Dusíme se, píší z Ostravy. Bursík měsíc chystá odpověď

Jakub Sís, Tomáš Netočný
6. 3. 2008 14:02
Situace je tristní, připouští ministerstvo
Arcelor Mittal Ostrava v srpnu 2007. Hnědý emisní mrak obsahuje zejména oxidy železa a další prvky tvořící tuhé znečišťující látky. Právě železo v neobvykle vysokých koncetracích se v listopadu objevilo v polétavém prachu na území nedalekého Havířova.
Arcelor Mittal Ostrava v srpnu 2007. Hnědý emisní mrak obsahuje zejména oxidy železa a další prvky tvořící tuhé znečišťující látky. Právě železo v neobvykle vysokých koncetracích se v listopadu objevilo v polétavém prachu na území nedalekého Havířova. | Foto: Eva Matějková

Ostrava - Zatím měsíc chystá ministr životního prostředí Martin Bursík odpověď na otevřený dopis, který začátkem února dostal z ostravského obvodu Radvanice a Bartovice.

Předseda komise pro životní prostředí a člen obvodního zastupitelstva za ODS Jaromír Slíva v něm ministra žádá, aby řešil stav ovzduší v této části Ostravy i v celém regionu.

"Obracím se na vás pane ministře jako nejvyššího úředníka, který by mohl situaci radikálně změnit," napsal v dopise Slíva.

Radvanice a Bartovice leží v těsném sousedství české pobočky největší ocelářské firmy světa ArcelorMittal a patří k místům s nejhorším ovzduším v Evropě.

"Jiné než radikální řešení totiž v současné době již neexistuje, protože zdraví místních občanů je vážně ohroženo mnoha faktory škodlivin a oni už nemají čas ani trpělivost čekat," pokračuje zastupitel.

Zatím však bez odezvy. Bursíkovu odpověď dosud nedostal.

"Kolegové z odboru ochrany ovzduší dokončují pro pana ministra podklad k odpovědi," uvedl mluvčí ministerstva životního prostředí Jakub Kašpar.

Další rekord plný prachu

Zatímco úředníci připravují podklady pro odpověď, padl v Radvanicích a Bartovicích další rekord. Zákon o ochraně ovzduší připouští celkem pětatřicet dnů v roce, kdy mohou denní koncentrace polétavého prachu překročit povolenou hranici.

Počet těchto pětatřiceti dnů se však naplnil už 13. února. To je o dva dny dříve než v loňském roce, ve kterém bylo celkem 216 dnů s nepovolenými koncentracemi těchto škodlivin v ovzduší.

Lékaři a hygienici varují, že na Ostravsku je v ohrožení zdraví desítek tisíc lidí. Jemný polétavý prach na sebe váže karcinogenní látky, které se usazují v lidském organismu a mohou po létech způsobit vážná onemocnění, i když už se lidé z postižené oblasti odstěhují.

"Děti dorůstají rychle a následky ze svého dětství stráveného v jedovatém prostředí si ponesou celý život. Nemůžeme přece znovu chtít po občanech, aby ustupovali před bezohledností, bezprávím a arogancí mocných," píše Bursíkovi Jaromír Slíva, který zvažuje žalobu na Českou republiku k Evropskému soudu.

"Situace je opravdu tristní," připouští mluvčí ministerstva životního prostředí Jakub Kašpar. "Žádné rychlé spásné řešení však bohužel neznáme. Ministerstvo nemůže přijít a ovzduší vyčistit. Hlavní nástroje pro zlepšení situace mají v rukou především kraj a obce."

Ostravský magistrát plánuje na polovinu dubna podepsání smluv s největšími znečišťovateli ve městě. Slibuje si od nich, že by mohly do roku 2011 situaci zlepšit. Na základě těchto smluv však nikomu nevznikne žádná povinnost.

"Je to takzvaná dobrovolná dohoda o snížení emisí," řekl v Českém rozhlase Ostrava náměstek primátor Dalibor Madej z ODS. "Momentálně je na stole smlouva s firmou ArcelorMittal. Uvažujeme o tom, že se všemi firmami nějakou podobnou smlouvu podepíšeme."

Přitvrdit limity, doporučuje EPS

Efektivitu těchto smluv zpochybňuje Jan Šrytr z neziskové organizace Ekologický právní servis se sídlem v Brně. Šrytr uvádí, že výsledky takových dohod jsou velmi těžko kontrolovatelné.

"Snaha o zlepšení situace na Ostravsku se doposud bohužel smrskává na nekončící vytváření rozličných komisí a podkomisí, případně uzavírání vágních a nekontrolovatelných dohod se znečišťovateli," tvrdí Šrytr.

Ekologický právní servis zpracoval analýzu, která ukázala, že zákonná pravidla takzvaného integrovaného povolování určující podmínky provozu největších znečišťovatelů jsou příliš mírná.

"Takto nastavené limity vůbec nezohledňují zdejší stav životního prostředí. Nikdo neví, podle jakého klíče byly výše emisních stropů nastaveny. Zákon je přitom dovoluje přezkoumávat a vkládat podmínky dodatečně. A k tomu jsme také krajský úřady vyzvali," vysvětlil Jan Šrytr.

Krajský úřad proto hodlá integrovaná emisní povolení velkých průmyslových firem přezkoumat a podle toho chce připravit přísnější emisní stropy.

Podpisů pod peticemi přibývá

Nejen v Ostravě a blízkém okolí, ale také na Karvinsku přibývá podpisů pod protestními peticemi. První z nich vznikla loni na jaře právě v Radvancích, další se objevilo v nedalekém Šenově.

Autoři a signatáři petice požadují dodržování zákonem stanovených limitů škodlivých látek v ovzduší, pravidelné zveřejňování aktuálních hodnot znečištění a zrušení výstavby nové koksovny, kterou údajně plánuje v Ostravě Bartovicích postavit ocelářský gigant AcelorMittal.

Tato firma je považován za největšího znečišťovatele a zmíněné městské části leží v jejím bezprostřední blízkosti ve směru převládajícího proudění větru.

V současnosti je pod peticemi podepsáno kolem dvou tisíc občanů a jsou podporovány i Svazem občanských sdružení Karvinska, které soustřeďuje 3200 členů.

Ve spolupráci s Ekologickým právním servisem míří teď petice do firmy ArcelorMittal a také na Úřadu vlády České republiky, ministerstvu životního prostředí, Krajskému úřadu Moravskoslezského kraje, Magistrátu města Ostravy a České inspekci životního prostředí.

Signatáři petice vyzývají k tomu, aby všichni zodpovědní do jednoho roku přijali opatření vedoucí k dosažení takových imisních limitů, které povoluje zákon, a ketré jsou teď sousedství hutí ArcelorMittal trvale překračovány.

"Občané jsou téměř permanentně obtěžováni zápachem a kouřovými plyny valícími se od provozů ArcelorMittal a situace je pro místní občany již delší dobu neúnosná", říká zástupce místního občanského sdružení Vzduch Radim Chrapek.

 

Právě se děje

Aktualizováno před 5 hodinami

Merkelová a Biden vyzvali Rusko, aby stáhlo vojáky od ukrajinských hranic

Německá kancléřka Angela Merkelová a americký prezident Joe Biden ve středu vyzvali Rusko, aby stáhlo své vojáky od ukrajinských hranic a snížilo tak napětí v regionu. Uvedl to mluvčí německé vlády. Americký ministr obrany Lloyd Austin uvedl, že Spojené státy chtějí nadále Ukrajině poskytovat materiální pomoc, píše agentura Reuters.

Vyhrocenou situaci mezi Ruskem a Ukrajinou ve středu Biden a Merkelová probrali při telefonickém hovoru. "Kancléřka a prezident se shodli, že by Rusko mělo snížit počty armádních sil, aby situaci uklidnilo," uvedl mluvčí německého kabinetu Steffen Seibert.

Rusko na východě Ukrajiny v oblastech ovládaných proruskými separatisty a na Krymu v poslední době shromáždilo velké armádní síly. Kyjev varuje, že soustřeďování ruských vojsk u hranic s Ukrajinou znamená riziko ruské ozbrojené agrese, Moskva se však brání, že jen chrání svou bezpečnost. Při obnovených bojích zemřelo podle ukrajinské strany několik vojáků.

Austin, který je společně se šéfem americké diplomacie Antonym Blinkenem v Bruselu, dnes na tiskové konferenci prohlásil, že Washington je připraven Ukrajině pomoci se bránit.

Zdroj: ČTK
Další zprávy