E-cigareta pomáhá při odvykání, zjistil výzkum. V EU smí být léčivem, Česko váhá

Veronika Rodriguez Veronika Rodriguez
Aktualizováno 24. 9. 2015 20:43
Elektronická cigareta pomáhá při odvykání kouření. Úspěch přinesla až 14 procentům lidí, vyplynulo z průzkumu Eurostatu. Od května příštího roku se proto bude moci na elektronickou cigaretu v Evropě pohlížet jako na léčivo. Výrobek ale bude muset získat registraci u lékového ústavu a jeho výrobce předloží podrobnou klinickou studii o odvykacích účincích. Česko ale stále s přijetím nového léčiva váhá.
Foto: Thinkstock

Praha/Brusel - Sedmině lidí, kteří po ní sáhnou při odvykání kouření, elektronická cigareta skutečně pomůže. Vyplynulo to z průzkumu Eurostatu - statistického úřadu Evropské unie. Od poloviny příštího roku se proto bude moci na elektronickou cigaretu v Evropě pohlížet jako na léčivo.

Inhalátor nikotinu, který bude chtít být léčivem, ale bude muset získat registraci u lékového ústavu. To znamená, že jeho výrobce předloží také podrobnou klinickou studii o odvykacích účincích výrobku.

„Jedna elektronická cigareta také nebude moci obsahovat více než dvacet miligramů nikotinu, což odpovídá přibližně jedné krabičce klasických cigaret. Výrobce k ní navíc bude muset přiložit leták s doporučeným způsobem použití,“ popisuje Lenka Kostelecká z českého ministerstva zdravotnictví.

Jestli ale e-cigaretu jako léčivo přijmou, si budou moci jednotlivé evropské země vybrat. Podle mluvčí Evropské komise Karolíny Kottové to musí jen stihnout do 19. května příštího roku. A Česko ještě váhá.

V restauraci kouření zakázáno

Elektronické cigarety

Co je elektronická cigareta?

  • E-cigarety jsou zařízení na baterii, která přeměňují kapalnou náplň s nikotinem na páru. Jde o daleko méně škodlivou alternativu ke kouření běžných tabákových cigaret. Mezi řadou kuřáků jsou oblíbené, protože neobsahují dehet a další chemické látky jako běžné cigarety.

Jsou už dnes e-cigarety léčivem?

  • Státní ústav pro kontrolu léčiv v současné době nevede žádné řízení o registraci nikotinových náplní do elektronických cigaret. Výrobci tady zaregistrovali jen jiné formy náhradní nikotinové terapie (žvýkačky, náplasti).
(Zdroj: MZČR)

 

Tuzemské ministerstvo zdravotnictví má zatím jasno jen v tom, že od ledna příštího roku zakáže používat inhalátory nikotinu ve veřejných prostorách - stejně jako běžné cigarety. Počítá s tím návrh takzvaného protikuřáckého zákona, který mají poslanci projednat v říjnu. „Prozatím se spíš předpokládá, že elektronická cigareta zůstane v kategorii běžného výrobku,“ doplnila Kostelecká.

Jenomže to se řadě odborníků nelíbí. Proti takovému záměru vystoupila například Česká lékárnická komora. „Dokud budeme brát elektronickou cigaretu jako obecný výrobek, nikdy se nedozvíme, jestli nás tyto věci ohrožují. Rozhodně bych byl radši, aby se na to objevily věrohodné klinické studie,“ řekl prezident komory Lubomír Chudoba.

Podobně se vyjádřil také europoslanec a sociální demokrat Pavel Poc. „Většina těchto náplní se vyrábí v Číně. Nejde ani o potraviny, ani o potravinové doplňky, na tyto náplně se proto nevztahuje žádná legislativa a neexistuje povinnost uvádět jejich složení ani není žádná kontrola nad jejich obsahem,“ vysvětlil. To by se podle něj s registrací u lékového ústavu změnilo.

Jako léčivo by e-cigarety neodmítala ani docentka Eva Králíková z Centra pro závislé na tabáku při Všeobecné fakultní nemocnici v Praze. Elektronické cigarety totiž sice obsahují určitou dávku návykového nikotinu, na ten se ale neumírá. „Pára, kterou kuřák vdechne a která se pak rozpustí, neobsahuje tisíce toxických látek jako klasický tabákový kouř,“ vysvětluje Králíková.

Po e-cigaretě sahá desetina Čechů

Přesvědčivé jsou navíc podle ní výsledky průzkumu Eurostatu. Podle nich přešlo 67 procent uživatelů elektronických cigaret k tomuto typu výrobku jen proto, že chtělo přestat kouřit. „A 14 procentům z nich se to skutečně povedlo, což je úžasné,“ podotkla Králíková. Ne každá odvykací kúra se podle ní může pochlubit právě takovými výsledky.

„I když je pravda, že klinické studie jsou velmi drahá a složitá záležitost, takže by to zřejmě elektronické cigarety výrazně zdražilo,“ podotkla Králíková. Velké tabákové společnosti už si ale podle ní stejně vědce na klinický výzkum většinou drží. Například Philip Morris podle ní zaměstnává 300 vědců a do výzkumu posílá ročně dvě miliardy dolarů.

Po elektronických cigaretách sáhla podle výsledků šetření Státního zdravotního ústavu asi desetina české populace. Největší část z nich – asi 8,5 procenta – je ale zkusila jen jednou. Uživatelé elektronických cigaret jsou většinou stávající nebo bývalí kuřáci. Jen necelé procento lidí začalo inhalátor používat, aniž by předtím mělo zkušenosti s kouřením klasických tabákových výrobků.

Podle Bohdana Reslera ze Svazu vapingu už dnes většina elektronických cigaret, které se pohybují na českém trhu, neobsahuje více než dvacet miligramů nikotinu v jedné náplni. Kromě této látky obsahují výrobky také propylenglykol, glycerol a aromata. „Pro uživatele tedy nejsou o nic nebezpečnější než například žvýkačky,“ dodal Resler.

Na následky kouření zemře každoročně v Unii asi 700 tisíc lidí, uvádí Evropská komise. Podle údajů Bruselu a dalších mezinárodních organizací se v Evropě kouří nejvíc na světě: cigaretu si zde zapaluje skoro třetina obyvatel.

 

Právě se děje

před 5 hodinami

Praha o 30 procent zdraží svoz komunálního odpadu

Pražský magistrát zvedne o 30 procent cenu za svoz komunálního odpadu. Zastupitelé hlavního města ve čtvrtek schválili novelizaci vyhlášky, která cenu služby stanovuje. Město by mělo zdražením ročně získat 220 milionů korun navíc, což má významně snížit množství peněz, které musí na systém svozu a likvidace odpadu doplácet. Součástí změny je také zavedení služby svozu bioodpadu, jejíž cena bude proti současnosti o polovinu nižší.

Proti zdražení se postavila opozice. V současnosti domácnosti v metropoli platí za svoz běžného odpadu měsíčně od 86 do 5737 korun, podle četnosti a velikosti kontejneru.

Primátorův náměstek Petr Hlubuček (STAN) uvedl, že cena za svoz se neměnila od roku 2005, kdy vyhláška vstoupila v platnost. Náklady města na svoz komunálního odpadu ročně činí přes 977 milionů korun, na poplatcích vybere 723 milionů. Zbytek dotuje z rozpočtu. Náklady na svoz se navíc podle vedení magistrátu zvyšují. Po zvýšení, které má do rozpočtu města přinést asi 220 milionů korun navíc, by se finanční účast města měla snížit z loňských 26 na tři procenta.

Zdroj: ČTK
Další zprávy