V Evropě platí Češi za velké milovníky přírody, ale nezapojují se, říká psycholog

Petr Spáčil Petr Spáčil
2. 8. 2022 10:37
Podle environmentálního a sociálního psychologa Jana Krajhanzla lidi požár v Českém Švýcarsku více znepokojí zejména v souvislosti se změnou klimatu, zesílí přesvědčení, že se skutečně odehrává tady a teď. Přitom jim často klíčové informace o řešení problémů spjatých s globálními změnami počasí chybí a rozhodují se především podle svých pocitů.
Změna klimatu není vzdálená, týká se i Česka, projevuje se přívalovými dešti nebo suchem, připomíná ekopsycholog Jan Krajhanzl.
Změna klimatu není vzdálená, týká se i Česka, projevuje se přívalovými dešti nebo suchem, připomíná ekopsycholog Jan Krajhanzl. | Foto: ČTK

Liší se Češi v přístupu k ochraně životního prostředí od ostatních Evropanů?

Ve srovnání s jinými evropskými národy se ukazují jako velcí milovníci přírody. V Česku si potrpíme na ochranu přírody, ale nová témata, která s tím přicházejí, jsou nám vzdálenější než západním společnostem.

Jaká témata to jsou?

Například občanská angažovanost, v té se Češi drží spíše zpátky. Mám na mysli účast v nějakém místním spolku, pravidelné přispívání ekologické organizaci, podepisování petic a podobně. Dlouhou dobu jsme také patřili mezi národy rezervovanější ke globální změně klimatu. Dnes už máme podle průzkumů 75- až 80procentní shodu, že změna klimatu je závažný problém, který by Česko mělo aktivně řešit.

Co Češi pro ochranu životního prostředí dělají?

Nejvíce se angažují tím, že promítají ochranu životního prostředí do své spotřeby. Patříme mezi přeborníky v třídění odpadu v Evropské unii, stejně jako v šetrném zacházení s odpady, v omezování jejich množství. Vyhazujeme méně jídla a nekupujeme tak často balené vody. Roste množství lidí, kteří si pořídili solární panely na střechu, když měli tu možnost. Počet nově přihlášených panelů v domácnostech je rekordní. Nesouvisí to ale jen se životním prostředím, ale i s tím, jak se zvyšují ceny energií.

Jak vidíte budoucnost ekologického chování u nás?

Myslím, že bude přibývat lidí, kteří budou doma šetřit energiemi. Nejen z důvodu ochrany životního prostředí. Pro řadu lidí to bude kvůli zvyšujícím se výdajům, aby ušetřili za energie. Jak ale ukazují naše data, může za tím být i politika, například že lidé nechtějí spalovat ruský plyn v době, kdy Rusko vtrhlo na Ukrajinu.

Šetření životního prostředí půjde ruku v ruce se šetřením peněz?

Existují zřejmě dva hlavní důvody šetrného chování českých domácností k životnímu prostředí. První je opravdu láska k přírodě. Lidé si umí představit, jak nepříjemné je mít někde rozházené odpadky, umí si představit skládku a vědí, že to nechtějí. Částečně tak přírodu chrání z přesvědčení. Pak jsou tu ale věci, kterými jde ušetřit, hlavní motivace v době, kdy mají někteří hluboko do kapsy.

Jak se příroda promítá do jejich politických postojů v Česku?

O volbě lidí rozhodují především emoce nebo příběhy spojené s jednotlivými kandidáty. A také dojem z politické strany. Jestli nabízí spravedlnost, zlepšení životní úrovně, jestli budou kandidáti schopni účinně prosazovat program a podobně. Málokdo volí podle toho, co strana navrhuje ve vztahu třeba ke školství, kultuře nebo obnovitelným zdrojům. Málokdo dnes čte volební programy, environmentální politika v tom není výjimkou.

Změní situace v Českém Švýcarsku, největší lesní požár v novodobé historii Česka, pohled lidí na klimatické změny?

Ještě více zesílí přesvědčení, že změna klimatu nám není vzdálená, ale že se skutečně odehrává tady a teď. Přesvědčení, že projevy změny klimatu můžeme sledovat i v současnosti, v Česku v posledních letech sílí. Lidé se však i přes své znepokojení příliš neangažují v hledání a přijímání řešení, za což může zejména nízká informovanost Čechů a Češek o možných řešeních problémů spjatých se změnou klimatu, třeba v tom, jak jde snižovat emise skleníkových plynů.

Bude mít požár dlouhodobý efekt v české společnosti, jako mělo například loňské tornádo na jižní Moravě?

Loňské tornádo nemělo efekt ve veřejné debatě o změně klimatu. Odborná debata je dlouhodobě orientovaná na řešení změny klimatu, ale veřejnou debatu tornádo nijak neovlivnilo. Stále zůstala nejednoznačná. Tornádo nezpůsobilo nějakou výraznou proměnu českého veřejného mínění. Myslím, že požár v Českém Švýcarsku posílí spojnici mezi změnou klimatu a jejími dopady i na Česko. Tornádo vloni zvedlo vlnu pomoci a zaskočilo českou veřejnost, ale dlouhodobě se neprojevilo třeba v ochotě snižovat emise skleníkových plynů, a něco podobného můžeme očekávat i u požáru u Hřenska.

Místo klíčových čísel jen pocity

Bojí se lidé, že se krajina kolem nich zhorší?

O tom jsou Češi přesvědčeni. Změnu klimatu v současnosti v Česku zpochybňují jednotky procent lidí. Z toho vychází, pro řadu politiků a médií překvapivě, důraz obyvatel, aby Česko intenzivněji snižovalo emise skleníkových plynů, třeba i bez ohledu na ostatní země.

Jak dobře jsou o změně klimatu Češi informovaní?

Informace lidem většinou chybí. Zkuste se zeptat, kolik vyvážíme elektrické energie nebo jaké procento světových emisí skleníkových plynů vytváří česká energetika. Od většiny veřejnosti nedostanete kvalitní odpověď, mimo jiné proto, že tyto informace často nejsou předmětem veřejné debaty.

Debata o životním prostředí není dostatečná?

Dnes ji vedeme na základě postojů typu "mně se nelíbí, mně se líbí". Málokdo z našich politiků nabídne veřejnosti klíčová čísla. Třeba ta, jaké jsou české emise v energetice, jak budeme postupovat v příštích letech, jaký máme plán emise snižovat a podobně. Debata se jen vzácně zabývá fakty, většinou můžeme sledovat spíše ideologické přestřelky.

Není to proto, že fakta většinu lidí nudí?

Neříkám, že fakta nikoho nezajímají. Převažující postoj k politice je ale založený především na vnímání aktérů a cílů než na znalostech dané problematiky. Dnes na nás dopadá spousta informací ze všech stran. Je na zodpovědnosti politiků a médií, nakolik politiku chápou jako ideologickou přestřelku a nakolik jsou připraveni do ní fakta vnášet.

Co si Češi většinou představí jako největší hrozbu změny klimatu?

Spojují si ji s povodněmi, suchem a přívalovými dešti. Pořád se ale objevují ti, kteří si představí spíše topící se lední medvědy, tající ledovce nebo stoupající hladinu oceánů. Tedy obrázky spojované v médiích se změnou klimatu dříve. Lidé se učili, že změna klimatu vypadá právě tak, už ale nevěděli, že další tváří je třeba vyprahlé Polabí. Dnes už si to uvědomují. Přívalové deště, které spadnou na jednom místě a voda smete půlku vesnice, také patří k projevům změny klimatu.

Jaké věci si neuvědomujeme?

U vzdálenějších problémů, kde si lidé myslí, že je nemohou tolik ovlivnit, je angažovanost menší. Příkladem je snižování biodiverzity, pestrosti druhů. U ní lidé ještě úplně nechápou, o jak závažný problém jde. Ke ztrátě pestrosti druhů nedochází jen v exotické divočině, ale i v našem bezprostředním okolí.

Na procházku bez mobilu a sluchátek

Jak se Češi k přírodě chovají v běžném životě?

Češi jsou vášniví milovníci přírody. Jsme chataři a chalupáři, což není klišé, které opakujeme, i data to potvrzují. V Evropské unii patří Češi dlouhodobě mezi ty, kteří si místo letní dovolené vybírají podle toho, jaká je v okolí příroda. O přírodu mají Češi starost. Stav české krajiny, změna klimatu nebo sucho vyvolávají stejné znepokojení jako nejdiskutovanější mediální témata. Mohou dokonce vyvolávat i větší zájem při srovnání s covidem nebo ekonomikou. Poptávku po environmentálních tématech máme větší, než se může zdát z politické debaty.

Ovlivňuje lidi pobyt v přírodě?

Existují studie, některé z nich už ze 70. let, které podrobně ukazují, jak kontakt s přírodou dokáže snižovat úroveň stresu, takzvaně čistit hlavu. Zbaví nás únavy spojené se situacemi, kdy se musíme hodně soustředit. Někdy stačí dokonce jen vizuální kontakt přes okno ve školní třídě nebo v nemocnici. Studie z Nizozemska ukazují, že se lidem žijícím v bezprostřední blízkosti zeleně daří lépe zdravotně a dožívají se statisticky vyššího věku.

Jak ale na to?

Pokud si chceme v přírodě vyčistit hlavu a snížit úroveň stresu, je lepší sundat sluchátka a odložit displej. Pak přijde nepříjemná situace. Patnáct minut až půl hodiny nám budou dobíhat nepříjemné věci z posledních dnů. Jak jsme se s někým nepohodli, co jsme nestihli, co nás čeká za povinnosti, které nestíháme. Pro část lidí je to příliš nepříjemné, takže si vrátí ty špunty do uší.

Když to ale zvládnou, stane se co?

Pokud tou nepříjemnou fází dokážeme projít, přichází výrazná a velmi příjemná úleva. Pocit čisté hlavy a větší vnitřní svobody. Vyplácí se neutíkat sami před sebou k obrazovkám a sluchátkům, ale zůstat sami se sebou, nechat si doběhnout nepříjemné vzpomínky. Urovnají se a pak přicházejí i ty příjemné. Mysl dokáže lépe bloumat, nebude jen ve vleku toho, co do ní přichází ze sociálních sítí, z podcastů nebo z televize.

Stačí pobyt v parku, nebo je lepší divoká příroda?

Zajít do parku je samozřejmě lepší než hladovět po přírodě. Pobyt v přírodě, nebo třeba dva týdny na chalupě, kde příliš nenamáháme hlavu, ale místo toho posekáme trávu a vyplejeme záhony, dokáže vyčistit myšlenky více než dobře. Je to jako srovnání mezi fastfoodem, což je dobrá věc, když máte hlad a nemáte po ruce nic jiného, a bohatou a zdravou hostinou.

Video: Boj o klima? Vymýváme kelímky od jogurtů a pak letíme přes půl světa (23. 9. 2019)

Hodně prudy bychom si ušetřili tím, kdybychom šli po tom důležitém. Nemůžeme být dokonalí v nedokonalém světě, míní Jan Krajhanzl. | Video: Daniela Drtinová
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 23 minutami

Sagan po sezoně opustí silnici a vrátí se na horská kola, láká ho start na OH

Trojnásobný mistr světa Peter Sagan skončí po sezoně s cyklistickými závody na silnici. Slovenský jezdec se pak zaměří na horská kola, jeho cílem je start v cross country na olympijských hrách v Paříži v příštím roce. Sagan to uvedl v den svých 33. narozenin během závodu Vuelta San Juan v Argentině, kde zahájil letošní sezonu.

"Ta chvíle přišla. Rozhodl jsem se, že tohle bude můj poslední rok v závodech WorldTour. Pak bych se chtěl připravit na závod horských kol na olympijských hrách," řekl Sagan na tiskové konference během dne volna den poté, co mu těsně uniklo 122. vítězství v profesionální kariéře. Ve čtvrté etapě Vuelty San Juan dojel v hromadném spurtu druhý za Kolumbijcem Fernandem Gaviriou.

Další zprávy