Za Česko se konkrétně zdržel ministr dopravy Martin Kupka (ODS). Téma sice věcně nespadá do jeho gesce, formální přistoupení k úmluvě ale musela schválit Rada EU - a ta nejbližší po předchozích debatách na jiných fórech vycházela na radu ministrů dopravy. Proto o připojení k "Istanbulu" hlasovali ministři odpovědní v jednotlivých zemích EU za tento resort.
"Česko se zdrželo, a to s ohledem na fakt, že nemá ratifikovanou úmluvu na národní úrovni," zdůvodnil české zdržení se Kupka pro české novináře v Lucemburku, kde se konala schůzka šéfů dopravy.
Takový postoj je v souladu se strategií Fialovy vlády z minulého týdne. Tehdy koalice rozhodla, že se Česko při hlasování o úmluvě na půdě EU zdrží a o českém postoji rozhodne domácí parlament - poslanci a senátoři.
Kupka v Lucemburku potvrdil, že vláda pošle úmluvu, která české politiky rozděluje a panuje kolem ní řada dezinformací, k ratifikaci na domácí půdě "v horizontu týdnů". Svůj vlastní postoj k dokumentu nechal Kupka bez komentáře.
Přistoupení Evropské unie k úmluvě, jež má pomoci prevenci a potírání domácího a sexuálně motivovaného násilí, znamená, že její obsah bude závazný jen v těch oblastech, kde má EU výlučnou kompetenci. "Tedy například v azylových otázkách, v justiční spolupráci nebo se na ni mohou odvolávat zaměstnanci unijních institucí," uvedl na Twitteru ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN).
Ministři unijních zemí dnes odsouhlasili, že se EU stane smluvním partnerem Istanbulské úmluvy. Tím se úmluva stane závaznou pouze v záležitostech, ve kterých má EU pravomoci, tedy například v azylových otázkách, v justiční spolupráci nebo se na ni mohou odvolávat zaměstnanci…
— Martin Dvořák 🌈 (@_MartinDvorak) June 1, 2023
Česko tak čtvrteční verdikt EU k domácí ratifikaci nezavazuje. Obsah úmluvy - s výjimkou zmíněných exkluzivních kompetencí unie - nebude v Česku do jejího schválení parlamentem a podpisu prezidenta vymahatelný.
Istanbulská úmluva je dokument Rady Evropy, jiné instituce než EU, z roku 2011. Podepsalo ji už 45 evropských zemí včetně Česka. To konkrétně v roce 2016. Ještě ji však neratifikovalo.
Domácí a sexuálně podmíněné násilí zejména vůči ženám je i v Evropě široce rozšířený fenomén. Setkala se s ním podle různých statistik každá třetí žena.
"Násilí na ženách musí skončit. Takové činy nemají v našich společnostech místo," komentovala schválení úmluvy švédská ministryně pro genderovou rovnost Paulina Brandbergová, jejíž země Radě EU v současnosti předsedá.
Video: Podmínka za znásilnění? Vina se hází na oběť a útoky bagatelizují, říká Lucie Hrdá (28. 8. 2022)
