležitější než jednotlivé rekordy je délka a četnost horkých epizod. A ani pro další týdny zatím není důvod očekávat rychlý návrat k teplotnímu normálu.



Lídr britské populistické strany Reform UK Nigel Farage vyhrál doplňovací volby v jihoanglickém přímořském letovisku Clacton, a vrátí se tak do britského parlamentu, informuje BBC. Politik v červenci po skandálu s nepřiznanými dary v hodnotě milionů liber oznámil, že se vzdává svého poslaneckého mandátu a bude se o něj znovu ucházet.



Několik týdnů prakticky bez deště způsobilo výrazný pokles hladiny římské Tibery, díky čemuž se nedaleko Andělského hradu v řece ukázaly pozůstatky starověkého mostu. Informovala o tom agentura AP.