


Senát by měl podle ústavně-právního výboru posvětit svou novelu, která má odložit spuštění elektronizace správy voleb až na rok 2028 spolu s usnadněním hlasování pro zrakově postižené. Kvůli němu budou kandidáti na senátory i prezidenta nadále vybíráni ze samostatných hlasovacích lístků, nikoli z jednoho společného. Horní parlamentní komora má souhlas s novelou potvrdit za týden.

Normu poté obdrží k podpisu prezident, který bude moci vyhlásit letošní senátní a komunální volby podle upravených pravidel na 9. a 10. října.
Odklad plného spuštění Informačního systému správy voleb (ISSV), který zavedly počátkem roku změny volebních pravidel, do novely prosadil ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO). Zdůvodnil to nutností dostatečně zajistit bezpečnost systému proti kybernetickým útokům nebo globálním výpadkům elektrické energie a také proškolit jeho uživatele. Na systém je podle ministra napojená zatím jen polovina obcí.



Prostřednictvím ISSV měli mít letos poprvé možnost přihlásit svou kandidaturu zájemci o místa v obecních zastupitelstvech. Nezávislí kandidáti a jejich uskupení, kteří musí doložit k přijetí nominace potřebný počet podporovatelů v obci, měli mít možnost využít rovněž takzvanou ePetici. Po přijetí odkladu se kandidátky i petice budou předkládat registračním úřadům nadále v listinné podobě a bez omezení rozsahu uvádět povolání kandidátů.
Záměrem původní senátorské novely je umožnit nevidomým lépe pracovat s konkrétním hlasovacím lístkem s využitím grafického QR kódu a aplikací v mobilním telefonu. Především by jim měl umožnit ověření, že do hlasovací obálky vkládají lístek, který vybrali třeba s využitím asistenta. Díky QR kódu by si mohli například na mobilním telefonu zvětšit text lístku nebo si jej hlasově poslechnout.
Změna podle předkladatelů bude znamenat navýšení nákladů státního rozpočtu na tisk hlasovacích lístků o zhruba dva miliony korun na jedny volby. Lístky s QR kódem by měly být k dispozici pro všechny typy voleb s výjimkou komunálních vzhledem k jejich složitosti, kde si lidé především ve větších městech mohou vybírat kandidáty z různých uskupení.



Když ukrajinská zpravodajská služba nedávno rozebrala nejnovější ruskou střelu S-71M, našla uvnitř čip od americké firmy Nvidia. Součástka, která v Americe pohání civilní roboty a drony, nyní pomáhá ruským zbraním vyhledávat a ničit ukrajinské cíle.



Plavec Miroslav Knedla se stal v Paříži mistrem Evropy v závodě na 50 metrů znak a slaví životní úspěch. Časem 24,11 vylepšil o osm setin svůj český rekord z rozplaveb a napodobil Barboru Seemanovou, která ve čtvrtek ovládla kraulařskou dvoustovku.



Tenistka Sára Bejlek smetla v Cincinnati bývalou světovou jedničku Karolínu Plíškovou a po výhře 6:0, 6:2 postoupila do druhého kola. V něm narazí na další krajanku Barboru Krejčíkovou. Nikola Bartůňková zdoalal 4:6, 6:4 a 6:3 Alinu Čarajevovou z Arménie. Na výhru potřebovala sedm mečbolů.



Oblíbený chorvatský Omiš se během noci proměnil v město v sevření plamenů. Silný vítr hnal požár k domům, stovky lidí musely pryč a nejméně 40 lidí utrpělo zranění, jeden člověk zemřel. Evakuováno bylo na 300 Čechů. Na místě pomáhají také čeští policisté, kteří v Chorvatsku hlídkují s místními kolegy.



Spojené státy chtějí vědět, zda jsou členské státy NATO loajální k politice prezidenta Donalda Trumpa před tím, než učiní rozhodnutí o snížení počtu amerických vojáků v Evropě. Washington spojencům nedávno zaslal dotazník o podpoře šéfa Bílého domu.