Dusí nás smog, ročně kvůli němu předčasně umře až šest tisíc lidí. Trpí i lesy a zvířata

Markéta Šrajbrová ČTK Markéta Šrajbrová, ČTK
Aktualizováno 20. 11. 2015 15:38
Ministr životního prostředí Richard Brabec přinesl na páteční zasedání vlády zprávu o stavu naší přírody a podmínek k životu. Z dokumentu, který kabinet schválil, vyplývá, že zlepšování životního prostředí v Česku se loni zpomalilo. Problémy jsou podle zprávy hlavně s ovzduším a vodou.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Thinkstock

PrahaSmog může v Česku předčasně zabít skoro šest tisíc lidí za rok. K číslu 5842 došli autoři souhrnné zprávy o životním prostředí v loňském roce.

„Stav životního prostředí v ČR nebyl v roce 2014 vyhovující. Zastavil se pozitivní trend vývoje předchozích let, a to i přes to, že klesá negativní vliv národního hospodářství na životní prostředí,“ konstatovali vědci z agentury životního prostředí CENIA. Podle nich jsou teď na vině místo továren hlavně domácnosti.
Zprávu v pátek předložil vládě Bohuslava Sobotky ministr životního prostředí Richard Brabec. Kabinet dokument schválil.

Největším problémem je podle zprávy ovzduší, a to hlavně v Moravskoslezském a Ústeckém kraji. Úplně nejhůř se dýchá lidem v trojúhelníku Ostrava – Karviná – Frýdek-Místek.

Podle zprávy bylo loni kvůli vysokým koncentracím polétavého prachu vyhlášeno devět smogových situací, které trvaly celkem 501 hodin.

„Už několik let stagnuje zejména zlepšování kvality ovzduší v ČR. Opatření udělaná v minulosti, především v oblasti průmyslu, už nestačí. Proto ministerstvo v posledním roce přistoupilo k dalším zásadnějším změnám v legislativě i ve financování tak, aby zlepšování kvality ovzduší bylo zase razantnější,“ uvedl Brabec.
Skoro na pětině území byl loni překročen limit nejméně u jedné škodlivé látky. Více než polovina Čechů pak žije na území, kde roční limit přesáhla koncentrace rakovinotvorného uhlíku benzo(a)pyrenu. Ten vypouštějí hlavně komíny domácností, které topí uhlím a dřevem.

Ministr teď usiluje o to, aby domácnosti své kotle vyměňovaly. „V loňském roce se nám podařilo s Evropskou komisí dojednat evropské dotace ve výši 9 miliard korun na výměnu až 100 tisíc neekologických kotlů po celé České republice,“ říká ministr. Zároveň chce také uzákonit kontroly kotlů přímo v domácnostech.

Zlepšování životního prostředí v Česku se loni zpomalilo. Kromě smogu mají problém i lesy, jejichž zdraví se nezlepšuje.

Ekologické organizace kritizují například malý prostor pro divokou přírodu. Stále více českého území je zastavěného, stagnovaly ale například odběry vody a do ochrany životního prostředí se investovalo více peněz.

"Lesy jsou nemocné, cenné suroviny končí zbytečně na skládkách nebo ve spalovnách a polovinu z nás dlouhodobě zatěžuje smog. Zpráva však zároveň ukazuje, že příčinou jsou spíš zastaralé zákony a technologie než prosperující průmysl," uvedl programový ředitel Hnutí Duha Jiří Koželuh.

Příliš pozitivní závěry vědci nepřinesli ani v případě vody. Množství vypouštěných škodlivin sice kleslo, kvalita povrchových vod se ale zlepšuje jen velmi pozvolna. Můžou za to hlavně hnojiva, kterých čeští zemědělci používají víc, než je evropský průměr. Kromě vody tím trpí i rostliny a zvířata.

Ministerstvo slibuje hned několik novel, které by pomohly kvalitu vody zlepšit. „Novela zákona o vodách, která je nyní v meziresortním připomínkovém řízení, zvyšuje poplatek za odběr podzemní vody, které v důsledku stále intenzivnějšího sucha nezadržitelně ubývá. Cílem novely je srovnat cenu podzemní vody s vodou povrchovou, a motivovat tak odběratele k přednostnímu využívání vody povrchové, která nám doslova naprší a snadno se tak obnoví,“ vysvětluje Brabec.

Potíže s ochranou živočichů

Problémy jsou podle zprávy i s ochranou živočichů. "Přibližně třetina evropsky významných druhů živočichů v ČR je hodnocena v nepříznivém stavu, třetina ve stavu nedostatečném a jejich stanoviště jsou pravděpodobně více či méně narušena," píše se ve zprávě.

V příznivém stavu z hlediska ochrany je pak jen 19 procent evropsky významných druhů rostlin. Ministerstvo upozorňuje i na problémy spojené s dopravou, intenzivním zemědělstvím či energetikou, které ohrožují například chřástaly, lososy či úhoře.

"Pokračují ničivé zábory zemědělské půdy zástavbou. V roce 2014 zastavěné a jinak zabrané plochy dosáhly již 10,7 procenta ČR," dodalo Hnutí Duha, podle kterého se alespoň tempo zástavby zpomalilo.

U jehličnatých dřevin je poškozeno 72,9 procenta stromů, u listnatých jde přibližně o dvě pětiny jejich počtu. Při hodnocení dřevin má nejhorší zdraví borovice, následovaná modřínem a smrkem, u listnáčů pak dub.

Vzrostly výdaje na ochranu životního prostředí z centrálních rozpočtů o 12,5 miliardy na 38,4 miliardy korun. Důvodem jsou zejména programy jako Nová zelená úsporám.

 

Právě se děje

Další zprávy