Dvanáct měst se odvolalo proti rozhodnutí ministerstva o úložištích jaderného odpadu

ČTK ČTK
8. 1. 2018 18:32
Města protestují proti rozhodnutí ministerstva prodloužit Správě úložišť radioaktivních odpadů povolení k průzkumu oblastí, kde by mohla vzniknout jaderná úložiště.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Thinkstock

Pluhův Žďár (Jindřichohradecko) - Dvanáct měst a obcí a čtyři spolky z Platformy proti hlubinnému úložišti se odvolalo proti rozhodnutí ministerstva životního prostředí (MŽP).

MŽP loni v prosinci prodloužilo Správě úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) dobu platnosti průzkumných území pro geologické práce pro vyhledávání hlubinného úložiště vyhořelého paliva do konce roku 2017, řekl mluvčí platformy a starosta obce Pluhův Žďár Petr Nohava (BEZPP). Odvolání přezkoumá rozkladová komise MŽP, řekla mluvčí ministerstva Petra Roubíčková.

SÚRAO měla loni povolení k výzkumným pracím, ne k průzkumným. Zpětné povolení k průzkumným pracím potřebuje, aby mohla vyhodnotit loni získaná data, řekl ředitel SÚRAO Jiří Slovák.

Nohava řekl, že díky zpětným povolením může stát vyplatit obcím z jaderného účtu přes 51 milionů Kč. Roubíčková již dříve označila tato slova za nehorázná. V podnělí řekla, že lhůta, dokdy musí MŽP o odvolání rozhodnout, není. Příprava úložiště má do roku 2020 stát 1,7 miliardy Kč.

"Pokud probíhaly výzkumné práce, jak říká SÚRAO, tak se žádné povolení prodlužovat nemusí. Je to vyloženě účelové, aby se do obcí dostaly peníze a pak se snáz získal jejich souhlas. Absurdita je, že chtějí povolení získávat na rok 2017, když žádost podali koncem prosince. Z našeho pohledu jsou to totožné práce, jednou se nazývají výzkumné, jednou průzkumné. Proč žádají o povolení, když práce proběhly a byly výzkumné?" řekl Nohava.

SÚRAO žádá zpětně o povolení proto, aby mohlo vyhodnotit data, jež loni na lokalitách nasbírala. Ukládá jí to zákon. Podle Slováka zákon uvádí, že vyhodnotit lokalitu lze jen na základě stanoveného průzkumného území.

Data lze získat v terénu i v archivech. "Nově jsme interpretovali i stará geofyzikální data, která vznikla v 80. letech. Abychom je mohli použít do vyhodnocení, tak zákon říká, že je stanoveno průzkumné území. Kdybychom to neudělali, hrozí, že budeme znovu napadeni; Calla (sdružení pro záchranu prostředí) loni podalo podání na ministerstvo životního prostředí, ve kterém se domáhá, abychom data z roku 2017 nepoužili do vyhodnocení, a pokud je použijeme, aby nám dal úřad pokutu, že postupujeme protizákonně. Je to dnes už absurdistán," řekl Slovák.

Kdy MŽP odvoláních obcí rozhodne, není jasné. Rozkladová komise, kterou tvoří právníci, projednává podle Roubíčkové případy postupně.

Povolení se týká lokalit Březový potok poblíž Horažďovic v Plzeňském kraji, Čertovka u Lubence na Lounsku, Magdaléna na Táborsku a Čihadlo u Lodhéřova na Jindřichohradecku. Mezi další zvažovaná místa patří Hrádek na Jihlavsku, Horka na Třebíčsku a Kraví Hora na Žďársku. Čtyři mají letos postoupit do užšího výběru, finální stát asi vybere v roce 2025.

Úložiště, v němž by měly být trvale v hloubce půl kilometru uloženy tisíce tun vyhořelého paliva z jaderných elektráren, má v ČR vzniknout do roku 2065. Náklady na stavbu a provoz mají dosáhnout asi 111 miliard Kč.

 

Právě se děje

Další zprávy