Dvořákův dopis Radě ČT: Jak se brání proti nařčení z porušení zákona či střetu zájmů

Jan Horák Jan Horák
6. 4. 2021 18:02
Dozorčí komise Rady ČT musí do konce tohoto měsíce prověřit reportáže televize veřejné služby o činnosti Leica Gallery za uplynulých deset let. Vyhodnotit je má z pohledu případného střetu zájmů generálního ředitele ČT Petra Dvořáka, který je předsedou správní rady této obecně prospěšné společnosti. Aktuálně.cz má k dispozici Dvořákův dopis Radě ČT, kde svou pozici vůči Leica Gallery vysvětluje.

Leica Gallery Prague je obecně prospěšnou společností, jež provozuje stejnojmennou galerii na pražském Novém Městě. Od roku 2010 v ní Petr Dvořák figuruje jako předseda správní rady, jeho žena Milena Dubská jako ředitelka společnosti. Založila ji firma LGP Services, jejímiž vlastníky jsou napůl opět ředitel Dvořák a jeho manželka.

Česká televize za posledních deset let odvysílala několik desítek příspěvků o galerii. Kvůli tomu Rada České televize jako kontrolní orgán na svém posledním jednání diskutovala o tom, zda se Dvořák neocitl ve střetu zájmů. Podezření rady bylo zesíleno tím, že ji šéf ČT o svém angažmá v galerii údajně neinformoval. Před poslední schůzí rady jí Dvořák adresoval dopis, v němž se podezření ze střetu zájmů snažil vyvrátit.

"Radu České televize jsem v roce 2011 a dále též v roce 2017 seznámil se skutečností, že od roku 2010 jsem předsedou správní rady Leica Gallery Prague, o.p.s., když tato skutečnost byla uvedena v mém strukturovaném životopisu, s nímž se rada seznámila v rámci výběrového řízení na generálního ředitele v roce 2011, stejně jako v roce 2017," píše Dvořák v dopise, jejž Aktuálně.cz získalo.

Životopisy potvrzují Dvořákova slova

Aktuálně.cz má životopisy, s nimiž šel Dvořák do obou výběrových řízení, k dispozici. Jeho angažmá v Leica Gallery se objevuje v obou z nich v kapitole "Člen statutárních orgánů v současnosti". Ve verzi z roku 2011 stojí hned na prvním místě z pěti položek, ve verzi z roku 2017 jej Dvořák zařadil na třetí místo ze čtyř položek. Před nimi uvedl své členství ve správní radě ČVUT a angažmá v radě Národního divadla.

Dvořák v listu Radě ČT dále vysvětluje, že mezi televizí a Leica Gallery byly v průběhu uplynulých deseti let uzavřeny dva kontrakty. První se týkal jednoho dílu cyklu Genus, jejž v roce 2011 natáčela pro ČT dokumentaristka Olga Sommerová a v němž vystupovala fotografka spjatá s galerií. Druhý z roku 2015 se týkal užití záznamu pořadu v režii Olgy Sommerové.

V životopise ředitele ČT určeném pro Radu ČT z roku 2017 je jeho angažmá v Leica Gallery jasně uvedené.
V životopise ředitele ČT určeném pro Radu ČT z roku 2017 je jeho angažmá v Leica Gallery jasně uvedené. | Foto: Aktuálně.cz

Ředitel České televize zdůrazňuje, že na základě smluv nedošlo k žádné propagaci Leica Gallery. Poskytnuté licence vycházely z pevného ceníku televize. "Na mé straně tak nemohl vzniknout žádný střet zájmů, resp. nemůže být zpochybněna má nestrannost. Zároveň doplňuji, že tyto smlouvy uzavírali bez mého vědomí pracovníci ČT s podpisovým oprávněním dle platného podpisového řádu," píše.

Radní Váňa ignoroval vysvětlení ředitele

Přes toto vysvětlení místopředseda Rady České televize Daniel Váňa navrhl usnesení, že Dvořák se v konfliktu zájmu nachází. Jeho součástí bylo i stanovisko, podle něhož rada o sepětí Dvořáka s Leica Gallery nedostala informace. Při tomto tvrzení Váňa ignoroval informace z obou ředitelových životopisů. Rada v poměrem pět ku osmi Váňův návrh nepřijala.

Střetu zájmů upravuje Kodex České televize, což je svého druhu zákon odpovídající zákoníku práce. Jeho porušení by pro jakéhokoliv zaměstnance znamenalo vážné důsledky. "Střet zájmů nastává již tehdy, jestliže mohou vyvstat pochybnosti o nestrannosti nebo předpojatosti osoby podílející se na přípravě obsahu pořadu, lhostejno zda mezi diváky či subjekty, o kterých jsou získávány informace," uvádí kodex.

Rada České televize

  • Rada České televize je kontrolní orgán klíčového média veřejné služby. Jmenuje a odvolává ředitele televize, schvaluje její závěrečný účet nebo projednává výroční zprávy. Současně vyřizuje stížnosti diváků na obsah vysílání. Schvaluje také výroční zprávy, které obhajuje ve volebním výboru Poslanecké sněmovny. Rada má patnáct členů, které na šestileté funkční období volí Poslanecká sněmovna, která je též může odvolat.

Dvořák většinu rady přesvědčil, že ve střetu zájmů není. Na obsahu vysílání se nepodílí. "Za obsah zpravodajských pořadů a pořadů aktuální publicistiky odpovídá šéfredaktor příslušné redakce, který nadto není ani mým přímým podřízeným, a já jako generální ředitel formálně ani prakticky zasahovat do zařazení zprávy do vysílání nebo do jejího obsahu nemohu," stojí v jeho listu.

Střet zájmů není, rada to ale nechá prošetřit

Kapitolu Dvořákova spojení s Leica Gallery však rada neuzavřela, ačkoliv střet zájmů vyloučila. Nařídila dozorčí komisi Rady České televize, což je poradní orgán, aby do konce dubna zanalyzovala zpravodajské či publicistické příspěvky o galerii za období let 2011 až 2020. V usnesení výslovně stojí, aby tak učinila "z pohledu případného konfliktu zájmu generálního ředitele". Usnesení navrhl radní Pavel Kysilka.

"Jsem přesvědčen, že ze strany generálního ředitele nedošlo k jednání, které by porušovalo zákon, kodex nebo dobré mravy. Ale vzhledem k tomu, že diskuse k tomuto tématu se opakovaně vrací, považuji za důležité to jednou provždy uzavřít a opřít se i o zjištění a doporučení dozorčí komise," uvedl k tomu pro Aktuálně.cz radní Kysilka. Další dotazy k usnesení už však ponechal bez odpovědi.

Člen Rady ČT Pavel Kysilka.
Člen Rady ČT Pavel Kysilka. | Foto: DVTV

Není jasné, proč se v něm zmiňuje střet zájmů, když ho rada u Dvořáka vyloučila. Dozorčí komise navíc není kompetentní k mediální analýze. "Úkolem dozorčí komise je sledovat, zda jsou finanční zdroje a majetek České televize účelně a hospodárně využívány podle schváleného rozpočtu České televize v souladu s právními předpisy a s požadavky práva Evropských společenství," uvádí statut komise.

Radní po boku Bobošíkové a Ovčáčka

Pozice ředitele Dvořáka je v posledních týdnech křehká. Rada ČT schválila před necelým měsícem usnesení, jež coby přílepek zahrnovalo stanovisko, že Dvořák porušil zákon o České televizi. Přílepek do usnesení vpravila radní Hana Lipovská, která se angažuje v Institutu svobody a demokracie s bývalou moderátorkou a manažerkou ČT Janou Bobošíkovou.

Obě ženy přijal v lednu na Hradě prezident Miloš Zeman, který otevřeně volá po Dvořákově odvolání. Lipovskou média opakovaně zastihla na schůzce s prezidentovým mluvčím Jiřím Ovčáčkem. Česká televize před posledním jednáním rady uvedla, že Bobošíková s Lipovskou mají mít ve sněmovně schůzku s šéfem poslanců ANO Jaroslavem Faltýnkem a předsedou SPD Tomiem Okamurou. ČT obě ženy u sněmovny skutečně natočila.

Dvořák se podle rady proti zákonu o České televizi provinil tím, že jí osobně neposkytl vysvětlení k několika diváckým stížnostem, které se ho týkaly. Jedna z nich mířila i na Leica Gallery. Vyjádření tlumočil radě ředitel korporátních vztahů televize Vít Kolář. Podle rady měl povinnost reagovat přímo ředitel. Dvořák ve zmíněném dopise předkládá protiargumenty.

Rada mě v tomto nemůže úkolovat, říká Dvořák

Jednak oponuje tomu, že by zmíněné divácké podněty snesly označení stížnost podle zákona. Podle něj jimi nejsou. Shoda rady na porušení zákona Dvořákem vychází z Pravidel pro vyřizování podnětů a stížností, což je interní dokument rady. Z pohledu ředitele proto zavazuje radu, nikoliv však jeho. Ani zákon o České televizi nesvěřuje radě pravomoc, aby ředitele úkolovala ve věci diváckých stížností.

Podle Dvořáka nelze o provinění proti zákonu mluvit ani v situaci, kdy by teoreticky připustil, že mu rada může ve věci stížností uložit nějaký úkol. Zmíněný interní dokument z jeho pohledu "nezakazuje, aby generální ředitel tímto úkolem (vyjádření ke stížnosti radě) pověřil podřízeného zaměstnance, resp. že by byl povinen jednat ve věci osobně," vysvětluje v dopise.

Pravidla navíc výslovně dovolují, aby se ředitel nechal při ústním jednání o stížnosti osobně zastoupit. Závěr z toho vyvozuje Dvořák prostý: je možné ho zastoupit i v písemné komunikaci. Ředitel uzavírá svou argumentaci odkazem na zákon o České televizi a její statut. "Ani jeden z těchto předpisů nestanoví, že by vyřizování stížností a podnětů mělo spadat do výlučné pravomoci generálního ředitele."

Analytik: Část rady je přinejmenším zaujatá

Mediální analytik Jan Potůček kritické výstupy Rady ČT vůči řediteli Dvořákovi považuje za problematické. "Nezávislý pozorovatel, který sleduje jednání rady, musí chápat, že nejde o věcnou kritiku. Minimálně ze strany radních, kteří byli zvoleni v poslední době, je to vůči generálnímu řediteli přinejmenším zaujaté jednání," řekl Aktuálně.cz.

V poslední vlně Poslanecká sněmovna zvolila do rady Hanu Lipovskou, Pavla Matochu, Lubomíra Veselého, Romana Bradáče, Pavla Kysilku a Jiřího Šlégra. "Vyčítat generálnímu řediteli, že něco podepisoval jeho zástupce, když to byla obvyklá praxe v předchozích letech, není úplně normální," podotkl Potůček k usnesení o porušení zákona, jež prosadila radní Lipovská. 

Lipovská odmítá interpretaci, že by jednala na základě jiných pohnutek než věcných. Podle vlastních slov se striktně drží své kontrolní role. "Já tím sleduji pouze to, říct explicitně, že generální ředitel porušuje zákon, když neplní své povinnosti," vysvětlila.

Šarapatka: Chystá se ovládnutí ČT, jde o svobodu slova. Dvořák není politický lokaj (19. 3. 2021)

Volba nových radních České televize je demokratická, ale to, co se děje po volbě, už demokratické není, tvrdí radní ČT Zdeněk Šarapatka. | Video: Michael Rozsypal
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 3 minutami

Olomouc vyhrála v Mladé Boleslavi, Karlovy Vary otočily duel s brněnskou Kometou

Hokejisté Olomouce vyhráli v předehrávaném zápase 16. kola extraligy na ledě Mladé Boleslavi 2:0. Duel týmů s nejmenším počtem inkasovaných branek v soutěži rozhodl ve 30. minutě v přesilové hře Jan Káňa. Druhý gól vstřelil při power play Mladé Boleslavi David Krejčí, který předtím neproměnil trestné střílení. Premiérové čisté konto udržel Jan Lukáš.

Karlovy Vary porazily Brno 5:3 a připsaly si teprve druhou výhru v posledních osmi zápasech. Kometa, které chyběl v sestavě nejproduktivnější hráč týmu Peter Mueller, neuspěla po sérii tří výher. Energie rozhodla o vítězství ve druhé třetině, ve které se třikrát prosadila.

Předehrávky 16. kolo hokejové extraligy:

BK Mladá Boleslav - HC Olomouc 0:2 (0:0, 0:1, 0:1)

Branky a nahrávky: 30. Káňa (J. Knotek, Nahodil), 60. Krejčí. Rozhodčí: Pešina, Pilný - Gerát, Klouček. Vyloučení: 1:2. Využití: 0:1. Diváci: 2421.

Mladá Boleslav: Krošelj - Ševc, Pýcha, Pláněk, Bernad, Šidlík, Jánošík, Lintuniemi - Claireaux, Fořt, Dufek - Kotala, Raška, Kelemen - P. Kousal, O. Najman, T. Knotek - J. Stránský, Bičevskis, Lunter. Trenéři: Rulík a Patera.

Olomouc: Lukáš - T. Černý, Ondrušek, Škůrek, Švrček, Dujsík, Řezníček, Rašner - Kucsera, Krejčí, Káňa - Klimek, J. Knotek, Ostřížek - Kunc, Nahodil, Burian - Navrátil, Strapáč, Olesz. Trenéři: Moták a Tomajko.

HC Energie Karlovy Vary - HC Kometa Brno 5:3 (1:2, 3:0, 1:1)

Branky a nahrávky: 12. Koblasa (Kohout, T. Havlín), 22. Kracík, 24. Osmík (Redlich, Dlapa), 32. Vondráček (Pulpán, Flek), 60. Kouhout (Koblasa, Dlapa) - 9. Kollár (Magee), 14. Mallet (Rákos), 59. P. Holík (Zaťovič, Haščák). Rozhodčí: Pražák, M. Sýkora - Pešek, Malý. Vyloučení: 1:4. Využití: 2:0. Diváci: 2378.

Karlovy Vary: F. Novotný - Plutnar, M. Rohan, Hanousek, Dlapa, Pulpán, T. Havlín, Parkkonen - Flek, Hladonik, T. Rachůnek - O. Beránek, Kracík, Průžek - Kohout, Kulich, Koblasa - Vondráček, Osmík, Redlich. Trenér: Pešout.

Brno: Tomek - Bartejs, Ďaloga, Roth, Kučeřík, D. Mikyska, Gulaši, Mlčák - Horký, P. Holík, Zaťovič - R. Pavlík, Šoustal, Haščák - Vincour, Rákos, Mallet - Magee, Kusko, Kollár. Trenér: Kalous.

1. Třinec 14 8 2 3 1 50:29 31
2. Pardubice 15 8 3 1 3 50:34 31
3. Hradec Králové 14 8 2 0 4 40:27 28
4. Mladá Boleslav 15 8 1 1 5 40:28 27
5. Sparta Praha 15 6 3 3 3 55:46 27
6. Plzeň 14 7 1 2 4 47:41 25
7. Olomouc 13 6 3 0 4 30:24 24
8. České Budějovice 14 7 0 2 5 43:44 23
9. Brno 15 4 4 1 6 43:47 21
10. Karlovy Vary 15 6 0 2 7 46:45 20
11. Litvínov 14 4 1 2 7 41:45 16
12. Liberec 14 4 0 4 6 26:39 16
13. Vítkovice 12 3 2 0 7 20:35 13
14. Kladno 14 1 3 2 8 37:56 11
15. Zlín 14 0 1 3 10 24:52 5
Zdroj: ČTK
před 57 minutami

NATO má nový plán, jak čelit jaderným i hybridním útokům z Ruska

Severoatlantická aliance ve čtvrtek schválila nový plán, jak čelit potenciálním vojenským či hybridním hrozbám ze strany Ruska. Ministři obrany zemí NATO na zasedání v Bruselu přijali strategii, která má členské země ochránit před možným napadením raketami s jadernou hlavicí stejně jako před hackerskými útoky na klíčovou infrastrukturu. Podle šéfa aliance Jense Stoltenberga však zároveň spojenci nestojí o závody ve zbrojení a nebudou v Evropě rozmísťovat nové jaderné zbraně.

Vztahy aliance a Ruska jsou podle Stoltenberga nejhorší od konce studené války, což dokládá například tento týden oznámené ukončení činnosti ruské mise při NATO. Alianční státy již delší dobu se znepokojením sledují vývoj nových ruských raket, mezi něž se v posledních týdnech zařadily i hypersonické střely odpalované z ponorek. NATO rovněž s obavami registruje ruské aktivity v kosmu či četné hackerské a dezinformační útoky.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Skupina evropských zemí se dohodla s USA na dani z digitálních služeb

Rakousko, Británie, Francie, Itálie, Španělsko a Spojené státy se dohodly, že místo svých národní daní z digitálních služeb přejdou k nové globální daňové dohodě. Země to oznámily ve společném prohlášení. Národní daně z digitálních služeb kritizoval Washington, tvrdil, že jsou zaměřené na americké firmy, a hrozil zavedením odvetných opatření.

Evropské země souhlasily, že zruší své národní daně z digitálních služeb v souladu s dohodou o nových pravidlech pro mezinárodní zdanění firem. Na té se na počátku tohoto měsíce dohodlo téměř 140 zemí.

V rámci dojednaného kompromisu Spojené státy souhlasily s tím, že upustí od navrhovaných obchodních odvetných opatření zaměřených proti těmto zemím. Washington odvetná opatření zdůvodňoval tím, že daně jsou nespravedlivé a diskriminují americké společnosti, napsala agentura Reuters.

Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) na počátku měsíce oznámila, že mezinárodní komunita dosáhla dohody, která zajistí, že nadnárodní podniky budou od roku 2023 podléhat minimální daňové sazbě ve výši 15 procent. Domluvené změny mezinárodního daňového systému odsouhlasilo 136 zemí a jurisdikcí, jež vytvářejí více než 90 procent globálního hrubého domácího produktu (HDP).

Dohoda má zajistit, že velké podniky budou odvádět spravedlivou část daní všude, kde podnikají a vytvářejí zisky. OECD předpokládá, že státy díky dohodě získají jako celek dodatečné daňové příjmy kolem 150 miliard dolarů (zhruba 3,3 bilionu Kč) ročně. Dohoda by měla vést rovněž k přesunu daní v hodnotě přes 125 miliard dolarů do zemí, kde nadnárodní podniky vytvářejí zisky.

Zdroj: ČTK
Další zprávy