Dusí vás Mittal? Nesmíte se bát, vyzval právník Ostravu

Jakub Sís, spolupracovník Aktuálně.cz
17. 3. 2008 11:23
Rozhovor s Janem Šrytrem z Ekologického právního servisu
"Využijeme všechny dostupné právní nástroje k tomu, abychom přiměli odpovědné osoby a instituce splnit zákonné povinnosti," říká o nezákonném stavu ovzduší v Ostravě aktivista Jan Šrytr z Ekologického právního sevisu.
"Využijeme všechny dostupné právní nástroje k tomu, abychom přiměli odpovědné osoby a instituce splnit zákonné povinnosti," říká o nezákonném stavu ovzduší v Ostravě aktivista Jan Šrytr z Ekologického právního sevisu. | Foto: Attila Racek

Ostrava - Úřady nedokáží účinně ochránit obyvatele v okolí hutní společnosti ArcelorMittal Ostrava, přestože je to jejich základním posláním. Síla největší ocelářské firmy světa je totiž příliš velká a stát, kraj ani obce tomu nedokáží čelit.

V rozhovoru pro Aktuálně.cz to uvedl právník Jan Šrytr z neziskové organizace Ekologický právní servis. "Občané by však neměli mít strach a měli by dát najevo nesouhlas se současným stavem ovzduší," tvrdí Jan Šrytr.

Čtěte k tématu: Mittal nás dusí, píší z Ostravy. Bursík měsíc chystá dopověď

Ekologický právní servis se sídlem v Brně začal spolupracovat s aktivisty z ostravských obvodů Radvanice a Bartovice, ležících v těsném sousedství hutí a koksoven Mittalu. Většinu dní v roce tam množství polétavého prachu mnohonásobně překračuje zákonem povolené limity a lidé jsou vystaveni riziku smrtelných nemocí včetně rakoviny.

Analýza Ekologického právního servisu ukázala, že zákonná pravidla takzvaného integrovaného povolování určující podmínky provozu největších znečišťovatelů jsou příliš mírná. Právníci proto vyzvali krajský úřad k jejich zpřísnění.

A.cz: Čím si vysvětlujete mírný přístup krajského úřadu vůči firmě ArcelorMittal?

Společnost ArcelorMittal Ostrava je největším zaměstnavatelem v kraji a to mohlo hrát v uvažování úředníků roli. Navíc většina integrovaných řízení pro ArcelorMittal začala hned po prodeji bývalé Nové Huti tomuto nadnárodnímu koncernu, tedy v době stabilizace do té doby takřka krachujícího podniku.

Integrované povolování je poměrně komplikovaný proces, který se navíc týká především velkých firem vlastněných ekonomicky silnými společnostmi. Ty velmi tvrdě prosazují své zájmy ve všech procesech, které  mohou vést k jakékoliv regulaci či omezení jejich činnosti. Tváří v tvář těmto hospodářským kolosům tak úřady v příslušných řízeních mnohdy nedokáží účinně chránit veřejné zájmy, přestože je to jejich základním posláním.

A.cz: Existuje někde v Evropské unii podobně znečištěná oblast, kde je také tak malá ochota k nápravě?

Ano takové příklady existují a jejich společným jmenovatelem je vždy určitá míra pasivity a neochoty k řešení problému na straně znečišťovatele. Zajímavé je, že mnohé z těchto případů se týkají závodů provozovaných společností ArcelorMittal.

A.cz: Dá se srovnat chování Mittalu s tím, jaký je standard obdobných průmyslových gigantů ve starých zemích EU?

Zajímavé srovnání přináší i bližší pohled na celosvětovou činnost nadnárodní korporace ArcelorMittal, která je největším producentem oceli na světě a působí ve více než šedesáti zemích.

Některé závody ArcelorMittal, například v Belgii, jsou v odborných materiálech uváděny jako příklady "nejčistších" závodů v oboru. Na druhou stranu ArcelorMittal provozuje také mnoho velmi problematických hutních závodů, ať už z pohledu vlivu na životní prostředí nebo nízké úrovně bezpečnosti práce - například v Jihoafrické republice nebo Kazachstánu.

Je jasné, že společnost se vždy chová tak, jak jí úřady a občané té které země dovolí. Negativní dopad činnosti společnosti ArcelorMittal v České republice se v tomto ohledu spíše blíží situacím běžným u jejích "východních" akvizic.

A.cz: Čeho se vlastně dopouští stát, když připouští tak zásadní porušování zákona o ovzduší?

Trvalé překračování imisních limitů v některých oblastech Moravskoslezského kraje je v rozporu s platnými zákony Evropské unie. Odpovědnost může být vymáhána ve zvláštní proceduře přímo Evropskou komisí. Brusel takový postup nedávno zahájil proti Bulharsku, jehož úřady také nedokázaly zajistit dodržení limitů v okolí největších bulharských hutí Kremikovtzi.

A.cz: Co soudíte o tvrzení, že Mittal je pouze jedním ze znečišťovatelů a lidé tak ovlivňují ovzduší citelně i dopravou či domácím topením?

Z pohledu představitelů ArcelorMittal chápu jejich snahu co nejvíce rozptýlit odpovědnost za neudržitelný stav ovzduší v regionu poukazováním na jeho komplexní příčiny. Bavíme se zde ale o situaci, kdy tisíce obyvatel Radvanic, Bartovic, Šenova a dalších míst trvale žijí v oblaku zplodin z hutí ArcelorMittal. Zříkání se vlastní odpovědnosti je výrazem lhostejnosti až bezohlednosti k těmto lidem.

Foto: Attila Racek

A.cz: Jaký budete volit další postup v případě, že zodpovědné orgány na vaši výzvu upravit limity nebudou reagovat?

Bylo by samozřejmě netaktické prozrazovat dopředu naše kroky. Obecně lze však říci, že využijeme všechny dostupné právní nástroje k tomu, abychom přiměli odpovědné osoby splnit své zákonné povinnosti.

A.cz: Pomáháte aktivistům, které jsou tvůrci několika protestních petic. Co se dá od takových petic očekávat? Mohou mít nějaký vliv?

Petice sama o sobě samozřejmě pro úřady přímo závazná není. Její význam, ale spočívá v tom, že jasně zdokumentuje požadavky obyvatel zasažených nezákonným stavem a celý případ zviditelní. Větší počet občanů má pak k dispozici informace o velmi vážném problému a to vede k formování širokého veřejného mínění. Větší zájem obyvatel pak automaticky vytváří veřejný tlak na příslušné úřady, politiky i samotnou firmu.

A.cz: Jak mohou občanské iniciativy postupovat dál?

Lidé by především neměli mít strach dát najevo svůj nesouhlas se stávajícím stavem ovzduší v místě svého bydliště. Příležitost k tomu budou mít například již za necelý měsíc. Už 8. dubna mohou přijít své pocity vyjádřit na setkání pořádaném občanským sdružením "Vzduch", v 17 hodin na Masarykově náměstí v Ostravě.

A.cz: Existuje cesta k evropským soudům? Pokud ano, uvažujete o ní? Jakou by měly žaloby naději na úspěch?

Obecně vzato samozřejmě ano, i když je třeba říci, že se jedná o velmi komplikovanou proceduru. Hovořit o ní v současné době je tak poněkud předčasné. Navíc již existuje evropská judikatura, která obdobné otázky řeší.

 

Právě se děje

teď

Facebook zablokoval barmské armádě přístup ke svým platformám

Společnost Facebook oznámila, že barmské armádě s okamžitou účinností zablokovala přístup ke stejnojmenné sociální síti a na Instagram. Informovala o tom agentura Reuters. Stalo se tak v atmosféře demonstrací proti vojenskému puči z 1. února.

"Události po převratu z 1. února, včetně násilí se smrtelnými následky, uspíšily nutnost tohoto zákazu," uvedla společnost Facebook. Domnívá se, že umožňovat barmské armádě, aby nadále mohla sociální sítě Facebook a Instagram využívat, s sebou nese příliš velká rizika. Facebook také odřízne komerční společnosti napojené na barmskou armádu od možnosti zadávat reklamu na svých platformách.

Zdroj: ČTK
Další zprávy