Důl Turów u česko-polské hranice zásobuje uhlím hlavně sousední elektrárnu. Skupina PGE, které důl i elektrárna patří, tam plánuje těžit až do roku 2044. Důl se chystá postupně rozšířit na 30 kilometrů čtverečních podél silnice ze Žitavy do Bogatyně. Obyvatelé na české straně hranice se obávají nejen hluku a zvýšené prašnosti, ale především ztráty podzemní vody a poklesu půdy.
Dohodu o řešení vlivu těžební činnosti v polském dole Turów u českých hranic podepsali premiéři Česka a Polska 3. února. Polsko pak vyplatilo Česku jako náhradu za škody způsobené těžbou 45 milionů eur (zhruba 1,1 miliardy korun) a Česko stáhlo žalobu na Polsko, kterou kvůli dolu podala u unijního soudu.
Nikol Krejčová z Greenpeace opakovaně zkritizovala česko-polskou smlouvu jako slabou a nedostatečnou. Uvedla, že negativní dopady těžby v dole Turow se kompenzovat nedají a z Česka jejím vlivem stále mizí voda. "Smlouva kryje porušování evropského práva ze strany polské těžební společnosti PGE," tvrdí Krejčová.
Česko podpisem dohody posvětilo nelegální těžbu
Právnička Petra Kalenská z expertní organizace Frank Bold uvedla, že podpisem dohody Česká republika souhlasila s nelegální těžbou. "Firma PGE od února do září 2022 těžila, aniž by měla zhodnocení dopadů těžby na životní prostředí, což je v naprostém rozporu s evropským právem. K porušení práva nicméně došlo i v několika dalších případech. Česká vláda se ale už nemohla těmto ústrkům bránit, jinak by porušila dohodu. Je to absurdní," míní Kalenská.
"Český Ústavní soud se dohodou odmítl zabývat, protože podle něj nespadá do jeho jurisdikce. Místní lidé a ekologické organizace se tedy obrací na Evropskou komisi, která jako jediná může ještě něco změnit," konstatovala právnička, která stížnost zpracovala.
Jako hlavní problém stěžovatelé uvedli, že dohoda nechrání zásoby vody v okolí dolu a nebrání jejich odtoku především z území Česka. Podle nich poslední dostupné údaje naznačují, že za posledních 14 měsíců voda na některých místech klesla až o osm metrů a kritizují to, že PGE musí podle dohody omezit těžbu až ve chvíli, kdy voda klesne o více než osm metrů za šest měsíců.
"Je to určitě jejich právo využít všechny kroky, my se budeme jako kraj věnovat tomu, co je v té smlouvě obsaženo, tedy financovat náhradní vodovody a dohlížet na kontrolování parametrů té mezivládní dohody," řekl v reakci na stížnost liberecký hejtman Martin Půta.
Stížnost podpořili europoslanci
Liberecký krajský radní pro životní prostředí Václav Židek (Piráti) je přesvědčen o tom, že smlouva mezi Českem a Polskem je právně v pořádku, zároveň upozornil, že ani okamžité ukončení těžby v dole Turów by odtoku vody z území zabránit nedokázalo. Dohodnutá těsnící stěna je podle něj největší šancí, jak pokles hladiny podzemní vody zmírnit.
Lukáš Hrábek z Greenpeace také podotkl, že skupina europoslanců, včetně českého europoslance Mikuláše Peksy (Piráti), poslala dopis, v němž stížnost podpořila, evropskému komisaři pro životní prostředí Virginijusovi Sinkevičiusovi.
Podle informací z předminulého týdne důl získal kladné stanovisko a polské úřady tak mohou povolit těžbu až do roku 2044. Ministerstvo životního prostředí nyní čeká na překlad dokumentů, jeho zástupci minulý týden uvedli, že až se s nimi seznámí, sdělí, jaké učiní kroky.
