Historik Stehlík jde do boje o řízení Památníku Lidice. Nechce se mi, ale musím, říká

Jan Horák Jan Horák
Aktualizováno 14. 2. 2020 12:07
Historik Eduard Stehlík se přihlásí do výběrového řízení na post ředitele Památníku Lidice, Aktuálně.cz to potvrdil sám někdejší vedoucí odboru pro válečné veterány na ministerstvu obrany. Vedle něj se bude o místo ucházet i právník a historik Jiří Nenutil. Na post vyhlásilo konkurz ministerstvo kultury poté, co stávající ředitelka Martina Lehmannová rezignovala.
Eduard Stehlík
Eduard Stehlík | Foto: Jan Gazdík

"Momentální situace je taková, že, ač naprosto nerad, se do toho přihlásím. Představa, že budu za někoho čistit Augiášův chlév, se mi moc nelíbí, ale přihlásit se musím," sdělil Aktuálně.cz historik Stehlík. Hlavní motivací mu je prosba od zhruba dvou desítek lidí z řad potomků přeživších lidického masakru, vedení obce či lidí blízkých památníku. "Nemohl bych jim vysvětlit, proč jsem se na ně vykašlal," dodal.

Poslední ředitelka památníku Martina Lehmannová rezignovala 21. ledna po tlaku ministra kultury Lubomíra Zaorálka (ČSSD), instituce je příspěvkovou organizací resortu. Zaorálek jí vyčítal nedostatek empatie k lidickým ženám a potomkům rodin stižených vyvražděním 173 lidických mužů a odvlečením desítek žen a dětí do koncentračních táborů. Obec srovnali se zemí nacisté 10. června 1942 v reakci na úspěšný atentát českého odboje na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha.

Nedostatek citlivosti měla Lehmannová projevit především svou reakcí na reportáž České televize z června loňského roku. Pořad Reportéři ČT široce informoval o předchozím zjištění historika Vojtěcha Kyncla, podle kterého jedna z lidických žen, Alžběta Doležalová, osm dní před vyhlazením obce nahlásila židovku Štěpánku Mikešovou, která se v Lidicích skrývala. Mikešová po tvrzeném udání zahynula ve vyhlazovacím táboře Osvětim.

Problematické tvrzení o udání 

Ředitelka Lehmannová se snažila autorům reportáže zprostředkovat kontakt s dcerou údajné udavačky, Marií Šupíkovou. Šestaosmdesátiletá dáma odmítla. Naopak později vyjádřila rozladění, že se ředitelka památníku proti vyznění reportáže, vystupovala v ní coby respondentka, nepostavila. "Takže oni mě znectí a já mám dělat, že se nic nestalo, a pokračovat ve spolupráci s památníkem, který se mé rodiny vůbec nezastal?" reagovala Šupíková.

Zjištění historika Kyncla, rozšířené zmíněnou reportáží ČT, se mezi badateli považuje za velmi problematické. Poznatky získal Kyncl na základě dokumentu, jejž četník Evžen Ressl, který po údajném upozornění od Alžběty Doležalové Mikešovou zatknul a předal nacistům, vypracoval až zpětně po válce v prosinci 1945. Na základě toho pak Doležalovou obvinil z udavačství.

Dokazovat má ten, kdo obviňuje. Důkaz o tom, že Alžběta Doležalová udala Štěpánku Mikešovou, měl předložit četník, který ji sám zatkl, říká archivář. | Video: Daniela Drtinová

Kvůli postoji ředitelky Lehmannové ve zmíněném příběhu Marie Šupíková přerušila s památníkem spolupráci, stejně se rozhodli i další potomci zavražděných či odvlečených z Lidic. Bez nich přitom existence instituce ztrácí drtivou část svého smyslu. Od památníku se distancovalo i vedení obce v čele se starostkou Veronikou Kellerovou. Její úřad je nyní tím, kdo zprostředkovává kontakt s přeživšími.

"Připadá mi, že toho úkolu založeného na empatii a schopnosti komunikovat s lidmi a vcítit se do toho, co prožili, není schopná," zhodnotil počínání Lehmannové ministr kultury Zaorálek. Od jejího nástupce chce v první řadě, aby narovnal vztahy památníku s rodinami stiženými lidickou tragédií i s vedením obce. Lhůta pro odeslání přihlášek do konkurzu uplyne v pátek 14. února.

Ochránit Lidické

Vojenský historik Eduard Stehlík je první, kdo svůj záměr chopit se řízení instituce potvrdil veřejně. Jeho zájem vyplývá z úzkého vztahu k Lidicím a jejich pohnuté historii. Na téma napsal dvě publikace, v minulosti se podílel na několika výstavách včetně stálé expozice památníku a 14 let drží čestné občanství obce.

"Napravení vztahu mezi Památníkem Lidice a obcí a chránit Lidické," popsal Stehlík svůj záměr, s nímž jde do výběrového řízení. Podle svých slov by usiloval i o to, aby památník více spolupracoval s odbornými institucemi v zahraničí. "Také bych se chtěl soustředit na to, aby do Lidic jezdilo víc škol, než je tomu v současnosti," dodal Stehlík, který podal přihlášku na ministerstvo kultury osobně v pátek v poledne.

Památník Lidice

  • Smyslem Památníku Lidice je péče o odkaz obce Lidice, kterou 10. června 1942 vyhladili nacisté. Jde o jediný akt nacistického teroru během druhé světové války, který měl právní základ. Zlikvidování Lidic proběhlo na základě oficiálního výnosu státního tajemníka K. H. Franka.
  • Areál Lidic byl prohlášen kulturní památkou 3. března 1962, 16. srpna 1995 byl nařízením vlády prohlášen za národní kulturní památku. Památník Lidice jako instituci zřídila vláda Miloše Zemana 31. prosince 2000, jde o příspěvkovou organizací ministerstva kultury.
  • Památník zpřístupňuje, udržuje a rozvíjí svěřené kulturní památky, odkaz obce živí také pořádáním výstav, svou stálou expozicí nebo přednáškami.

Podle zjištění Aktuálně.cz do konkurzu vstoupil také Jiří Nenutil. I v životě pětatřicetiletého právníka a historika tragický příběh Lidic zaujímá pevné místo. Byl třeba odborným poradcem historického snímku Lidice z roku 2011, drama režiséra Petra Nikolaeva s Karlem Rodenem v hlavní roli získalo šest nominací na ocenění Český lev. Působil i jako odborný konzultant historického seriálu České televize První republika.

Řečník na pohřbu předposlední lidické ženy

Nenutil byl letos v lednu jedním ze dvou řečníků na pohřbu Miloslavy Kalibové, která byla před svým skonem loni v prosinci předposlední žijící pamětnicí lidického masakru. Nenutil připomněl její snahu připomínat odkaz Lidic, její vzdělání a navzdory prožitým hrůzám její přesvědčení "nehlásat nenávist". O post ředitele památníku se ucházel už jednou, v konkurzu roku 2017 ale podlehl dnes už bývalé ředitelce Lehmannové.

Uplynulé úterý na veřejné debatě o Lidicích v Knihovně Václava Havla vystoupil s příspěvkem, v němž upozornil, že veřejnost by k dědictví Lidic měla přistupovat především jako k "tragédii, které si máme vážit". Ve své odborné historické práci se soustředí na problematiku válečných hrobů či stopy druhé světové války zanechané v českých mikroregionech. Aktuálně.cz se právníka a historika nepodařilo zastihnout.

Nový ředitel památníku vedle uklidnění rozjitřené atmosféry bude muset instituci stabilizovat, po nucené rezignaci Lehmannové podalo koncem ledna výpověď 10 z 16 odborných a vedoucích pracovníků. Ministerstvo kultury probíhající konkurz i celkový počet uchazečů zatím odmítá komentovat. "Mohlo by to zavdat příčinu k budoucím sporům o rovném postavení jeho účastníků," vysvětlila Aktuálně.cz Petra Hrušová z tiskového odboru resortu.

Řízení instituce po Lehmannové dočasně převzala 27. ledna její zástupkyně a vedoucí ekonomického oddělení Dagmar Kosová. Lehmannová je stále zaměstnankyní památníku, ale oficiálně je na takzvané překážce. Za svým přístupem k potomkům přeživších masakru v kauze zjištění historika Kyncla a následné reportáže ČT si stojí. "Můj postoj v této věci nebyl a ani nemohl být kategorický k žádné straně celého tohoto sporu," uvedla.

 

Právě se děje

před 49 minutami

Španělská policie odhalila nelegální továrnu na cigarety, zabavila přes tři miliony cigaret

Policie na jihu Španělska odhalila tajnou podzemní továrnu na výrobu cigaret. Informuje o tom agentura AP. Podle policie jde o první odhalení takovéto továrny v Evropské unii.

Továrna se nacházela čtyři metry pod koňskými stájemi ve španělské provincii Málaga. Byla vybavena obytnými prostory a postelemi pro pracovníky. Vchod zakrýval dopravní kontejner.

Ze zpráv španělské policie a evropského policejního úřadu Europol vyplývá, že v důsledku odhalení továrny bylo zadrženo 20 osob z Británie, Ukrajiny a Litvy.

Podle Europolu byli dělníci nuceni pracovat v mimořádně nebezpečných podmínkách a nesměli bez svolení továrnu opustit. Továrna vyráběla 3500 cigaret za hodinu.

Policie při zásahu proti továrně zabavila přes tři miliony cigaret, velké množství hašiše a marihuany a tři zbraně, napsala agentura AP.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Bývalý poradce prezidenta USA Trumpa byl odsouzen na 40 měsíců do vězení

Bývalý poradce amerického prezidenta Donalda Trumpa byl odsouzen ke 40 měsícům vězení. Roger Stone byl loni shledán vinným v sedmi bodech obžaloby včetně lhaní Kongresu, ovlivňování svědka a maření vyšetřování. Prokuratura původně požadovala trest v rozmezí sedmi až devíti let.

Trump navržený trest kritizoval jako příliš přísný a ministr spravedlnosti William Barr doporučil nižší trest.

Podle dnešního rozsudku dostal Stone 18 měsíců za ovlivňování svědka, 12 měsíců za lhaní a 40 měsíců za maření vyšetřování. Tresty si bude odpykávat souběžně. K verdiktu patří ještě pokuta 20 tisíc dolarů (465 tisíc korun).

Zdroj: ČTK
Další zprávy