Dvanáct hodin v nemocnici a v noci dohnat přednášky. Medici zachraňují zdravotnictví

Pavel Mazanec Pavel Mazanec, Jana Kramlová
22. 10. 2020 15:11
Nemocnice už omezily necovidovou agendu, přesto ale hlásají nedostatek kapacit. Problémem je především nedostatek pracovníků. Pomoci se snaží studenti a studentky hlavně ze zdravotnických oborů. Často na úkor právě svého vlastního času na vzdělání. Nejvyšší ročníky jsou povolány jednotlivými kraji, často ale v nemocnicích a zdravotnických zařízeních pomáhají i jejich mladší spolužáci.

"Momentálně pracuji v odběrovém centru ve Fakultní nemocnici v Motole. Na veškeré pracovní nabídky pro mediky máme facebookovou skupinu, kam nám lidi z koordinátorského týmu přeposílají nabídky z různých nemocnic," popisuje studentka čtvrtého ročníku 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy Mariya Kalantay, jak se snaží v nastalé situaci pomáhat. "Na odběrovém místě jsou buď deseti-, nebo pětihodinové směny. Celkem se moc nezastavíme, máme 15minutovou pauzu na oběd a to je vše," dodává.

Dobrovolníků, kteří tak jako ona nečekali na povolávací výzvu od některé z nemocnic, přitom není tolik, kolik by nemocnice potřebovaly. "Začalo to na jaře, když se zavřely školy. Nebylo co dělat a všichni chtěli pomoct. Dneska je to obráceně a míst by bylo hodně, jen mediků už moc nezbývá," přibližuje pro Aktuálně.cz student pátého ročníku pražské lékařské fakulty Václav Kameník.

Rozdíly jsou patrné i mezi fakultními a menšími okresními nemocnicemi. Velké fakultní nemocnice si totiž mohou dovolit nabídnout studentům více peněz než okresní. To potvrzuje i benešovská nemocnice. "Mediky máme momentálně tři, pomáhají na interně a covid JIP. Dva z nich už pomáhali při jarní vlně, takže se okamžitě zapracovali, sestry si je chválí. Jenom bychom jich potřebovali více, ale všichni medici z našeho okresu jsou již v jiných nemocnicích, hlavně fakultních," říká Jana Pěkná, primářka tamního oddělení ARO.

Přibližně 35 mediků působí i v nemocnicích v Klatovech a Domažlicích. "Předpokládáme, že zájem bude podobný jako na jaře, i když studenti jsou teď v komplikovanější situaci," uvedl mluvčí Nemocnic Plzeňského kraje Jiří Kokoška.

Medici zkušené sestry nenahradí

Po vyhlášení nouzového stavu mohou hejtmani z jednotlivých krajů nařídit čtvrtému a pátému ročníku zdravotnických oborů pracovní povinnost. Fakulta poskytla osobní údaje těchto studentů hejtmanům a krajským koordinátorům nemocnic. Ani to ale nemusí přinést kýžený efekt.

"My medici máme strašně málo praxe, tudíž něco nás prakticky naučit není vždy úplně lehké a obdivuji trpělivost a ochotu sester, které to s námi vydrží. Medici bohužel opravdu nejsou plnohodnotnou náhradou sester," vysvětluje Kameník, který vypomáhá ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze. Tam pracuje 80 studentů v odběrovém centru, dalších 30-50 využije nemocnice na jiných odděleních.

O něco menší zájem než na jaře může být způsoben i přístupem některých vysokých škol. Student pátého ročníku Lékařské fakulty v Plzni Martin Polívka pro Aktuálně.cz popisuje, že situace se mezi univerzitami liší. "Fakulta se snaží nějak najít balanc mezi výukou a prací. Omlouvání absence záleží na jednotlivých ústavech, většinou to nějak uznávají. Ale najdou se i takové, které to nereflektují."

Nejčastěji práci v nemocnici uznávají lékařské fakulty místo povinné praxe. "Bohužel jsou nemocnice, které chtějí, aby pátý a šestý ročník měřil teploty ve stanech a u vstupu, pro nás je přitom daleko lepší být na oddělení. To totiž může být fakultou bráno jako praxe," vysvětluje Polívka, že ani toto řešení nepomůže všem zapojeným studentům. "Pro můj pátý ročník měla být povinná praxe na chirurgii a gynekologii, takže hodiny a hodiny strávené jako ošetřovatel na interní klinice s covid pozitivními pacienty mi v plnění školních povinností nejspíš nijak nepomohou, praxe do budoucího povolání je to ale na druhou stranu velmi cenná," dodává.

Prioritou studium

Oslovené lékařské fakulty si stojí za tím, že prioritou pro mladé mediky musí zůstat studium. "Několikaměsíční pracovní povinnost studentů ale bohužel není slučitelná se studiem. V takovémto rozsahu bychom museli zvažovat prodloužení akademického roku či jejich studia obecně," komentuje možný další vývoj mluvčí Pavla Sedlářová z Lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Hradci Králové. "Na vypracování různých krizových scénářů naše fakulta intenzivně pracuje," dodává. 

Na ostatních lékařských fakultách zatím výuka - byť distanční - funguje dále i pro pracující mediky. Studentům bude po ukončení nouzového stavu umožněna odpovídající forma náhrady zameškané výuky, shodují se fakulty. "Musíme pracovat v našem volnu. Škola teď vypadá tak, že máme vyučování denně od rána do odpoledne, pondělí až pátek. A po každém bloku předmětu máme zkoušku. Jeden blok trvá většinou dva až tři týdny," popisuje Lenka Bílá z pátého ročníku pražské 2. lékařské fakulty. 

Do práce hlavně v lůžkových zařízeních se zapojila už více než polovina mediků z olomoucké lékařské fakulty. "V případech, že pomoc ve zdravotnickém zařízení bude alespoň zčásti odpovídat obsahu příslušných studijních předmětů, se jim ji budeme snažit uznávat jako součást povinné praxe," říká mluvčí Lékařské fakulty Olomouc Veronika Glogarová.

Co největší možnou flexibilitu deklarují i lékařské fakulty Univerzity Karlovy, například právě prodlužováním zkouškového období, vypsáním dostatečného počtu náhradních termínů pro praktická cvičení, stáže, zápočty i zkoušky.

"Studium medicíny ale patří mezi takzvaná regulovaná povolání. Tedy ta, jejichž příprava je z hlediska obsahu a rozsahu v rámci EU standardizovaná," přibližuje Monika Arenbergerová, proděkanka pro vnější vztahy 3. lékařské fakulty v Praze. "Nelze tedy připustit, aby například student pátého ročníku vůbec neabsolvoval praktickou výuku očního či kožního lékařství, protože byl povolán k pracovní povinnosti. Současně by bylo nefér 'povolance' a dobrovolníky - kterých máme hodně - sankcionovat za to, že pomáhali," dodává.

Většina studentů a studentek tak pomáhá spíše o víkendu nebo večer, často si přednášky díky spolužákům nahrávají a dokoukávají je v noci. "Celkově když to srovnám, tak na jaře prostě padla výuka a bylo to volné. Do nemocnic jsme mohli naskakovat celkem rychle. Teď se ústavy snaží držet výuku a mlátí se to. Není to výtka, protože medici nemohou být rok bez výuky a jen pomáhat. Je to prostě dvojsečné," říká Martin Polívka, student pátého ročníku Lékařské fakulty v Plzni.

To nejmenší, co dnes můžeme udělat

V jednom jsou studenti zajedno, pomáhat chtějí. "Beru to jako velkou zkušenost do budoucího profesního života. Nebude to jednoduché, protože zkoušky nám samozřejmě nikdo neodpustí a po službách v nemocnici se budu ještě muset učit, ale s troškou odhodlání se dá zvládnout všechno. Myslím si, že je to to nejmenší, co dnes můžeme udělat," popisuje Aktuálně.cz svou situaci Mirka Duffková z třetího ročníku plzeňské lékařské fakulty. V těchto dnech se chystá pomáhat v nemocnici v Domažlicích.

Medici v posledních ročnících samozřejmě nejsou jediní, kteří ve zdravotnických zařízeních přidávají ruku k dílu. "Beru to jako svoji zodpovědnost pomoct nemocnici v této nelehké době. Pomáhal jsem už na jaře," popisuje student Michal Koranda, který minulý rok Lékařskou fakultu v Plzni teprve navštěvovat začal.

"Při první vlně jsem pomáhal se zařizováním odběrového místa v Klatovech a celý duben jsem pomáhal v triážovém stanu před vstupem do nemocnice. Teď budu pracovat na dvanáctky na jipce," říká Koranda, který na první směnu druhé vlny nastoupil ve středu. 

Kristýna Strouhalová, která dokončuje studium diplomovaného zdravotnického záchranáře, stráví v plzeňské fakultní nemocnici přes 20 hodin týdně. "Ozvali se mi právě z infekčního. Chvíli jsem váhala, ale po ubezpečení, že už mají všechny ochranné pomůcky, jsem na to kývla. Mám to jako přivýdělek, ale jsem zároveň užitečná," přibližuje Strouhalová. Ve FN Plzeň s ní aktuálně pracuje 130 studentů.

Studentka třetího ročníku plzeňské medicíny Kateřina Pecková zase pomáhá na okresní hygienické stanici v Klatovech. "Ani já jsem situaci s koronavirem nejdřív nebrala tak vážně. Do té doby, než jsem začala pracovat právě na hygieně," říká. "Někdy je lepší prostě přestat psát názory na Facebooku a zvednout se jít opravdu pomáhat."

"Já myslím, že vůle jít pomáhat je mezi studenty na naší fakultě veliká. Někteří pomáhají i jinde, například v sociálních službách," shrnuje Václav Kameník.

 

Právě se děje

před 1 minutou

Zdroje blízké britské vládě: uzavření obchodní dohody s EU má stále jen asi poloviční šanci na úspěch

 Podle nejmenovaných zdrojů z britské vlády, na které se odvolávají stanice BBC a list The Guardian, jsou šance na to, že se podaří vyjednat smlouvu o vztazích Británie s Evropskou unií, jen asi 50 na 50. Poté, co se Londýn s Bruselem po týdnu vyčerpávajících jednání nedokázaly dohodnout, bude dnes odpoledne o situaci telefonicky mluvit přímo šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová s britským premiérem Borisem Johnsonem.

Británie z Evropské unie odešla letos 31. ledna a na Silvestra skončí přechodné období. Podle zdrojů v EU bodem sváru zůstává otázka přístupu rybářů z EU do britských vod, pravidel hospodářské soutěže a dohledu nad řešením sporů. 

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 15 minutami

Českem se v noci na sobotu prohnal silný vítr, lámal stromy a odřízl tisíce domácností od elektřiny

Silný vítr v noci a během sobotního dopoledne v několika krajích zkomplikoval dopravu a zaměstnal hasiče, kteří odstraňovali hlavně stromy popadané na silnice, železniční tratě, chodníky, automobily či elektrické dráty. Nejsilnější poryvy zaznamenali meteorologové brzo ráno na Sněžce, kde vítr foukal v nárazech rychlostí až 166 kilometrů za hodinu. Kvůli poruchám na elektrickém vedení byly ráno tisíce domácností bez elektřiny, nejvíc - přes 20 tisíc odběrných míst - v Pardubickém kraji.

Aktuální výstraha meteorologů na silný vítr se od neděle rozšíří na většinu republiky s výjimkou většiny západních Čech, foukat má až do pondělního rána. Největší nebezpečí hrozí ve Frýdlantském výběžku na severu Čech.

Zdroj: ČTK
Další zprávy