Dvořáková: Profesory ať jmenují rektoři, ne ministr

Jakub Novák
22. 5. 2013 20:00
Podle Dvořákové Zeman nepřichází s žádným novým řešením, jen opakuje požadavky akademiků
Vladimíra Dvořáková.
Vladimíra Dvořáková. | Foto: Ludvík Hradilek

Praha - Prezident Miloš Zeman se nakonec rozhodl jmenovat Martina C. Putnu profesorem. Své rozhodnutí změnil pod podmínkou, že Putnovi předá titul ministr školství Petr Fiala. Hlavní problém sporu byl tedy vyřešen, vyvstaly ale nové otázky.

"Otázkou nyní je, jak se k tomu postaví Putnovi kolegové, rektoři a ostatní členové akademické obce," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz šéfka Akreditační komise Vladimíra Dvořáková.

Podle ní tu nejde ani tak o Putnu samotného, ale o akademické svobody, kterým dal prezident Miloš Zeman "facku".

"Pan Putna má jako literární kritik ostrý jazyk a tím pádem má i spoustu nepřátel. Ale myslím, že třeba F. X. Šalda také neměl jen samé obdivovatele," hájí Putnu Dvořáková.

"Musíme si ale uvědomit, že jmenovací řízení není žádnou procházkou růžovou zahradou, není to úplně jednoduché," dodává.

Aktuálně.cz: Jak se stavíte k řešení, k němuž došlo po dohodě mezi prezidentem a ministrem Fialou?

Důležitý je v této chvíli podpis. Nicméně si nedokážu představit, že by pan docent Putna čekal na udělení profesury někde venku, než skončí oficiální ceremoniál. Ostatně není povinnost si vyzvednout jmenování přímo, lze si ho pouze nechat zaslat, nebo ho ani nemusí prezident předávat a může tím pověřit třeba právě ministra.

Uvidíme, jak se k tomu postaví Putnovi kolegové, ostatní docenti jmenovaní na profesory a jak na to bude reagovat rektor.

A.cz: Co říkáte na Zemanův návrh dát kompetenci jmenovat profesory do rukou ministra školství?

Toto může být jádro problému. Tato otázka je komplikovanější, nejde tu pouze o jednoduché škrtnutí jednoho paragrafu. Ostatně prezident Zeman tu nepřichází s ničím novým - snahu vzít kompetenci jmenovat profesory z rukou hlavy státu tu v posledních dnech vyjadřovala akademická obec.

A.cz: Měl by ale tuto kompetenci získat právě ministr?

Nemyslím si, že toto řešení přijmou reprezentace vysokých škol, uvidíme, jak se k tomu postaví. Je tam stejné riziko politizace jako to, kterého se obávají nyní. Nikdo by asi neměl problém v případě současného ministra školství, ale horší by to bylo v případě třeba předchozího ministra.

A.cz: V případě, že by tuto kompetenci získali rektoři, tak tu například profesor Jiří Zlatuška upozorňoval na korupční potenciál, který tato kompetence přináší například při "řešení" sporů o vliv v rámci vysoké školy.

Ano, to je sice pravda, ale politicky motivovaná jmenování - respektive i nejmenování - tu byla i v minulosti, tomu se asi nedá vyhnout. V tomto případě by tak nešlo jen o výměnu slova, bylo by to složitější.

Nicméně myslím, že by bylo alespoň jasné, kdo kým byl jmenován, a odrazilo by se to pak například při hledání pracovního místa, kdy by byl rozdíl mezi profesorem jmenovaným například Univerzitou Karlovou a nějakou "podivnou" vysokou školou.

Myslím si, že jmenování profesorů rektory je v tuto chvíli vhodné řešení.

A.cz: Změnila by se v takovém případě nějak náplň práce Akreditační komise?

Ne, to by se nás nedotklo. Řešíme problémy v případě, že se dozvíme o nějakém pochybení, například v průběhu habilitačního řízení. V takovém momentě provádíme hodnocení celého procesu na dané škole a zjišťujeme, zda tam není prostor pro nějaké podezřelé chování.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

Aktualizováno před 35 minutami

Moskevská burza se částečně otevřela některým zahraničním investorům

Moskevská burza se v pondělí částečně otevřela zahraničním investorům, kvůli válce na Ukrajině byla pro ně téměř šest měsíců uzavřena. Zatím je možné obchodovat jen s dluhopisy, a to pouze investorům ze zemí, které Moskva nepovažuje za nepřátelské. To znamená, že na moskevskou burzu stále nesmějí investoři ze zemí, které zatěžují ruskou ekonomiku sankcemi, informoval server BBC.

Rusko uzavřelo své trhy v únoru, aby omezilo odliv peněz ze země v době invaze na Ukrajinu. V březnu zahájilo postupné znovuotevírání, které bylo omezeno na dluhopisy vydané ruskou vládou.

V pátečním prohlášení moskevská burza uvedla, že znovu otevře trh s dluhopisy pro nerezidenty ze zemí, které nejsou vůči Rusku nepřátelské, a pro nerezidenty, kde jsou konečnými příjemci ruské právnické nebo fyzické osoby. Mezi tyto země patří pravděpodobně Čína a Turecko. Naopak mezi nepřátelské země, jejichž investoři mají nadále zákaz prodávat ruské cenné papíry, patří členové EU, Kanada či Japonsko. Na tuto skupinu loni připadlo 90 procent investic do Ruska.

Zdroj: ČTK
Další zprávy