Česká republika - V létě jsme si zatím slunečních paprsků příliš neužili, to je možná dobré pro lidskou kůži, ale jinak odborníci mají letošní léto za "nezdravé". Červenec provázely velké výkyvy teplot a časté bouřky, počátek srpna byl zase dusný a právě tyto časté změny škodí našemu zdraví.
Značná proměnlivost počasí totiž výrazně působí na fyzickou a psychickou pohodu našeho organismu. Můžeme se cítit unavení, v depresi, hůře spíme a jsme méně výkonní v zaměstnání.
Obecně nejhůře na člověka působí zejména rychlé střídání teplot, podprůměrná délka slunečního svitu, neustálé změny tlaku a dusné dny.
Co však našemu tělesnému zdraví obecně prospívá, jsou časté bouřky. Díky nim totiž panují dobré rozptylové podmínky a náš organismus tak nezatěžují déletrvající tropické teploty.
Dlouhodobě zatažená obloha a déšť však mohou způsobit únavu celého organismu. Velkou oblačnost nejhůře snáší skupina lidí s psychickými poruchami, která může ve větší míře pociťovat psychické problémy, někdy se mohou vyskytnout i deprese.
Velké výkyvy teplot spojené s přechody frontálních systémů, kde převažovala velká oblačnost se srážkami, prokazatelně zvyšovaly únavu. Ta pak u lidí snižovala výkonnost v práci.
S rychlým střídáním přechodu front souvisí změny tlaku, které citlivější jedinci pociťují například bolestí hlavy, kloubů, malátností, v mnohých případech i horším spánkem.
Počátek srpna s sebou přinesl dusné dny, kvůli kterým se naše subjektivní pocitová teplota obecně zvyšuje až o 3 °C. Ty pak nejhůře snáší těhotné ženy, kardiaci a chronicky nemocní. Vlhký vzduch totiž není schopen další vodu (pot) pojmout, protože je blízký stavu nasycení. Pot tak zůstává na těle a pocitově zvyšuje pocit horka.
Těm z nás, kteří v první polovině prázdnin spoléhali na čerpání sluneční energie bez výjezdu do zahraničí, proměnlivé počasí většinou překazilo plány. Na většině stanic v Česku byla červencová délka slunečního svitu podprůměrná - místy slunce svítilo zhruba 175 hodin, což je jen 85 % z normálu.
Optimální pro lidský organismus je, pokud se délka slunečního svitu ve dne pohybuje kolem osmi hodin. To se tvoří v kůži dostatečné množství vitaminu D.
Naše tělo nevnímá jen každodenní změny počasí, ale také střídání jednotlivých ročních období, tzv. biologický rytmus roku, jehož hlavním impulsem je délka a intenzita slunečního záření. Pokud tedy v létě chybí sluneční záření, nedostatek naší energie se projeví i po zbytek roku.
