Elektřina byla nejhorší, úplně mě zkřivila. Odbojář zažil nejkrutější mučení StB

Luděk Navara Luděk Navara
29. 9. 2019 8:58
Jednadevadesátiletý Bohumil Zhof vzpomíná na okamžik, kdy jej začali mučit elektrickým proudem. Do bot mu zavedli plíšky a pustili proud. „Boty dali na nohy, vy jste byli v té chvíli jen v ponožkách nebo bosky. Ta elektřina byla nejhorší. To člověka úplně zvedlo ze židle, celého ho to zkřivilo. A pak jste spadli na zem,“ popisuje.
Bohumil Zhof vzpomíná na okamžik, kdy jej začali mučit elektrickým proudem | Video: Jakub Zuzánek, Blahoslav Baťa

Bohumil Zhof ze Vsetínska je věřící a od mládí byl činný v organizaci Orel. Tu komunisté potřebovali hned po převratu v roce 1948 zlikvidovat, protože ji neměli pod svou kontrolou. Navíc Zhof společně s kolegy Rudolfem Slavíkem, Josefem Plánkou a Františkem Oravcem z Velkých Karlovic na tamní chatě zorganizovali společenské setkání, které označili jako "1. ilegální sjezd Orla Horního Vsacka".

A opatrně přemýšleli, jak založit odbojovou skupinu. Měla se jmenovat Blaník. Ale k žádnému odboji se vlastně nestihli dostat, jen rozšiřovali letáky s varovným provoláním.

Tajná policie však o nich věděla a připravila provokaci. Na chatě ve Velkých Karlovicích ukryla zbraně a ty pak byly "odhaleny", aby se ukázalo, jak jsou orlové nebezpeční. Provokaci se zbraněmi vymyslel přímo tehdejší tamní velitel Ludvík Hlavačka, který je také označován za toho, kdo "vynalezl" elektrické mučicí boty.

Začalo zatýkání. Bohumil Zhof pracoval přímo ve Vsetíně, a tak byl zatčen jako první. Odvezli ho na tamní zámek, který tajní policisté na čas přeměnili v improvizovanou mučírnu. A z Uherského Hradiště do Vsetína dovezli i obávaný elektrický mučicí stroj.

Hned na začátku zatčené začali mlátit. Zhof se musel vyzout a bili ho po nohou. "Do bezvědomí. Mlátili mě po patách. Pak jsem procitl a musel kolem nich chodit a běhat. To se opakovalo znovu. Zase do bezvědomí," popisuje Zhof.

Zdálo se mi, že se mi nohy roztrhnou

Vše se odehrávalo v jediné místnosti, všude byl zmatek a vyšetřovatelé chodili přímo mezi zatčenými. Ti neměli ani kožené brýle či pásky přes oči, jak bylo zvykem později. Takže si je stihli dobře prohlédnout. Zhof později zjistil, kdo všechno tam z vyšetřovatelů byl: "Zavadilík, Čáň, Grebeníček… Hlavačka."

Navíc vyšetřovatelé "pozvali" i ty, kteří v budově pracovali, aby se přišli také podívat. Zpočátku se ani neprotokolovalo. Vyšetřovatelé jen mlátili vězně. Zhof je dodnes přesvědčen, že je chtěli jen zastrašit. "Za celý den se ani slovo nenapsalo, nepotřebovali nic vědět, jen mlátit."

Tak to trvalo týden. Alespoň pro Zhofa. Jenže po bití do nohou přišla elektřina. "Ty boty dali na nohy, vy jste byli v té chvíli jen v ponožkách nebo bosky. Já ani přesně nevím. Když pak pustili proud, tak se mi zdálo, že se mi ty nohy roztrhnou. To byl první den, to oni ani nevěděli, jak se někteří jmenují," popisuje Zhof.

"Kdo to nezažil, nepochopí. Prostě ta elektřina byla nejhorší," dodává. Popisuje, že dráty byly propojené na transformátor, kterým zvyšovali nebo snižovali napětí. "Řekli jen: přidej mu, ať si vzpomene. To zvedlo člověka ze židle."

Trýznitelé trestu unikli

Mučení trvalo celý týden. Pak ho odvezli do obávané věznice v Uherském Hradišti. Tam zůstal do roku 1951, což bylo vlastně na tehdejší poměry docela krátce. Měl totiž štěstí v tom, že byl zatčen ještě dříve, než se zákony začaly zpřísňovat.

Ale i tak - vězení z politických důvodů znamenalo další životní problémy. Musel nastoupit do vojenské pracovní jednotky PTP. Po vojně musel podepsat brigádu na tři roky, takže fáral do dolu. Když se vrátil na Valašsko, nastoupil do prodejny, ale hned ho zase vyhodili…

Ale mohl dopadnout ještě hůř. Ve věznici v Hradišti viděl, jak jednou vynášeli vězně. Byl mrtvý. "Pohůnek se jmenoval," říká. Spoluvězni řekli, že se oběsil, nebo že ho utloukli.

Bohumil Zhof se nedočkal potrestání krutých vyšetřovatelů. Ani Hlavačka, ani jeho podřízený Alois Grebeníček odsouzeni po pádu komunismu nebyli.

 

Právě se děje

Další zprávy