S oblibou elektrokol přibývá vážnějších úrazů. Jsou jako autonehody, říká primář

Kateřina Viková Kateřina Viková
14. 8. 2022 7:05
V popularitě elektrokol i koloběžek patří Česko k evropské špičce, v zemi jich podle odhadů jezdí už půl milionu. S narůstajících počtem elektrických dopravních prostředků však přibývá také vážnějších úrazů. Kvůli vyšší váze stroje a vyšší rychlosti. A také proto, že elektrokola si ve velkém pořizují senioři nebo lidé, kteří na kole nejezdili i desítky let.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Shutterstock

Lidé je volí jako alternativní dopravní prostředek, ať už z důvodu úspory času či peněz, ekologičtějšímu provozu nebo prodloužení aktivního trávení volného času. Oproti klasickým jízdním kolům či koloběžkám není potřeba se spoléhat na vlastní fyzickou zdatnost a vytrvalost, a i starší lidé tak mohou zdolat vzdálenost či převýšení, na které by si bez elektropohonu netroufli.

S počtem kol a koloběžek s elektrickým motorem ale roste i jejich podíl na nehodách. Podle Portálu nehod tvoří havárie elektrokol již 11 procent všech nehod cyklistů, dvaapůlkrát více než před čtyřmi lety. Kola či koloběžky s elektromotorem dosahují mnohem vyšších rychlostí, mají vyšší hmotnost a následky nehod tak bývají vážnější. Rostoucí počet úrazů po pádu z elektrických vozítek potvrzují i někteří lékaři.

"Setkáváme se hlavně se zlomeninami větších kostí, například stehenních, časté jsou i úrazy ramene, které vyžadují operaci a náročnější rehabilitaci. Setkali jsme se i se zlomeninou krční páteře, jsou tu samozřejmě úrazy, kdy dojde ke krvácení do mozku, zejména pokud člověk nemá přilbu. Ty úrazy jsou srovnatelné s tím, když člověk nabourá v autě ve větší rychlosti," říká primář ARO Nemocnice v Kyjově Jiří Vyhnal. Dodává, že řešili i sedm podobných případů během jednoho víkendu.

Senioři způsobí pětinu nehod 

Prodejci uvádějí, že kola s elektropohonem tvoří už téměř polovinu všech prodaných kol. Podle Jany Lužinové z Koloshopu si elektrokola nejčastěji kupují lidé ve věku 50 až ⁠65 let. Často jsou to ti, kteří jsou například po úrazu nebo se chtějí vrátit k aktivnímu způsobu života, a právě elektrokolo jim s tím může pomoct.

"Na druhou stranu se ke koupi či půjčení elektrokola často uchylují lidé, kteří na kole neseděli třeba i desítky let. Spojení velkého výkonu motoru a vysoké hmotnosti není úplně nejjednodušším návratem do sedla," varuje ředitel Bikero Martin Kudrna.

Podle výzkumu Portálu nehod v každé druhé nehodě elektrokola figuroval právě cyklista ve věku 54 až 73 let. Věková kategorie 67 až 73 let má na svědomí dokonce pětinu všech nehod elektrokol způsobených cyklistou.

"Nejčastější příčinou nehod je nezvládnutí jízdy, typicky se jedná o vyjetí ze zatáčky, podcenění přilnavosti povrchu, například když vám na prašné cestě kolo ustřelí," říká Jan Chalas ze společnosti Data Friends, která výzkum zpracovávala. Obecně jde o situace, kdy člověk jede rychle nebo nebezpečně, neodhadne či přecení své síly a ztratí kontrolu nad ovládáním kola.

Bez registrace a řidičáku jen do 25 km/h

U elektrických koloběžek je příčinou většiny nehod nezvládnutí vysoké rychlosti, ve které má jezdec kratší dobu na zareagování či zastavení, dále pak nerovný povrch. Rizikovým chováním je podle Tomáše Neřolda z Besipu jízda bez helmy, jízda ve dvojici vedle sebe nebo po chodníku.

Dalším problémem, který se týká i elektrokol, je nelegální tuning. Pomocí něho je možné zvýšit maximální rychlost, které je kolo či koloběžka schopné dosáhnout nad povolených 25 km/h. Takto upravené kolo či koloběžka nesmí do provozu, pokud není registrovaná a uživatel nevlastní řidičský průkaz.

Neřold říká, že data, která by ukazovala na nárůst úrazů v souvislosti s elektromobilitou, na ministerstvu dopravy nemají. Trend v Evropě podle něj ukazuje, že se lidé přesouvají z běžných kol na ta elektrická, ale celkový počet nehod se výrazně nemění. Přesto však věnují pozornost prevenci a vzdělávání, jak na elektrických dopravních prostředcích jezdit bezpečně. Kromě kampaní a spolupracují na zásadách bezpečné jízdy i s jednotlivým provozovateli sdílených elektrokol a elektrokoloběžek.

Pravidla pro elektrokola a elektrokoloběžky v Česku

  • maximální rychlost s elektromotorem do 25 km/h, maximální výkon do 250 wattů (do 1000 wattů v případě dodatečně montovaného pohonu, výjimku mají také kola určená jen do terénu)
  • výkonnější nebo rychlejší stroje už jsou považované za motokola nebo mopedy s podobnými pravidly jako motorky (povinná registrace, poznávací značka, pojištění, helma a řidičský průkaz; zákaz jízdy po cyklostezkách či cyklopruzích)
  • není žádné věkové omezení, děti do 18 let musí nosit helmu
  • pro jezdce na elektrokoloběžce platí stejná pravidla jako pro cyklisty, nesmí například jezdit po chodníku (mimo dětí do 10 let) nebo ve dvou, musí využít cyklopruhů ve vozovce, ale ne stezek pro chodce a cyklisty
  • povinná výbava zahrnuje dvě nezávislé brzdy, přední a zadní odrazky, oranžové odrazky na bocích kol, za snížené viditelnosti bílé světlo vpředu a červené vzadu
  • doporučené je výraznější nebo světlé oblečení, pevná obuv bez podpatků, brýle a rukavice

Zdroj: Besip, ministerstvo dopravy

VIDEO: Na boom elektrokol nejsme připraveni, limit 25 km/h je málo, tvrdí Kontra (22. 7. 2019)

Cyklistika se elektrokoly nezměnila, vývoj zastavit nelze, velký potenciál je v městské kargo dopravě, konec běžných kol ale není na pořadu dne. | Video: DVTV, Emma Smetana
 

Právě se děje

Další zprávy