reklama
 
 

Agresivní psi bývají z množíren, říká odbornice

7. 9. 2014
Ročně se z České republiky vyveze až 56 000 psů bez papírů. Podle ředitelky Nadace na ochranu zvířat Evy Hodek je potřeba zavést centrální registr psů.

Praha - Česká republika patří mezi země Evropské unie, kde v posledních letech výrazně stouplo nekontrolované množení psů na obchod. Ročně se tak z Česka vyvezou tisíce psů za miliony eur. Důvodem jsou především nedostatečná legislativní opatření. "S množírnami lze začít účinně bojovat teprve ve chvíli, kdy bude existovat centrální registr. Minimálně u psů," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz Eva Hodek, ředitelka Nadace na ochranu zvířat.

Tato organizace od roku 2005 bojuje proti krutostem, které člověk páchá na zvířatech. Zejména se zaměřuje na zvířata z útulku, věnuje se osvětové činnosti a pořádá akce spojené s ochranou práv zvířat.

Aktuálně.cz: Nový občanský zákoník změnil statut zvířete z věci na živou bytost. Změnil se tímto nějak přístup Nadace na ochranu zvířat a Státní veterinární správy v potírání množitelů a množíren?

Eva Hodek: Nový občanský zákoník je úplně jiná právní norma. V kontextu množíren má Česká republika jiný problém a tím je chybějící legislativa, která by tento problém upravovala.

Co přesně by v legislativě mělo být?

Potřebujeme Zákon o evidenci zvířat v zájmovém chovu. S množírnami lze začít účinně bojovat teprve ve chvíli, kdy bude existovat centrální registr. Minimálně u psů. Ale nedělám si iluze, bude to velmi těžké prosadit a zavést. Zákon by měl zároveň ukládat, jakým způsobem nezaměnitelně identifikovat zvíře. To je sice už upraveno evropskou i naší legislativou, ale není sjednocené čipování. Je nutný nějaký identifikační systém čipování v národním registru. Potom, co by veterinář zvíře očipoval a vystavil mu pet-pas (pas pro zvířata) s číslem čipu, by měl jeho číslo okamžitě zavést do registru.

Jak by to řešilo samotný problém množíren?

V první řadě by bylo zvíře kdykoliv a kdekoliv dohledatelné. V rámci množíren by to vyřešilo hned několik problémů. České republika je z větší části tranzitní zemí a zvířata jsou nejčastěji vyvážena do Francie, Německa či Beneluxu. Množitelé mají často například jenom tři pet-pasy, na které převážejí třeba 20 zvířat a pouze je mění. Kdyby byl centrální registr, tak zvíře nemáte jak zaměnit. Celník by se podíval do centrální evidence, pokud by zvíře nebylo evidované, ihned by jej zabavil. Podobný problém je i u veterinářů, kdy majitel má deset očkovacích průkazů, na které chodí s šedesáti štěňaty. Když není registr, tak veterinář v životě nepozná, jaké štěně ošetřoval před měsícem.

Takže pokud by se zavedla centrální evidence zvířat synchronizovaná s pet-pasem, tak by vymizel fenomén množíren a ilegální obchod se zvířaty?

Oslava Světového dne zvířat

Akce, kterou pořádá Nadace na ochranu zvířat, se koná v sobotu 20. 9. 2014, od 12 do 18 v parku Družba na Praze 4. Program oslavy Světového dne zvířat nabídne osvětové přednášky o množírnách, ukázky volnočasových a sportovních disciplín (Dogfitness, Agility), práce psovodů a mnoho dalšího.

To vyloženě ne, ale výrazně by to této mafii zkomplikovalo život. Problém je také skutečnost, že 90 % těchto obchodů je uskutečňována na internetu na portálech nabízejících prostor pro inzerci. Pomohlo by přesvědčit portály jako bazoš.cz nebo hyperinzerce.cz, aby sekci s inzercí zvířat osadili varováním, že lidé kupováním domácích mazlíčků bez průkazu původu podporují týrání zvířat, obchod se zvířaty a také se jim to ve výsledku nevyplatí po finanční stránce. I když jsou štěňata bez průkazu původu levnější, tak bývají velmi nemocná, neočkovaná, mají červy, dědičná onemocnění, a pokud ho chce nový majitel udržet při životě, tak do něj musí investovat spoustu peněz často s nejistým výsledkem. Předpokládám, že lidé, kteří si kupují psa bez průkazu původu, nejsou zlí, jen nedomýšlí věci do důsledku. Zde může pomoct jedině osvěta společnosti například v rámci Světového dne zvířat, který pořádáme. Když se nám podaří omezit poptávku, tak omezíme i nabídku.

Neztrácí návštěva Státní veterinární správy trochu na významu, když potenciálnímu majiteli množírny musí dát tři dny dopředu vědět, že se chystá na kontrolu?

U soukromých chovatelů platí Základní listina práv a svobod, to znamená, že Státní veterinární správa s Policií ČR smí vstoupit pouze na pozemek. I přesto, že má podezření na týrání zvířat, tak si musí vyžádat souhlas k tomu, aby do jejich obydlí mohla vstoupit. A soukromí chovatelé mají stanice většinou uvedené v soukromém obydlí. V tomto ohledu jsou úřady docela bezruké.

Jak vypadá takové předání psa z množírny?

Buď majitel zvíře vezme například na benzínku, kde ho předá zájemci v igelitové tašce. Nebo psa vezme do tržnice SAPA a prostě ho tam někomu prodá. Já se lidem, kteří zvíře za těchto podmínek koupí, doopravdy divím. Nemají nejmenší tušení, v jakém zdravotním stavu zvíře je. Nevidí, kde vyrůstalo.

Jsou zvířata z množíren nějak postižena po psychické stránce do budoucího života?

Bezesporu. Zvířata bývají velmi traumatizována. Nepřichází do styku s jinými zvířaty. Majitel se o ně nezajímá, nevěnuje se jim, takže pak neumí komunikovat s člověkem. A noví majitelé se pak hrozně diví, proč je jejich pes agresivní a neposlouchá. Až uvidíte vzteklého jorkšíra, který bezdůvodně hystericky štěká, tak je pravděpodobně z množírny. Ti psi se bojí a reagují nepřiměřeně, protože mají špatné zkušenosti z prvních čtyř týdnů života – takzvaného období vtiskávání.

Kolik na území Prahy pobíhá psů bez průkazu původu?

Já si myslím, že třeba 80 % těch populárních plemen, jako je jack russell teriér, jorkšíři nebo čivavy, jsou bez papírů. Nejsmutnější na tom je, že lidé si tyto psy koupí a domnívají se, jak nemají čistokrevného psa. Ti psi jsou úplně jiní, než za které je považují. Mají úplně jiné povahové a fyzické rysy. Nejklasičtější příklad jsou dlouhé nohy u jack russelů.

Kolik zvířat se tak ročně vyveze do zahraničí?

Česka, Polska a Slovenska se ročně do zemí západní Evropy, převážně do Francie a Německa, vyveze 56 000 kusů zvířat v nelegálních transportech s parazity, nemocná, neodčervená. Když jsme to počítali, tak daňový únik činí přibližně 6 000 000 euro ročně. V tomto ohledu zvolila velmi účinný systém Francie. Ta má průměrnou tržní hodnotu na každého psa, a když odhalí neevidované psy, tak podle jejich počtu majiteli stanoví, kolik má doplatit.

autor: Ondřej Chlupáček | 7. 9. 2014

Související

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama

    Sponzorované odkazy

    reklama