Elektřinu letos zdražuje víc trh než solární parky

Pavel Baroch
7. 1. 2012 7:00
Cena proudu pro domácnosti stoupne v průměru o 12 haléřů za kilowatthodinu
Foto: Ludvík Hradilek

Praha - Na tradičním novoročním zdražení elektřiny se letos nejvíce podepsal trh, tedy zvýšení ceny takzvané silové elektřiny, která nepodléhá regulaci. Až na druhém místě jsou solární parky a další obnovitelné zdroje, které politici a úředníci nejčastěji obviňují ze zdražování proudu pro domácnosti i podniky.

Vyplývá to z údajů, které Aktuálně.cz poskytl Energetický regulační úřad.

Domácnostem letos průměrně zdraží elektrický proud o 3,4 procent, tedy o zhruba 12 haléřů na kilowatthodinu. "Tato hodnota je však informativní a pro konkrétní odběry se liší," upozornil úřad.

Na zdražení se nejvíce podílí právě neregulovaná silová elektřina, která meziročně narostla přibližně o 8 procent, a příspěvek na obnovitelné zdroje, který roste o více než 13 procent.

Méně procent, více peněz

Jelikož silová elektřina tvoří zhruba polovinu z výsledné ceny proudu, má i její menší zdražení větší vliv než relativně vyšší příspěvek na solární elektrárny a další zelené zdroje. Zatímco silová elektřina zdražuje letos proud o 0,12 korun za megawatthodinu, obnovitelné zdroje o 0,05 korun.

V příspěvku na zelený proud sice není započtena státní dotace ve výši zhruba 11 miliard korun, kterou vláda brzdí růst ceny proudu kvůli nezvládnutému rozvoji fotovoltaiky v uplynulých letech, ale i bez této finanční pomoci by zdražení elektřiny kvůli obnovitelným zdrojům nedosáhlo zdražení kvůli silové elektřiny.

Na druhou stranu v ceně silové elektřiny není v této kalkulaci zahrnuta daň, od níž jsou obnovitelné zdroje osvobozeny. 

Foto: ČEZ

Co elektřinu zlevňuje

Na výsledné ceně elektřiny se podílejí i další položky, které od ledna na rozdíl od silové elektřiny a příspěvku na obnovitelné zdroje zlevňují.

O 2,4 procent (zhruba 0,03 kč/kWh) klesá regulovaná cena za distribuci elektrické energie domácnostem a firmám. O 7,2 procent (0,01 Kč/kWh) klesá i regulovaná cena za systémové služby, tedy za řízení přenosové soustavy.

"Ostatní položky mají na celkovém pohybu ceny méně významný vliv," dodal Energetický regulační úřad. 

Modelové příklady, jak se mění ceny elektřiny pro letošní rok:

Zdroj: Energetický regulační úřad

 

Právě se děje

před 5 hodinami

Erdogan navštívil strategické město, které získal Ázerbájdžán v bojích s Arménií

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan dnes navštívil strategické město Šuša, které obsadil Ázerbájdžán v loňských bojích o Náhorní Karabach s Arménií. Erdogana přijal s vojenskými poctami ázerbájdžánský prezident Ilham Alijev. Turecko a Ázerbájdžán jsou blízkými spojenci, a to také ve vojenské oblasti. Arménie označila návštěvu za provokaci, uvedla agentura AP.

Oba prezidenti podepsali ve městě společnou deklaraci, ve které se jejich země zavazují k širší spolupráci. "V tomto dokumentu je mimořádně významná naše spolupráce v oblasti obranného průmyslu a vojenské podpory," uvedl Alijev.

Erdogan je prvním zahraničním prezidentem, který navštívil město Šuša poté, co se dostalo pod kontrolou Ázerbájdžánu. Uvedl, že zde chce otevřít turecký konzulát. "Tím zajistíme, že naše aktivity budou rychlejší a efektivnější," prohlásil. Zároveň vyzval Arménii, aby se zapojila do spolupráce a budování společné budoucnosti v regionu, uvedl turecký tisk.

Arménie však návštěvu odsoudila. Její ministerstvo zahraničí ji označilo za provokaci, jež "výrazně poškozuje mezinárodní snahy o stabilitu v regionu".

před 5 hodinami

Macron: Evropa by měla mít 10 obřích technologických firem, aby konkurovala USA

Francouzský prezident Emmanuel Macron by v Evropě do roku 2030 rád viděl deset technologických gigantů s tržní hodnotou každého z nich přesahující sto miliard eur (přes 2,5 bilionu Kč). Macron dnes v Elysejském paláci hostil stovku evropských investorů a podnikatelů v oblasti nových technologií. Iniciativa Scale Up Europe, po níž akce převzala jméno, si klade za cíl narušit dominanci Spojených států v odvětví.

Podnikatelé musí vlády dotlačit k větší efektivitě, myslí si Macron, který přitom zdůraznil zejména americkou a čínskou konkurenci. Cílem zmíněné evropské iniciativy, kterou se Francie pokouší vést, je zlepšení financování start-upů, hlavně v pozdější fázi růstu, aby se dostaly do vyšší ligy, přitáhly další investice a špičkové zaměstnance.

Macron s ohledem na francouzské předsednictví Evropské unie od počátku roku 2022 apeloval na zavedení takzvaného evropského technologické ho víza, aby bylo možné do EU přilákat zahraniční talenty, a na zaměření velkých investorů na inovaci.

Francouzský prezident připomněl, že cílem Francie je mít 25 jednorožců, tedy firem s hodnotou přes jednu miliardu dolarů (zhruba 25 miliard Kč). Dnes jich má patnáct.

Další zprávy