Česko má poprvé Evropský strom roku. Podívejte se na jeho pohnutý příběh i na soupeře

Česko má poprvé Evropský strom roku. Podívejte se na jeho pohnutý příběh i na soupeře
Chudobínská borovice roste na skalnatém výběžku levého břehu Vírské přehrady. Své jméno nese po zatopené obci Chudobín, která byla obětována ve prospěch výstavby vodní nádrže. (Na fotce stav za maximálního vzdutí hladiny při přelivu přes hráz nádrže (cca 467 m n.m.), duben 2012.
Podle pověsti tradované mezi obyvateli zaniklé vesnice hraje u borovice za noci čert na housle. To místní nejspíš poslouchali silné větry vanoucí svrateckým údolím. (Pohled na strom v období extrémního sucha a velmi nízkého stavu vody v přehradní nádrži, listopad 2018.)
Borovice je nejen významným orientačním bodem, ale i působivým důkazem vysoké odolnosti vůči rozmarům klimatu i působení člověka. (Stav v dubnu 2019.)
Chudobínská borovice v roce 1955 – v době před napuštěním Vírské přehrady a v posledním roce existence zatopené obce Chudobín.
Foto: Marek Olbrzymek
Zuzana Hronová Zuzana Hronová
Aktualizováno 17. 3. 2020 17:16
Vůbec poprvé v desetileté historii ankety Evropský strom roku míří prestižní titul do České republiky. Se ziskem 47 226 hlasů Chudobínská borovice z břehu Vírské přehrady nechala ostatní soupeře daleko za sebou, zvítězila o 20 tisíc hlasů.

Chudobínská borovice roste na skalnatém výběžku levého břehu Vírské přehrady. Své jméno nese po zatopené obci Chudobín, která byla obětována ve prospěch výstavby vodní nádrže.

Obec se nacházela na levém břehu řeky Svratky v dnešním okrese Žďár nad Sázavou v Kraji Vysočina. V roce 1950 zde žilo 143 obyvatel. Zanikla v květnu 1957, kdy došlo k zatopení vodami vodní nádrže Vír. Přečkaly jen dvě chaty vysoko nad zátopovou zónou přehrady. Ty byly strženy roku 1993, když tu bylo vymezeno pásmo hygienické ochrany Vírské přehrady. Posledním svědkem, vzdorně trčícím do kraje se tak stala chudobínská borovice. Její příběh zasáhl nejen Čechy, ale i celou Evropu.

Příběh je o to dojemnější, že ji do soutěže přihlásil 87letý vědec Milan Peňáz, který Chudobínem a kolem borovice chodíval do školy.

Druhé místo obsadil jinan z  chorvatského Daruvaru, který nicméně získal téměř o dvacet tisíc hlasů méně. Jmenuje se Adam a vedle něj roste i Eva. Na třetí příčce se umístil topol z ruské vesnice Har-Buluk. Podle pověsti ho zasadil na začátku 20. století buddhistický mnich, který přivezl semínka z pouti po Tibetu. Semínka vložil do hlíny ve stepi na nejvyšším místě náhorní plošiny. Cestovatelům přináší blahodárný stín a stal se jakousi svatyní v této stepi.

Vše začalo v Brně

Když v roce 2000 brněnští ochránci přírody organizovali první ročník malé ankety o nejsympatičtější strom, asi málokdo z nich si dokázal představit, že o dvě dekády později budou jejich myšlenku šířit statisíce lidí po celé Evropě.

Nápad oslavy stromů s nejzajímavějšími příběhy opustil hranice České republiky právě před deseti lety. Do hledání Evropského stromu roku se od té doby zapojilo přes 3,3 milionu lidí od Irska až po Ruskou federaci. Národními soutěžemi, včetně té nejstarší české, od té doby prošlo na 1100 stromů a komunit kolem nich.

Soutěž dokonce vykročila přes oceán do Kanady nebo Austrálie. Anketa Evropský strom roku ale zůstává s šestnáctkou soutěžících největší a nejviditelnější oslavou významu stromů a příběhů kolem nich. 

Chudobínská borovice je 350 let stará, pamatuje budování vesnice Chudobín, život v ní i její zatopení Vírskou přehradou. Pohled na ni je pokaždé jiný, záleží na výšce hladiny. Přežila všechno a vypráví se o ní řada pověstí. Vyhrála český titul Strom roku 2019 v celonárodní anketě pořádané Nadací Partnerství. Hlavním strůjcem jejího úspěchu je Milan Peňáz (87). V někdejší vesnici Chudobín se narodila jeho maminka, on zde strávil celé dětství a pak každé prázdniny.

"Kolem Chudobínské borovice jsem chodíval během válečného roku dvakrát denně pěšky do školy do Víru a zpět," vypráví pan Peňáz. "Borovici dobře znaly i moje maminka a babička a vyprávěly mi pověst, že pod ní hrával čert na housle."

Za poslední dekádu klání o nejhezčí strom svedla soutěž dohromady nespočet milovníků stromů z místních komunit a zpopularizovala krásu těchto dřevěných velikánů, o nichž Rob McBride, lovec významných stromů, řekl: "Staré stromy jsou poslední stopy zmizelé krajiny. Jsou tak často jediní živí svědci společné evropské historie."

 

Právě se děje

před 9 minutami

Aerolinky Air France-KLM se propadly do miliardových ztrát, kvůli pokračující krizi se bojí dalšího zhoršení

Francouzsko-nizozemská letecká společnost Air France-KLM se ve třetím čtvrtletí propadla do provozní ztráty 1,05 miliardy eur (28,8 miliardy Kč) ve srovnání se ziskem 909 milionů eur ve stejném období loni. Firma v pátek také varovala před dalším zhoršením, neboť rostoucí počet případů nákazy novým koronavirem přináší v mnoha zemích další cestovní omezení.

Ztráta za uplynulé čtvrtletí ale byla nižší, než čekali analytici. Ti ji odhadovali na 1,24 miliardy eur, uvedla agentura Reuters. Výnosy klesly o 67 procent na 2,52 miliardy eur (69 miliard Kč), zatímco analytici počítali s poklesem pouze na 2,79 miliardy eur.

Zdroj: ČTK
před 14 minutami

HDP ve třetím čtvrtletí zmírnil navzdory koronaviru meziroční pokles

Česká ekonomika v letošním třetím čtvrtletí zmírnila propad. Hrubý domácí produkt klesl meziročně klesl o 5,8 procenta. Ve druhém čtvrtletí se přitom kvůli koronaviru snížil o 10,9 procenta, což byl nejhorší výsledek od vzniku samostatné České republiky. Mezičtvrtletně HDP ve 3. čtvrtletí vzrostl o 6,2 procenta. Vyplývá to z předběžného odhadu, který v pátek zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).

"Meziroční vývoj ekonomiky nejvíc ovlivnil významný pokles domácí poptávky, a to jak investic, tak spotřeby domácností. Oživení zahraniční poptávky po českém zboží nedokázalo vykompenzovat pokles vývozu služeb," uvedl ředitel odboru národních účtů ČSÚ Vladimír Kermiet.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

V konfliktu na východě Ukrajiny dochází k porušování příměří, dva vojáci zabiti

Situace na frontě v Donbasu na východě Ukrajiny, částečně ovládaném proruskými separatisty, se zhoršila. Během uplynulých 24 hodin separatisté pětkrát porušili příměří, dvakrát pak během pátku. Dva ukrajinští vojáci byli zabiti a další dva utrpěli zranění, hlásí ukrajinská média s odvoláním na velení ukrajinské armády. Separatisté naopak obviňují z porušování příměří ukrajinské jednotky.

"Během uplynulého dne ukrajinské jednotky zaznamenaly pět porušení příměří ze strany ozbrojených uskupení Ruské federace," uvedla armáda podle agentury Interfax-Ukrajina. "V důsledku nepřátelské palby utrpěli dva ukrajinští vojáci zranění neslučitelná se životem," dodalo armádní komuniké.

Kyjev obviňuje Rusko z vojenské podpory separatistů, což Moskva popírá. Ukrajinské úřady a média běžně označují nepřátelské vojáky za "ruské žoldnéře" a "okupanty". Konflikt si od jara 2014 vyžádal více než 13 000 mrtvých. Velké boje ustaly po uzavření mírových dohod v Minsku v únoru 2015, ale přestřelky čas od času propukají bez ohledu na nově uzavíraná příměří a v politickém urovnání konfliktu se dosud žádného průlomu nedosáhlo.

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

Na Novém Zélandu schválili v referendu eutanazii a odmítli rekreační marihuanu

Novozélanďané schválili v referendu legalizaci eutanazie, odmítli ale legalizovat marihuanu pro rekreační účely. Vyplývá to z předběžných výsledků, které dnes zveřejnila místní volební komise. Konečné výsledky budou k dispozici až příští týden. Podle listu The New Zealand Herald je ale možnost, že budou příznivci marihuany nakonec přece jen slavit vítězství, nepatrná.

Obyvatelé Nového Zélandu v obou referendech hlasovali 17. října, kdy se konaly i parlamentní volby. V nich zvítězila Strana práce dosavadní premiérky Jacindy Ardernové.

Podle předběžných výsledků, které dnes zveřejnila volební komise, se pro legalizaci eutanazie vyslovilo 65,2 procenta voličů. Legalizaci marihuany pro rekreační účely odmítlo 53,1 procenta hlasujících.

Nyní zbývá sečíst ještě asi 17 procent odevzdaných hlasů. Jedná se z velké části o hlasy Novozélanďanů žijících v zahraničí. Konečné výsledky obou referend by měly být k dispozici 6. listopadu.

Podle novozélandských médií je výsledek v případě hlasování o eutanazii prakticky jistý. Dodatečný téměř půlmilion hlasů by ještě mohl změnit výsledek referenda o marihuaně, šance je ale podle médií relativně nízká.

Mluvčí novozélandské premiérky k výsledkům referend uvedla, že Ardernová v obou případech hlasovala pro legalizaci. Před samotným hlasováním předsedkyně vlády odmítla říci, jak bude sama hlasovat. "Po zveřejnění konečných výsledků příští týden bude postupovat v souladu s vůlí lidu," řekla premiérčina mluvčí.

Zdroj: ČTK
Další zprávy