Ekologové z Evropy: Problém Šumavy je rozdrobení zón bez zásahu

ČTK ČTK
17. 10. 2013 18:56
Zatím bezzásahové zóny tvoří na Šumavě osamocené ostrůvky
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: NP Šumava

Alžbětín - Záchraně, ochraně i větší popularizaci mimořádně cenné přírody Národního parku Šumava by prospělo sjednocení dosud rozdrobených ostrůvků s bezzásahovým režimem do jednolitého většího celku. Shodli se na tom ekologové a evropští experti na biodiverzitu z organizací a iniciativ sdružených v mezinárodní ekologické organizaci Friends of the Earth (Přátelé Země), kteří jednali několik dnů na Šumavě a navštívili její nejcennější místa.

Na zvládnutí všech aspektů fungování parku jsou různé názory, je třeba najít rovnováhu mezi ochranou přírody a zájmy místních lidí.

"Z pohledu ekologa je ale chybou, že bezzásahové letité šumavské lesy a cenná rašeliniště tvoří jen malé ostrůvky ostře ohraničené místy, kde se těží dřevo," řekl Paul De Zylva z Británie.

Pro záchranu nejcennějších lokalit to ale není dobré. Připomněl, že nedostatečnou ochranou Británie přišla v minulých padesáti letech o obrovské množství původních druhů.

"V jednolitém větším celku se snadněji ochrana realizuje, stabilizuje se i vodní režim či půdní podmínky," řekl De Zylva.

Šumava patří podle něj k nejcennějším územím Evropy, žádný z patnácti britských národních parků se nemůže zdaleka pyšnit takovou biodiverzitou druhů jako Šumava. Potřebuje ale dlouhodobou koncepční ochranu, neustálé střídání managementů a stylů ochrany přírody je na škodu.

"Je třeba rozvíjet a investovat do dlouhodobých koncepcí, cenná území Šumavy, která byla v minulosti nadměrně využívána, potřebují důslednou ochranu," řekl i mezinárodní koordinátor pro ochranu biodiverzity Bertrand Sansonnens ze Švýcarska.

Tvrdí také, že pouze v bezzásahových zónách přírody mají turisté možnost poznat skutečnou divočinu. "A každý člověk by měl mít možnost zažít opravdovou původní přírodu," domnívá se.

Příroda dostupnější pro lidi

Problémem Šumavy ale podle něj je i přístup k nejcennějším oblastem. Turisté musejí jít třeba i deset kilometrů pěšky, než se na taková místa dostanou. Pokud by se bezzásahové zóny sjednotily do jednoho celku, byla by skutečná příroda pro lidi dostupnější. Není přitom třeba, aby muselo být celé území Šumavy bezzásahovou oblastí, v okrajových částech by měla zůstat zóna, kde by se při zachování pravidel ochrany přírody mohly rozvíjet i aktivity místních lidí.

"I když v přístupu k ochraně přírody by se mohli čeští politici i odpovědní pracovníci parku inspirovat v evropských parcích, například v Norsku by si zas mohli ze Šumavy vzít příklad při obnově původních rašelinišť," řekla Jorunn Vallestadová z Norska.

Ekologové, kteří debatovali o biodiverzitě, podle hostitele setkání Jaromíra Bláhy z Hnutí Duha nepřijali žádné stanovisko či doporučení, které by chtěli adresovat české vládě či správcům parku. Jejich cílem bylo zejména poznat přírodu Šumavy, která má po celé Evropě vysoký kredit.

 

Právě se děje

Další zprávy