Evropa buduje armádu dobrovolníků v záloze. Čtyři tisíce neziskovek verbují zájemce

Markéta Hronová Markéta Hronová
27. 1. 2017 19:15
Dobrovolnictví v rámci Evropské unie funguje už téměř dvacet let a zájem o něj mezi mladými lidmi v Česku stoupá. Předseda Evropské komise Juncker v září oznámil, že chce vybudovat “armádu” dobrovolníků, kteří budou v záloze. Když přijde zemětřesení, záplavy nebo uprchlická krize, unie je zavolá na pomoc. Registrace do programu začala už v prosinci, už nyní je zaregistrovaných deset tisíc lidí. Do roku 2020 by v programu mělo být až 100 tisíc dobrovolníků.
Ilustrační foto
Ilustrační foto | Foto: Marek Danč

Praha – Filip Gábor vyrazil v létě 2015 jako dobrovolník na dva měsíce do Gruzie. Pracoval tam na společném projektu gruzínské organizace DRONI a české organizace Be International. "Cílem bylo zapojit hlavní město Gruzie Tbilisi do mezinárodní sítě map USE-IT, které jsou zaměřené na mladé cestovatele," popisuje Gábor.

Podobně jako on vyjede pomáhat do ciziny zhruba 120 českých dobrovolníků ročně, ještě o něco víc jich skrz program Evropská dobrovolná služba do Česka přijíždí pomáhat. Předseda Evropské komise Jean-Claud Juncker je ale přesvědčený, že by dobrovolníků mělo být více, zejména kvůli humanitárním či přírodním katastrofám.

"Potřebujeme mnohem více solidarity. V Evropě je řada mladých lidí se sociálním cítěním – ti chtějí pro společnost dělat něco, co má smysl. Mohli by dobrovolně pomáhat tam, kde to je nejvíc potřeba, a reagovat tak na krizové situace," vysvětlil v září loňského roku předseda komise Juncker, proč chce, aby co nejdříve vznikl Evropský sbor solidarity.

Nejdřív vyškolit, pak pomáhat

Do dobrovolnických sborů se už od loňského prosince mohou hlásit mladí lidé, kteří chtějí být "dobrovolníky v záloze". Absolvují školení, a v případě potřeby je Evropská komise povolá do služby.

Do roku 2020 by v registru dobrovolníků podle Junckera mělo být sto tisíc lidí mezi 17 a 30 lety. Evropská komise chce nyní oslovit mladé lidi, kteří by měli zájem se do programu zaregistrovat. Ti by nejdříve museli absolvovat školení, jak v krizových situacích pomáhat.

"Aby pak na místě nebyli spíš na obtíž, než že by pomáhali krizovou situaci řešit," vysvětluje vedoucí Odboru pro mládež Petra E. Votočková z Domu zahraničních služeb.

Účastníkům dobrovolnického týmu uhradí Evropská komise ubytování, stravu, cestovné, pojištění a kapesné. O pomoc dobrovolníků stojí přes čtyři tisíce organizací v celé Evropě. Aby se sbory solidarity mohly více rozšířit, rozpočet pro celou Evropu se letos zvýšil o 40 procent oproti loňsku. Česko pro rok 2017 získá 2,3 milionu eur. Vyjet by mohlo až 200 mladých lidí.

Práce bylo dost, každý si mohl vybrat

Filip Gábor měl v Gruzii na starosti správu sociálních médií a webu, shánění donátorů a sponzorů, organizoval crowdfoundingovou kampaň. "Práce bylo dost. Každý dobrovolník si mohl vybrat, na čem chce pracovat. Někteří se věnovali designu mapy, fotografování, psaní textů a podobně," popisuje.

Učili se od sebe navzájem a zbyl jim i čas na cestování. "Pomohlo mi to naučit se pracovat v mezinárodním kolektivu i v jiné kultuře a získal jsem mnoho praktických dovedností v oblasti copywritingu i komunikaci s byznys partnery," vyjmenovává Gábor výhody, které mu dobrovolničení přineslo.

Francouzka Amandine (na fotografii v černém klobouku s pavučinou) spolupracovala jako dobrovolnice v neziskové organizaci Hodina H, kde se věnovala vzdělávání a práci s d
Francouzka Amandine (na fotografii v černém klobouku s pavučinou) spolupracovala jako dobrovolnice v neziskové organizaci Hodina H, kde se věnovala vzdělávání a práci s d | Foto: archiv Domu zahraničních služeb

Juncker chce, aby dobrovolníci ze sborů solidarity byli připraveni na pomoc v oblasti vzdělávání, zdravotní péče, sociálního začleňování, integrace uprchlíků i stavebnictví. Zejména pak v případech nějaké humanitární či přírodní katastrofy.

Například při hypotetickém úniku ropy do Severního moře by mohla dánská dobrovolnice jet na devět měsíců pomáhat do nejpostiženější oblasti Švédska. Podílela by se tam na záchraně zvířat a čištění postižených míst.

Vyjet do zahraničí znamená naučit se žít s lidmi z odlišného kulturního prostředí a zlepšit si jazykové dovednosti. Z analýzy dopadů dobrovolnictví za posledních dvacet let také vyplynulo, že lidé, kteří touto zkušeností prošli, umějí lépe zacházet s financemi či pracovat v týmu.

Během dosavadních dvaceti let Evropská unie podpořila 100 tisíc dobrovolníků. Tedy zhruba stejný počet, který chce Juncker sehnat za tři roky. 

 

Právě se děje

před 1 hodinou

V 88 letech zemřela filozofka Eva Formánková. Jako jedna z prvních podepsala Chartu 77

Ve věku 88 let zemřela filozofka a redaktorka Eva Formánková. V 60. letech stála u vzniku edice Váhy, která se věnovala nemarxistické filozofii. Jako jedna z prvních podepsala Chartu 77. Formánková zemřela v neděli v Praze, poslední rozloučení se uskuteční v pátek od 14:30 na olšanském hřbitově. ČTK o tom dnes informoval její syn Jaroslav Formánek.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Příští rok bude pro ochranu klimatu rozhodující, prohlásil generální tajemník OSN

Příštích 12 měsíců bude pro světové společenství rozhodující v boji proti klimatické krizi. Prohlásil to ve středu podle agentury DPA generální tajemník OSN António Guterres na madridské konferenci OSN o změnách klimatu (COP25). Je podle něj třeba uskutečnit to, co vědci označují za nezbytné.

"V roce 2020 musíme splnit, co vědci stanovili jako nezbytnost, nebo my a všechny následující generace zaplatíme nesnesitelnou cenu," varoval Guterres. Svět se podle něj bude oteplovat a stávat nebezpečným rychleji, než se kdy pokládalo za možné. Emise oxidu uhličitého budou muset od příštího roku začít klesat, pokud mají zůstat cíle pařížské klimatické dohody na dosah. "Potřebujeme větší ctižádost, více solidarity a více naléhavosti," vyzval Portugalec.

COP25 ve španělské metropoli zasedá od 2. prosince a skončí tento pátek. Tématem je boj s klimatickými změnami a detaily týkající se realizace pařížské klimatické dohody z roku 2015. Ta má za cíl udržet vzestup průměrné globální teploty co nejvíce pod dvěma stupni Celsia, pokud možno na 1,5 stupni v porovnání s teplotou v předindustriálním období. Zachování současných podmínek by ovšem podle vědců mohlo znamenat oteplení do konce tohoto století až o tři stupně Celsia.

Zdroj: ČTK
Další zprávy