Hrozba kolapsu. Energetici bojovali s hackery v zatím největším kybernetickém cvičení

Hrozba kolapsu. Energetici bojovali s hackery v zatím největším kybernetickém cvičení
Foto: Jakub Plíhal
Jan Lukeš
11. 6. 2021 14:17
Na pražském Chodově si tento týden energetici vyzkoušeli boj proti hackerům. Rozsáhlé cvičení, které mělo za úkol procvičit reakci účastníků na krizovou situaci v podobě kybernetického útoku, se uskutečnilo v rozvodně elektroenergetické přenosové soustavy ČEPS. Společnost akci zorganizovala ve spolupráci s Národním úřadem pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB).

ČEPS je společnost vlastněná ministerstvem obchodu a průmyslu, která na území Česka zajišťuje chod přenosové soustavy pro elektrický proud, takže se jedná o naprosto klíčovou součást státní infrastruktury.

Rozsáhlé, zhruba rok připravované cvičení proběhlo na přenosové stanici na pražském Chodově. Jeho uskutečnění oddalovala koronavirová pandemie, ale tento týden k němu konečně mohlo dojít.

NÚKIB se společností ČEPS spolupracuje dlouhodobě, toto netechnické cvičení ale bylo zatím největším svého druhu. Zaměstnance národní přenosové soustavy mělo připravit na nejrůznější scénáře kyberútoků na elektroenergetickou infrastrukturu.

Účastníci byli rozděleni do šesti týmů, které měly představovat samostatné krizové štáby. Poté jejich počítače napadly fiktivní škodlivé softwary anebo jim začala unikat citlivá data. Jejich úkolem bylo situaci co nejrychleji ve svých týmech vyřešit.

Někde probíhala hlasitější komunikace, u jiných stolů jen tiché šeptání. Atmosféra ale zřetelně zhoustla, a jak někteří účastníci potvrdili, cvičení bylo poměrně stresující a ode všech vyžadovalo maximální koncentraci. Přestože jsou zaměstnanci ČEPS na dané situace školeni, s tak rozsáhlou simulací kyberútoků se zatím nesetkali.

Důležitým aspektem tohoto tréninku bylo, aby se otestovaly a zdokonalily reakce na hackerské praktiky, kterým by mohli energetici v budoucnu skutečně čelit. "Scénáře cvičení jsou v drtivé většině případů fiktivní, ale většinou se jedná o věci, které už se někde reálně staly. Takže to není odtržené od reality," říká ředitel úřadu NÚKIB Karel Řehka.

V minulosti v komplexu již probíhalo například testování ohledně fyzické ochrany rozvodny ve spojení s armádními a policejními složkami. Jinak různá školení a vzdělávací programy ohledně bezpečnosti kyberprostoru jsou ve společnosti ČEPS běžné. "Každý měsíc probíhá nějaké školení nebo testování. Toto cvičení bylo připravováno velmi dlouho. Kromě toho jsme se ale účastnili cvičení mimo ČEPS nebo i mimo republiku zhruba jednou za rok nebo za dva," uvádí člen představenstva Radek Hartman.

V posledních letech se značně zvýšil počet hackerských útoků na složky státní infrastruktury i soukromé společnosti, a tak jsou školení v této oblasti čím dál důležitější. Například předloňský útok na nemocnici v Benešově ochromil veškerou elektroniku, vyřadil operační sály a způsobil škody téměř 60 milionů korun.

"Kybernetické útoky jsou zcela běžné, je to denní realita. Nechci chodit do úplných detailů. Jenom za poslední měsíce bylo například ransomwarových nebo phishingových útoků poměrně dost," upozorňuje ředitel Řehka. Připomeňme, že ransomware je škodlivý program, který blokuje systém či šifruje data, a phishingové útoky jsou metodou, jak získat citlivá data z internetu.

Společnost ČEPS je součástí evropské organizace ENTSO-E (Evropská síť provozovatelů přenosových soustav elektřiny), která sdružuje 41 elektroenergetických provozovatelů ze 34 zemí. Mezi členskými společnostmi tak dochází k výměně nejrůznějších poznatků a zkušeností ohledně kyberbezpečnosti a utváří se i společná evropská legislativa.

Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost v této oblasti pomáhá i obchodním společnostem. Některé firmy ale mají problém podobné útoky nahlašovat kvůli strachu ze zhoršení pověsti a podle šéfa úřadu je tak nutné pracovat na změně kultury v této sféře.

"Když nastane v nějakém ze subjektů problém, je důležité ho přiznat a nezatajovat, kybernetický incident se prostě může stát. Jde o to, jak se s ním pak naloží. Daleko větší důvěryhodnost má pro mě právě někdo, kdo je schopný to vykomunikovat a něco s tím dělat," vysvětluje Řehka.

K tomu, že téma kybernetické bezpečnosti se dostalo do povědomí lidí, přispěla i koronavirová pandemie. Do on-line prostoru se totiž přesunula škola, práce i komunikace s přáteli a pro spoustu lidí tak kyberprostor začal být něco daleko méně abstraktního.

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Německá armáda má prvního rabína za více než 100 let

V německé armádě bude po více než 100 letech sloužit vojenský rabín. Zsolt Balla, narozený v Maďarsku, byl do funkce uveden v synagoze v Lipsku. Podle agentury DPA v bundeswehru, který má na 180 000 příslušníků, působí zhruba 300 židů.

Německá vláda v roce 2019 schválila návrh Ústřední rady Židů v Německu na obnovení funkce náboženských poradců pro židy sloužící v ozbrojených silách. "Po desítky let to bylo nemyslitelné a stále to nelze brát jako samozřejmost," řekl šéf hlavní židovské organizace Josef Schuster. "Proto dnes máme všechny důvody být šťastní a vděční," dodal Schuster.

Za 1. světové války za Německo bojovalo mnoho židů a v jeho armádě vykonávaly pastorační službu desítky rabínů. Poté, co se v roce 1933 ujal moci Adolf Hitler, nacisté Židy vyloučili ze všech sfér veřejného života a později jich miliony vyvraždili.

Podle Schustera bude Balla zárukou, že židovští vojáci budou moci v armádě sloužit v souladu se svými náboženskými pravidly a že budou učit i nežidovské vojáky o židovských tradicích a svátcích, což má napomoci při odbourávání předsudků.

Dvaačtyřicetiletý rabín Balla, který byl vysvěcen v roce 2009, řekl, že pociťuje "neuvěřitelný vděk za to, že smí žít v zemi, která se vyrovnává se svou minulostí, ale také se rozhodla jít vpřed a aktivně měnit svět k lepšímu".

Židé tvoří v německé armádě malou menšinu. Zhruba polovina vojáků se hlásí ke křesťanství a muslimů je v bundeswehru přibližně 3000. Dosud v bundeswehru sloužili pouze katoličtí a luteránští kaplani a v plánu je zavedení náboženského poradenství i pro muslimy.

před 2 hodinami

Benátky pokutují neuctivé turisty, Češi se ve městě proháněli na kole

Italské Benátky se potýkají s neotesanými turisty, kteří porušují takzvané "urbánní dekorum", tedy pravidla slušného chování v historickém městě. 

Francouzský turista si vysloužil pokutu ve výši 150 eur (zhruba 3835 korun) za to, že na hlavním benátském kanále provozoval takzvaný paddleboarding, tedy jízdu na prkně vestoje s pádlem. Uvedla to dnes místní policie, která se zaměřuje i na dodržování pravidel slušného chování ve městě na laguně a provedla zátah proti "neuctivým" návštěvníkům. Ti se do starobylých Benátek opět vrací ve větším množství po posledním proticovidovém lockdownu.

Policie zmínila i další příklady pokleslého chování turistů, včetně případu dvou Čechů, kteří dostali pokutu ve výši 100 eur každý. Jeden z nich se projížděl po náměstíčku Campiello Selvatico na kole, druhý se proháněl před historickým palácem Palazzo Cavalli na elektrickém skútru.

Dvě Němky podle policie musely zaplatit pokutu v úhrnné výši 250 eur za to, že se slunily v bikinách u kostela San Stae, což policie označila za další příklad "degradace" města. Tři turisté z Bangladéše pak dostali každý pokutu 50 eur za to, že po historickém mostě Ponte della Costituzione hrkali s cestovními kufry na kolečkách.

Další zprávy