Praha - Na Základní škole Moravská v havířovské části Šumbark jako by se vrátili v čase. Tamní učitelé i ředitelka Eliška Tomíčková si v úterý po smrtícím útoku šestadvacetileté duševně choré ženy na střední škole ve Žďáru nad Sázavou připomněli předloňský incident, při kterém stejná schizofrenička pobodala vychovatelku a sedmiletou dívku zajala jako rukojmí.
Tehdy, v květnu 2012, se útočnice Barbora O. dostala do školy přes jídelnu. Podle ředitelky se tomu nedalo zabránit. A podobně je na tom škola i dnes - po více než dvou letech.
"Vždycky se může stát, že se k nám někdo dostane přes jídelnu. Musela bych tu mít nějakého policistu, který by tam hlídal," říká ředitelka Tomíčková, která nechala nakoupit dvě bezpečnostní kamery. Jedna monitoruje prostor před školou, druhá kolem jídelny. Stoprocentní bezpečí ale nikdo nezaručí.
"Už nevím, co mám dělat více," opakuje několikrát ředitelka Tomíčková během hovoru s reportérem Aktuálně.cz. Z jejích slov je cítit zoufalství. Čerstvý incident v ní i v její škole znovu oživil hrůzné vzpomínky.
Případ v Havířově a nejnovější tragédie ve Žďáru ukazují, že zajistit školu před náhlým útokem lze jen stěží. Bezpečnostní opatření navíc chod školy spíše omezují. Například v Havířově-Šumbarku omezili po předloňském incidentu vstup do školy. Rodiče tak musí na děti čekat venku.
"Všechny jsme upozornili, že se musí hlásit a že nikoho nebudeme pouštět do školy. Dříve jsme rodiče pouštěli aspoň do šatny, teď je ale už nepouštíme ani tam. Musí stát před školou," řekla Tomíčková.
Ve škole jsou nové kamery
Na chodbách školy i jídelny se také zvýšil pedagogický dozor a rodiče dětí se začali o situaci ve škole více zajímat. Sami se ptají na novinky a dění ve škole. Učitelky pak pravidelně s žáky hovoří o tom, že mají podezřelé osoby hlásit a co mají v případě nebezpečí dělat.
"Myslím si, že děláme maximum. Nemůžeme školu celou obehnat neprostupnou zdí," podotkla Tomíčková.
Na havířovskou školu po incidentu detailně dohlížela i Česká školní inspekce. Žádné pochybení nezjistila. V pořádku je dnes naštěstí i sedmiletá školačka, kterou si před dvěma roky vzala Barbora O. jako rukojmí.
Podle náměstka ústředního školního inspektora Ondřeje Andryse je většina škol zabezpečena odpovídajícím způsobem. "Obrovské procento škol zamyká nebo mají čipy ke vstupu," řekl Andrys v pořadu DVTV.
Dodal ale, že ani sebelepší preventivní opatření nemusí útoku zabránit. "Jako společnost se musíme smířit s tím, že žijeme v nějakém prostředí, že ne všichni lidé jsou dobří a musíme dělat maximum proto, abychom těm negativním vlivům zabránili. To ale neznamená, že se to (bezpečnostní opatření) nedá prolomit," řekl Andrys.
Útočník pobodal ředitelku
Podobný příběh jako v Havířově se stal v roce 2006 v brněnské Základní škole Rajhradice. Tehdy osmadvacetiletý muž pobodal ředitelku Blanku Prišťovou, která útočníka přistihla, jak odchází s ukradenými penězi z její kanceláře. I tady udělali po útoku několik změn.
Na vchodové dveře přidali zámek, díky němuž je přístup do školy neustále omezen. Pořídili rovněž videotelefon. "Veškerá opatření se osvědčila, byť je tím jakýkoli pohyb žáků a rodičů omezen. Rozhodně neplánuji zavedení jiného systému," řekla ředitelka Prišťová.
Rodiče se o bezpečnostních opatřeních dozví vždy na začátku školního roku. Když se chtějí do školy dostat, musí zazvonit u vstupu do budovy a počkat, než jim přijde otevřít zaměstnanec školy.
Mladíci chtěli z ústavu pryč
Zvýšit bezpečnost musela i dnes již odvolaná šéfka Výchovného ústavu v Králíkách na Orlickoústecku Drahoslava Horsáková po neobvykle krutém útoku z letošního března.
Dva mladíci, kteří chtěli z ústavu utéct, napadli vychovatele a vychovatelku. Jeden z útočníků vrazil muži šroubovák do krku a poté povalili ženu na zem. Oba ji kopali do hlavy a těla.
"Po brutálním útoku na naše vychovatele byli opakovaně poučeni všichni pracovníci zařízení a navýšila jsem počet sloužících vychovatelů na nočních směnách," prohlásila Drahoslava Horsáková, která byla ředitelkou jen do září, než ji ministerstvo školství odvolalo. Ústav navíc s koncem letošního roku stát zavře.
I proto další změny podle Horsákové nepřišly, přestože úřad ministra Marcela Chládka sliboval pomoc.
"Podle mého názoru 'nemocní' a 'agresivní' jedinci, u nichž predikce kriminálního jednání dosahuje víceméně jistoty, nepatří do otevřené společnosti," dodala Horsáková.
Také úterní případ ze Žďáru, při kterém útočnice zabila šestnáctiletého studenta a zranila dvě dívky a zasahujícího policistu, vyvolal diskuse o tom, zda běsnící schizofrenička neměla zůstat pod stálým dohledem lékařů v opavské psychiatrické nemocnici, kde se musela léčit po předloňském havířovském útoku. Na návrh lékařů jí letos v únoru soud povolil ambulantní léčbu místo ústavní.
Premiér Bohuslav Sobotka po středečním zasedání vlády, která se případem mimořádně zabývala, mluvil o podezření, že státní instituce selhaly. Vyzval proto ministra zdravotnictví Svatopluka Němečka a šéfku resortu spravedlnosti Helenu Válkovou, aby prověřili postup lékařů a soudů, jejichž podpisy stály za propuštěním Barbory O. na svobodu.
Zároveň po dohodě s ministrem Němečkem rezignoval ředitel opavské psychiatrické nemocnice Ivan Drábek.
Policie ve středu Barboru O. obvinila z vraždy a braní rukojmích a soud ji večer poslal do vazby.
___
Máte rádi zpravodajský on-line deník Aktuálně.cz? Hlasujte pro nás v anketě českého internetu Křišťálová lupa. Svůj hlas nám můžete dát zde. Děkujeme!
