Slepá nábojnice pro manželku jednoho z kandidátů, zrušené mítinky, výhružné dopisy a strašení válkou. Česko má za sebou vyhrocené finále třetí přímé volby prezidenta. Přineslo i mezinárodní rozruch. To když Andrej Babiš z hnutí ANO v televizní debatě odpověděl, že by Polsku v případě napadení vojáky na pomoc neposlal. Česko by tím porušilo závazky Severoatlantické aliance. Přestože vzal krátce poté svá slova zpátky, výrok převzala zahraniční média.
"Dva týdny jsou moc. Nahrává to polarizaci společnosti i snahám o vychýlení preferencí nerealistickou kampaní, jakou měl letos Babiš. Navíc mají kandidáti možnost vynechat kampaň před prvním kolem a soustředit se na čtrnáct dní mezi prvním a druhým," prohlásil politolog Roman Chytilek z Národního institutu pro výzkum socioekonomických dopadů nemocí a systémových rizik SYRI.
Narážel tím na Babišovy billboardy, kde expremiér naznačoval, že jeho protikandidát Petr Pavel zavleče Česko do války. Před prvním kolem navíc Babiš nechodil do televizních debat, vybral si jen jednu. Miloš Zeman se před pěti lety debat účastnil až před druhým kolem.
Oslovení politologové se shodují, že by mezi oběma koly stačil týden - stejně jako u voleb do Senátu. Právě na to upozorňují i sami voliči. Dvoutýdenní odstup je běžný ve většině evropských zemí, které prezidenta volí přímo. Vzorem je Francie, kde má ale hlava státu oproti Česku silné pravomoci. Také zde platí, že pokud kandidát nezíská v prvním kole přes polovinu hlasů, jdou lidé po čtrnácti dnech k urnám znovu. Po pouhém týdnu mají druhé kolo v Bulharsku nebo na Kypru.
"Čtrnáct dní je hodně, pokud kandidáti chtějí poctivě dodržovat desetimilionový limit výdajů na kampaň," zmínil další problém Chytilek. Podobně to vidí jeho kolega z Masarykovy univerzity a institutu SYRI Lubomír Kopeček. I podle něj by kratší kampaň finálových kandidátů znamenala méně času na rozdělení společnosti vyhrocením emocí.
Změnit jen rozestup, nebo i ověřování podpisů?
Zasáhnout do pravidel volby by však vyžadovalo změnu v ústavě. Podobně, jako když před deseti lety zákonodárci přímou volbu zaváděli. Do té doby volil hlavu státu parlament. Pro úpravu by muselo zvednout ruku víc poslanců a senátorů než pro běžné zákony. Změna ústavy vyžaduje souhlas tří pětin sněmovny, tedy 120 poslanců místo obvyklých 101, a tří pětin senátorů. Hledat shodu v nynější polarizované sněmovně není ale snadné.
Názory členů ústavně-právního výboru sněmovny se liší. "Se zkrácením na týden bych souhlasil," uvedl poslanec ANO Milan Feranec. Změnu by udělal i Josef Cogan ze STAN. Jeho stranický kolega a místopředseda výboru Petr Gazdík by po odborné diskusi raději navrhl více změn volby prezidenta najednou. "Metodiky ověřování podpisů pro kandidaturu, času mezi koly i obcházení pravidel financování kampaně," popsal.
Ve dvoutýdenním rozestupu naopak nevidí problém další z místopředsedů, Pirát Jakub Michálek. Proti je i Marek Benda z ODS, který je poslancem už od roku 1990, včetně doby, kdy sněmovna přímou volbu schválila. Nejraději by vrátil volbu parlamentem. "Jsem ale hlas volajícího na poušti. Interval bych určitě nezkracoval, je obvyklý v zemích s dvoukolovou volbou. U nás se vedly úvahy prodloužit na dva týdny odstup i u senátních voleb," podotkl.
Lidovec Aleš Dufek odmítá srovnávat prezidentské volby se senátními. Upozorňuje, že do horní komory parlamentu volí mnohem méně lidí, navíc v menších obvodech. Pouhý týden mezi oběma koly tak u nich stačí. Ministryně obrany a poslankyně Jana Černochová z ODS neočekává, že by se prezidentská volba brzy měnila. Parlament i vláda mají podle ní v době ekonomické krize a války na Ukrajině řešit zásadnější problémy.
Jedno, či dvě kola. Anebo dědičný trůn
Podobně jako poslanecký veterán Benda by přímou volbu zrušil děkan Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity, politolog Stanislav Balík. Vadí mu, jak rozděluje společnost, upozorňuje i na to, že k postupu do druhého kola pomáhá silná vyhraněnost kandidáta. Miloš Zeman i Andrej Babiš byli pro část voličů naprosto nepřijatelní, část je obdivovala.
Při zachování současné podoby volby doporučuje zkrátit dvoutýdenní interval. "Při týdnu není téměř prostor pro další kampaň, při dvou může kampaň chytit úplně jinou dynamiku. Osobně bych rozestup zkrátil," uvedl politolog.
V evropských zemích s přímou volbou dvoutýdenní odstup převažuje. Kromě Francie tak lidé prezidenta vybírají například ve Finsku a v Polsku, tedy tam, kde má hlava státu silné pravomoci. Ale také v Rakousku či na Slovensku, kde má prezident podobně jako v Česku především reprezentativní úlohu. Po týdnu chodí ke druhému kolu v Bulharsku nebo na Kypru. Starosti s volbou odpadají v evropských monarchiích. Těch je 12 a kromě Vatikánu a Andorry jsou jejich trůny dědičné.
