Elektřinu nezdražilo slunce, ale balkánské impérium ČEZ

Petr Holub
26. 10. 2010 12:03
Bublina slunečních elektráren byla jen poslední kapkou, za růst mohou investice firmy
Teritoriální působnost skupiny ČEZ. Mapa převzata z Výroční zprávy ČEZ za rok 2009.
Teritoriální působnost skupiny ČEZ. Mapa převzata z Výroční zprávy ČEZ za rok 2009. | Foto: Repro Aktuálně.cz

Praha - Vláda zasáhla do ceny elektřiny, aby zabránila dalšímu zdražení.

Bublina slunečních elektráren byla jen poslední kapkou. Hlavním viníkem cenového růstu jsou podle zjištění Aktuálně.cz balkánské investice společnosti ČEZ.

Útočiště vyšších daní

Vláda minulou středu oznámila, že zvýšením daní a poplatků odebere energetickým firmám 10,7 miliardy korun a odloží stranou miliardu z DPH. Peníze předá společnostem ČEZ Distribuce a E.ON Distribuce, aby o tuto částku snížily očekávanou cenu elektřiny v příštím roce. Nezdraží o víc, než o 5,5 procenta.

Vládní materiál vysvětluje, že se zmíněným zásahem zmírní nárůst ceny, který způsobí sluneční elektrárny s výkonem 1220 megawattů zapojené v tomto roce. Jinak by elektřina zdražila o 11,8 procenta domácnostem a o 15,1 procenta firmám.

Vládní úředníci nejsou úplně přesní. Cenu pro spotřebitele ovlivňuje vedle investic do sítě a nových zdrojů také tržní cena tzv. "silové elektřiny". Na pražské burze klesá už druhým rokem o víc než deset procent a pokles se v ceně pro zákazníky projeví s ročním zpožděním.

Letos nakupujeme samotnou elektřinu o 14 procent laciněji, v příštím roce podle výpočtu Aktuálně.cz o 11 procent. "Naše odhady vycházejí obdobně," potvrzuje mluvčí Energetického regulačního úřadu Jarmila Lehnerová.

Letošní cena pro zákazníka se však nezmění, protože se zvýšily ostatní položky. Mírný pokles předpovídá Český statistický úřad, Eurostat věští mírný nárůst. V příštím roce elektřina zdraží zásluhou boomu slunečních elektráren, i když cena na burze klesá a vláda začne elektřinu dotovat.

Nejdražší v Evropě

Vláda zasáhnout musela. Cena elektřiny je pro české firmy prakticky nejvyšší v Evropě. Víc platí v přepočtu na eura jen podniky ostrovních států Irska, Malty a Kypru a tři země, které nepokryjí vlastní spotřebu, konkrétně Itálie, Maďarsko a Slovensko. Nebýt vysokých daní, které odvádějí za elektřinu domácnosti v Dánsku, Německu nebo Rakousku, platilo by totéž pro české rodiny.

Fakta

logo ČEZ

Zdražení elektřiny 2010/2000
(v procentech pro domácnosti)
Malta 167 Česká republika 131 Irsko 99 Maďarsko 98 Řecko 95 Kypr 88 Švédsko 88 Dánsko 63 Finsko 54 Estonsko 52 Rakousko 51 Polsko 48 Španělsko 43 Lucembursko 35 Nizozemsko 35 Belgie 32 Velká Británie 25 Slovinsko 23 Německo 16 Itálie 11 Portugalsko -8 Francie -1 Evropská unie 19 Zdražení elektřiny v nových zemích EU 2010/2005
(v procentech pro domácnosti)
Litva 57 Česká republika 52 Maďarsko 45 Lotyšsko 36 Rumunsko 30 Polsko 28 Slovinsko 28 Bulharsko 26 Estonsko 21 Slovensko 14

Zdroj: Eurostat

Přitom ještě před deseti lety patřila tuzemská elektřina k nejlacinějším. Byla o polovinu levnější než v západní Evropě, víc platili Poláci a Slovinci. Bulhaři dnes platí za proud o polovinu víc, než před deset lety Češi, Rumuni dvakrát víc.

V uplynulých deseti letech však elektřina v Česku zdražila o 131 procent, s výjimkou Malty nejvíc v celé Evropské unii. Dostatečným vysvětlení nemůže být vyrovnání evropských cen elektřiny po rozšíření unie. V posledních letech rostla česká cena s výjimkou Litvy nejvíc mezi novými členskými státy.

České ceny narostly poté, co je stát v posledních deseti letech z větší části přestal regulovat.

Jak přišel ČEZ k miliardám

Prvním krokem k liberalizaci cen byl plán ministra průmyslu Miroslava Grégra (ČSSD). Vytvořil ze státního podniku ČEZ dominantní elektrárenskou společnost, která bude elektřinu prodávat i vyrábět. V roce 2003 odkoupil ČEZ regionální energetické společnosti. Vedle 70 procent výroby od té doby kontroluje také 70 procent českého obchodu s elektřinou.

Socialistické vlády poté propojily energetické sítě s Německem i Rakouskem a začaly budovat Energetickou burzu Praha. Obchodovat se na ní začalo v roce 2007 a její ceny dostihly v roce 2009 cenovou úroveň na burze v německém Lipsku.

Liberalizace významně zvýšila zisk českému energetickému gigantu, který zvláště v atomových elektrárnách Temelín a Dukovany vyrábí s nižšími náklady, než německá konkurence.

"Marže ČEZu jsou neobvykle vysoké pro integrovanou společnost, která vyrábí více než polovinu své elektřiny z uhlí. V první polovině roku 2009 dosáhl ČEZ marže provozního zisku 42 procent, což je dvojnásobek průměru srovnávaných konkurentů ze západní Evropy," upozorňuje Jan Ondřich z poradenské společnosti Candole Partners.

Co si za ně koupil

Už v roce 2004 koupil ČEZ za devět miliard korun tři bulharské distribuční společnosti. Za patnáct miliard získal většinu u rumunského distributora Oltenia.

O rok později převzal za 11 miliard polské uhelné elektrárny Skawina a Echo, následoval nákup srbské elektrárny Gacko za 11 miliard a bulharské elektrárny Varna za sedm miliard.

Roku 2007 koupil ČEZ deset procent akcií maďarského gigantu MOL a vytvořil s ním společný podnik. Projekt dvou elektráren na Slovensku a v Maďarsku dosahuje hodnoty 35 miliard korun. Nebyla zveřejněna cena dvou paroplynových bloků ve Ščekinu u Moskvy.

Devět miliard ČEZ utratil za většinový podíl ve státní firmě Severočeské doly, nákupu německých dolů Mibrag za 11 miliard se účastnila finanční společnost J&T.

V roce 2008 se začaly v Rumunsku stavět dvě větrné farmy za 27 miliard a ještě loni koupil tureckou energetickou společnost Akenerji za 6 miliard korun. Na tři miliardy přišla albánská distribuční společnost OSSH.

Investice zatím nepřinesly očekávaný prospěch. Víc než devadesát procent zisku společnosti ČEZ se dosud tvoří v české distribuci a elektrárnách. Důvodem je špatná platební kázeň odběratelů na Balkáně a také nižší marže u nových investic. Podle společnosti Candole dosahuje čistý zisk v Česku 22 procent, v Maďarsku a na Slovensku sedmi, v Rumunsku a Bulharsku tří procent.

Nákupy v době krize

V posledních dvou letech ČEZ nakupoval také doma. Společně s J&T pořídil Elektrárnu Opatovice za 22 miliard. Devět miliard pohltily nákupy tepláren v severních Čechách, další miliardy stály nové ekologické zdroje. Jedním z nich je spalovna slámy EC Heat v Jindřichově Hradci.

Mezi dvěma a třemi miliardami se pohybuje investice do velkých slunečních elektráren. Po jedné se staví v jihočeském Ševětíně a v jihomoravském Vranově, další dvě v severočeském Ralsku.

ČEZ nakupoval, i když před rokem zasáhla do jeho hospodaření ekonomická krize. Poptávka po elektřině a s ní i ceny na evropských burzách klesají už druhým rokem a jsou o čtvrtinu nižší, než před 24 měsíci. "ČEZ pocítí propad cen nejsilněji v příštím roce," předpokládá Jan Ondřich z Candole Partners.

Nevyplatil se ani solární byznys. Vládní verdikt předpokládá, že zvýšení energetických daní o 11 miliard postihne ČEZ nejméně pěti miliardami.

Za posledních šest měsíců poklesla hodnota akcií energetického obra o dvacet procent.

Proč ceny porostou i dál

Česko musí v příštích deseti letech investovat stovky miliard do nových elektráren.

Tvrdí to vládní pověřenec pro dostavbu temelínské elektrárny Václav Bartuška: "Největší elektrárny v Evropě vznikly díky generaci padesátých, šedesátých let. Jejich životnost končí, díky generálkám vydrží ještě 10 nebo 15 let. Ale v dalších deset letech skutečně velkou část svých uhelných i jaderných elektráren zavřeme," říká Bartuška, podle kterého je nejvyšší čas investovat do nových zdrojů na českém území.

ČEZ právě teď s investicemi končí. Začala generálka uhelné elektrárny Prunéřov, před dvěma týdny ale vedení společnosti vypustilo zprávu, že se o několik let odkládá soutěž na stavbu dvou nových bloků Temelína v hodnotě dvou set miliard.

"Naše mise byla formulována pregnantně - stát se jedničkou ve výrobě a distribuci elektřiny na trhu střední a východní Evropy. V tom jedničkou jsme, cíl jsme splnili," zdůvodnil generální ředitel ČEZu Martin Roman Hospodářským novinám, proč s investicemi končí. Nastává podle něho čas konsolidace, kdy firma začne vybírat zisky z balkánských investic.

Pokud zisky nepřijdou, zaplatí se nový Temelín stejně jako solární bublina dalším zvýšením cen elektřiny, nebo zvýšením daní.

 

Právě se děje

Další zprávy