Ekologie naruby: Zelené palivo se dováží až z USA

Pavel Baroch
23. 5. 2011 19:15
Dřevěné peletky do evropských uhelných elektráren se vyrábějí v americké Georgii
Foto: Archiv

Praha - Společnost RWE se pochlubila, že minulý týden ve Spojených státech rozjela provoz v největší světové továrně na výrobu ekologického paliva do elektráren či tepláren - dřevěných peletek.

Americká biomasa ovšem neskončí v amerických kotlích.

Bude se vozit tisíce kilometrů daleko. Až za oceán. Do nizozemské elektrárny v Ameru, kde se bude přisypávat k černému uhlí. RWE tak jde proti zásadám na nejúčinnější a nejekologičtější využívání biomasy - spálit ji tam, kde se vypěstuje, aby nevznikaly zbytečné exhalace při její dopravě.

"RWE chce používat výborné palivo na špatném místě a ve špatných elektrárnách," potvrdil Aktuálně.cz Vojtěch Kotecký z ekologického Hnutí Duha.

"Peletky z odpadního dřeva nebo ze speciálních energetických plodin jsou dobrým zdrojem místní, čisté energie. Ale převážení loděmi přes oceán zbytečně pohltí kvanta ropy. RWE by své domácí americké peletky měla používat k výrobě energie v Americe," dodal.

Peletky z biomasy.
Peletky z biomasy. | Foto: Ekowatt

Zákaz uhlí s biomasou

Podobný problém nyní řeší i české ministerstvo průmyslu. V chystaném zákonu o obnovitelných zdrojích, který už z vlády míří do Parlamentu, chce napříště zakázat společné spalování biomasy a uhlí.

Ministerský mluvčí Pavel Vlček to zdůvodnil tím, že stát chce "lépe a efektivněji využít potenciál biomasy".

Návrh nového zákona počítá s tím, že za pět let už stát nebude zvýhodňovat výkupní cenu proudu z elektráren, kde se spoluspaluje uhlí a právě biomasa. Týká se to především společnosti ČEZ, která v současnosti přidává biomasu například do tradičního paliva v uhelných elektrárnách v Tisové nebo Poříčí.

Podle Koteckého je to ale pozdě. Stát by měl takové spoluspalování ukončit urychleně.

"Plýtvání biomasou - čistým, domácím zdrojem energie - přisypáváním do uhelných elektráren by mělo ihned skončit. Přesto ministr průmyslu Martin Kocourek minulý týden přesvědčil vládu, aby ČEZ dostával speciální výhodnou cenu až do roku 2015," poznamenal Kotecký.

Biomasa v elektrárně Hodonín.
Biomasa v elektrárně Hodonín. | Foto: ČEZ

Malé výtopny bez paliva

Podle sdružení Biom, které se věnuje právě biomase, by nový zákon měl pomoci především malým výtopnám ve vesnicích, které při kupování biomasy nemohou konkurovat velkým firmám, jako je právě ČEZ.

Do potíží se sháněním dřevní štěpky se dostaly například šumavské Hartmanice, na jejichž obecní kotel na biomasu je připojeno na 90 procent domácností.

"Malých výtopen, které mají problémy sehnat palivo, je ale více," řekl Aktuálně.cz Jan Habart ze sdružení Biom.

Je to ekologické, tvrdí ČEZ i RWE

Podle šéfa ČEZ Martina Romana ovšem spalování biomasy v malých kotlích má spoustu nevýhod. Není tak dokonalé a je i neekonomické - výše podpory u malých kotlů je až 36násobně vyšší než u spoluspalování ve velkých zdrojích.

Rovněž vedení společnosti RWE tvrdí, že vozit biomasu přes oceán se vyplatí - i ekologicky. I po odečtení emisí, které vzniknou při výrobě peletek nebo jejich dopravě do Evropy, se ročně ušetří zhruba milion tun skleníkových emisí ročně.

"Spalováním dřevěných pelet v našich elektrárnách zvyšujeme podstatně podíl biomasy na výrobě elektřiny. Tím se stáváme evropskými lídry ve využití biomasy v konvenčních elektrárnách," uvedl Leonhard Birnbaum, obchodní ředitel RWE AG.

Továrna velká jako 400 fotbalových hřišť

Peletárna společnosti RWE byla vybudována ve městě Waycross v americkém státě Georgia a ročně zpracuje přibližně 1,5 milionu tun borového dřeva. Z toho vznikne 750 tisíc tun peletek.

Foto: Evropská komise

Poptávka po biomase v Evropě přitom rok od roku roste kvůli snižování emisí oxidu uhličitého.

"Už dnes je zřejmé, že požadavky na surovinu nemohou být ani zdaleka pokryty z dostupných zdrojů v Evropě. V USA je situace zcela odlišná. Za posledních 10 let zde byl přebytek udržitelné pěstované biomasy okolo 35 procent," řekl Fritz Vahrenholt, šéf RWE Innogy, která má v koncernu na starosti výrobu z obnovitelných zdrojů.

Georgia má s 10 miliony hektarů druhou největší rozlohu lesních ploch v USA. Přibližně čtvrtinu pokrývají borové lesy, přičemž zásoby dřeva se zde nepřetržitě zvyšují od roku 1950.

Peletky z Georgie jsou zatím určeny pro elektrárnu v nizozemském Ameru, kde se již dnes spolu s uhlím spaluje až 30 procent biomasy. Tento podíl se má v průběhu příštích několika let zvýšit na 50 procent a v budoucnu až na 80 procent. Dalším budoucím odběratelem se má stát uhelná elektrárna v britském Tilbury.

Česko má velký potenciál

Vojtěch Kotecký z Hnutí Duha ovšem tvrdí, že například Česko má k výrobě čisté energie z domácí biomasy velký potenciál, takže není důvod sem žádné pelety dovážet.

Pačesova komise spočetla, že bychom u nás mohli z biomasy rozumně vyrábět asi dvaapůlkrát více energie než nyní - ale tuhle příležitost nyní necháváme ladem," poznamenal Kotecký.

"Přisypávání biomasových peletek do uhelných elektráren je navíc zbytečným plýtváním čistým zdrojem energie. Uhelné elektrárny využijí jen asi 30 procent energie v peletkách a zbytek vyletí do vzduchu. Chytřejší by bylo použití biomasových paliv v kogeneračních jednotkách, které zároveň vyrábějí elektřinu i teplo a energii vyčerpají mnohem lépe," dodal.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 7 minutami

Novým ředitelem NÚKIB jmenovala vláda od července náměstka Kintra

Novým ředitelem Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) jmenovala dnes vláda dosavadního náměstka Lukáše Kintra. Do funkce nastoupí od začátku července, informovaly úřad vlády a NÚKIB. Ministři po zasedání kabinetu původně informovali, že rozhodnutí odložili na některé z příštích zasedání. Kintr bude v čele úřadu nástupcem Karla Řehky, který bude od července náčelníkem generálního štábu.

Kintr byl od září 2019 náměstkem ředitele NÚKIB pro řízení Národního centra kybernetické bezpečnosti, od 21. června byl pověřen řízením celého úřadu. "Vláda vzala na vědomí rezignaci Karla Řehky k 20. červnu v souvislosti s jeho jmenováním náčelníkem Generálního štábu Armády ČR a na jeho místo od 1. července jmenovala Lukáše Kintra," uvedla Strakova akademie v tiskové zprávě.

Zdroj: ČTK
před 24 minutami

Funkce zmocněnce pro česko-ruské konzultace ke čtvrtku zanikne, schválila vláda

Funkce vládního zmocněnce pro česko-ruské konzultace, kterou od počátku zastává ředitel zahraničního odboru Kanceláře prezidenta republiky Rudolf Jindrák, ke čtvrtku zanikne. Schválila to na středečním zasedání vláda. Pozice existovala zhruba dva roky.

Před vznikem pozice v červenci 2020 tehdejší ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD) uvedl, že plánované konzultace mají pokrýt celou šíři česko-ruských vztahů a nevěnovat se pouze dílčím aktuálním sporným záležitostem.

Konzultace ale zahájeny nebyly i vzhledem k vrbětické kauze. Česko se loni dostalo do diplomatické roztržky s Moskvou kvůli podezření, že do exploze muničního skladu ve Vrběticích v roce 2014 byli zapojeni agenti ruské tajné služby GRU.

Tento rok zřídilo post zvláštního zmocněnce pro koordinaci politiky vůči Rusku ministerstvo zahraničí. Je jím Luboš Veselý, který byl jako zástupce velvyslance v Rusku vyhoštěn z Moskvy loni v dubnu.

Zdroj: ČTK
před 25 minutami

Prezident Zeman v pondělí přijal demisi ministra školství Gazdíka

Prezident Miloš Zeman již v pondělí přijal demisi ministra školství Petra Gazdíka (STAN). V tiskové zprávě to sdělil prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček. Demisi přijal ke čtvrtku. Ve středu večer by měl Zeman jmenovat Gazdíkovým nástupcem poslance hnutí STAN, ústavního právníka Vladimíra Balaše.

Gazdík podal demisi k 30. červnu. Důvodem jeho odchodu z funkce jsou kontakty s obviněným podnikatelem Michalem Redlem z kauzy Dozimetr.

Zdroj: ČTK
Další zprávy