reklama
 
 

Duel Zeman vs. Schwarzenberg: Víme, kdo neříkal pravdu

18. 1. 2013 16:28
Aktuálně.cz ve spolupráci s Demagog.cz analyzovalo výroky prezidentských kandidátů v televizní diskusi

Aktualizace: ------------ * Článek jsme aktualizovali (13:40) a upravili původní hodnocení výroku Karla Schwarzenberga týkajího se Benešových dekretů. Na základě dodatečných konzultací s ústavními právníky jsme se rozhodli změnit hodnocení výroku z "nepravdivý" na "zavádějící". V článku najdete aktualizované a zpřesněné zdůvodnění.

Praha - Prezidentští kandidáti Miloš Zeman a Karel Schwarzenberg se ve čtvrtek večer poprvé utkali v přímém televizním duelu. V pražském divadle Hybernia odpovídali na dotazy moderátora České televize Václava Moravce i diváků, kteří své dotazy poslali prostřednictvím kanálu YouTube.

Online deník Aktuálně.cz v exkluzivní spolupráci s projektem Demagog.cz podrobil výroky obou kandidátů faktografickému zkoumání a nabízí vám analýzu toho, kdy Karel Schwarzenberg a Miloš Zeman lhali, kdy mluvili pravdu, kdy se dopustili zavádějících a kdy neověřitelných výroků.

Analýza usvědčuje Miloše Zemana ze dvou nepravdivých výroků, oba kandidáty pak z výroků zavádějících.

Výrok Miloše Zemana: "... nedůvěra vládě se vyslovuje pouze tehdy, je-li pro ni 101 a více poslanců. Čili když nehlasujete, je to naprosto totéž, jako kdybyste Nečasovu vládu podpořili."

Pravda - Podle Článku 72 Ústavy ČR je k vyjádření nedůvěry potřeba nadpoloviční většina všech poslanců, tzn. minimálně 101 poslanců. V případě hlasování o nedůvěře tedy není ve výsledku rozdíl mezi tím, pokud se některý z poslanců zdrží hlasování, hlasuje proti, nebo není hlasování přítomen. Důležitý je pouze počet poslanců hlasujících pro vyjádření nedůvěry.

Výrok Karla Schwarzenberga: "... řečený pan Fuksa je ostatně zkušený člověk, který byl náměstkem na ministerstvu financí, zastával různé hospodářské funkce."

Pravda - Dle životopisu Ivana Fuksy (ODS), který je uveden na jeho oficiálních stránkách, působil tento bývalý poslanec v letech 2007-2010 na pozici prvního náměstka na Ministerstvu financí ČR. V roce 1992 byl Ivan Fuksa zvolen do zastupitelstva města Příbrami. Do jeho kompetence spadaly odbory ekonomický, investiční, dopravy, územního plánování, Technické služby a Městské lesy. V letech 2010-2011 zastával funkci ministra zemědělství ČR.

Výrok Miloše Zemana: "Ale je-li to prezident, který komunikuje s Poslaneckou sněmovnou, tak by před rozpravou na toto téma měl požádat o slovo a podle ústavy jemu je toto slovo přednostně uděleno."

Pravda - Článek 64 Ústavy ČR stanovuje, že "prezident republiky má právo účastnit se schůzí obou komor Parlamentu, jejich výborů a komisí. Udělí se mu slovo, kdykoliv o to požádá."  Hodnotíme tedy výrok jako pravdivý.

Výrok Miloše Zemana (srovnává horní parlamentní komoru v Německu a Česku): "... příkladu Německa, to je Spolková rada, Bundesrat. Kde Senát, respektive tedy Spolková rada je reprezentací spolkových zemí, v našem případě by to byla reprezentace krajů."

Pravda - Miloš Zeman při svém pohledu na možnou změnu významu českého Senátu vychází z nastavení horní komory v Německu. Tamní Spolková rada (tedy horní komora v Německu) je složena ze zástupců vlád jednotlivých spolkových zemí a její personální obsazení závisí na výsledcích voleb na úrovni spolkových zemí. Ekvivalentem v České republice by byly kraje, výrok je tak fakticky přesný.

Výrok Miloše Zemana (o vývoji po volbách 1998): "... že jsem na začátku nabídl jak Unii svobody, tak lidovcům, aby sestavili spolu se sociální demokracií koaliční vládu. No a protože to zejména váš podporovatel Jan Ruml s inteligencí jemu vlastní odmítl, tak menšinová vláda nebyla sestavená a pak teprve dospělo k dohodě s Václavem Klausem."

Pravda - Na stránkách internetového politologického časopisu E-Polis se můžeme dočíst následující: "Dne 22. června pověřil president Václav Havel předsedu ČSSD Miloše Zemana sestavením vlády. Zeman zahájil, po Havlově doporučení, jednání o koaliční vládě s KDU-ČSL a US. Součástí doposud nevídané nabídky byla 4 ministerská křesla pro US a 4 křesla spolu s postem předsedy vlády pro KDU-ČSL. Tato bezesporu velkorysá nabídka byla ovšem unionisty zamítnuta. Stejně skončil i návrh menšinové vlády ČSSD s KDU-ČSL. Unionisté jej opět odmítli. KDU-ČSL se následně prudce distancovala od možné menšinové vlády s ČSSD, jež by měla být tolerována komunisty."

Odmítavý postoj Jana Rumla a podrobnější pozadí vyjednávání nabízí také například dokument ČT Vládneme, nerušit (od cca. 8:40 do 9:40).

Hodnotíme tedy výrok jako pravdivý.

Výrok Karla Schwarzenberga (o době opoziční smlouvy): "Nesmíme zapomenout, že během té doby se úroveň korupce v českých zemích nebo v ČR, chcete-li, zmizel zhruba až o 50 až 100 %."

Neověřitelné - Výrok hodnotíme jako neověřitelný - neexistuje totiž žádná relevantní metoda na měření samotné korupce. Předkládáme ovšem údaje o tom, jak se v době vlády Miloše Zemana měnilo vnímání korupce mezi občany České republiky.

V roce 1998, tedy v době začátku vlády tehdejšího premiéra Miloše Zemana, se Česká republika na celosvětovém žebříčku CPI - Indexu vnímání korupce pohybovala na 37. místě s hodnotou 4,8. V roce 1999 to bylo 39. místo s hodnotou 4,6. V roce 2000 jsme skončili na 42. místě s hodnotou 4,3. Dále v roce 2001 to už bylo 47. místo a hodnota 3,9. V roce 2002, tedy na konci vlády premiéra Miloše Zemana, skončila Česká republika na své historicky nejnižší příčce v dosavadní historii tohoto měření, a to 52. s hodnotou 3.7.

Výrok Miloše Zemana: "Pane Schwarzenbergu, ano, vy jste sám, jak jste veřejně přiznal, uplácel ve vaší privatizační kauze."

Pravda - Uvádíme citaci z rozhovoru s Karlem Schwarzenbergem, který byl publikován v Hospodářských novinách 14. dubna 2006:

"HN: Jste také podnikatel. Setkal jste se s korupcí osobně?
Samozřejmě. O úplatek si mi snad ale přímo nikdo neřekl. I když možná, nepřímo, jednou...

HN: A co jste dělal?
Upřímně vám řeknu: v jednom případě jsem se tomu podvolil. Protože nebyla jiná možnost, jak něco rozumného prosadit.

HN: Co to bylo za případ?
Nechme to být. Nešlo o nic velikého. Ale jiná cesta prostě nebyla. Bylo to k uzoufání. A po dvou letech, kdy se všechno zablokovalo... Nebyl to přímý úplatek, šlo řekněme o jistou protislužbu. V té době jsem ještě vůbec nebyl v politice. Dodnes z toho mám špatné svědomí. Jde o čas: když včas nedostanete dotyčné rozhodnutí, celá kalkulace je s odpuštěním v háji. A to dotyčný či dotyčná ví."

Informaci, že šlo v tomto případě o navracení majetku Schwarzenbergů, vydal například v roce 2010 server Týden.cz.

Na výše uvedený dotaz Miloše Zemana ve čtvrteční debatě Karel Schwarzenberg konkrétně odpověděl: "Ne, bylo to ve skutečnosti jisté vydírání. Ten dotyčný schoval šanon, a poněvadž všichni sousedi už čekali, poněvadž jsme tam museli vytyčit hranici, přístupovou cestu a jiný věci a já jsem nemohl nic podepsat, nikdo nemohl, tak všichni na to čekali. No a ten pán prostě říkal dokavaď mu neprodám taky pozemek, tak to nepodepíše. Tak aby se konečně věci pohnuly, jsem mu dotyčný pozemek prodal. To bylo vše."

Výrok Miloše Zemana: "Protože já jsem do revoluce v Prognostickém ústavu nikdy nepracoval, neboť jsem byl na seznamu státní bezpečnosti jako nepřátelská osoba... A v době po revoluci, když jsem teprve do Prognostického ústavu nastoupil, tak už Václav Klaus byl ministrem financí."

Neověřitelné - Ve svém oficiálním životopise uvádí Miloš Zeman, že v Prognostickém ústavu ČSAV začal pracovat až v lednu 1990, přičemž Václav Klaus se stal federálním ministrem financí v prosinci 1989.

Co se týče přítomnosti jména Miloše Zemana na seznamu StB jako nepřátelské osoby, dle tzv. Pencových seznamů byl Miloš Zeman v seznamu StB veden coby "blokovaná osoba". Toto označení značí "důvod evidence příslušné osoby v evidenci StB. Důvodem „blokace" ke konkrétnímu svazku byla snaha, aby nedocházelo při současném zájmu různých složek tajné policie o danou osobu k možným problémům." (Svazky.cz)

Z tohoto označení není zřejmě, jestli byla osoba Miloše Zemana evidována z důvodu jeho "nebezpečnosti". Pencovy seznamy jsou však jako výsledek práce historických "nadšenců" založeny za účelem vyrovnání se s komunistickou minulostí, nejedná se tedy o oficiální StB seznamy. Stránky obsahují bez rozdílu jména spolupracovníků i obětí činnosti StB. Oficiální informaci se nám nepodařilo dohledat, a výrok tak hodnotíme jako neověřitelný.

Výrok Karla Schwarzenberga: "Nemá hlasovací právo (pozn. prezident), jak známo, ani ve vládě, ani ve sněmovně, takže by tam mohl opravdu jenom méně nebo více plamenný proslov mít a to vím, že potom je malý účinek."

Pravda - Hlava třetí Ústavy ČR hovoří o roli prezidenta republiky. Článek 63 pak hovoří o právu prezidenta účastnit se schůzí obou komor Parlamentu a schůzí vlády. Doslova se v tomto článku praví:
"(1) Prezident republiky má právo účastnit se schůzí obou komor Parlamentu, jejich výborů a komisí. Udělí se mu slovo, kdykoliv o to požádá.
(2) Prezident republiky má právo účastnit se schůzí vlády, vyžádat si od vlády a jejích členů zprávy a projednávat s vládou nebo s jejími členy otázky, které patří do jejich působnosti."

Fakt, jestli má případný proslov prezidenta v těchto institucích malý či větší účinek, nehodnotíme.

Výrok Miloše Zemana: "Václav Havel se na zasedání mé vlády, která trvala 4 roky, zastavil jednou. Aby nás pozdravil..."

Nepravda - Na oficiálních stránkách Václava Havla najdeme zaznamenány dva případy jeho přítomnosti na zasedání vlády (1998, 2000). Dále o těchto případech existují i záznamy z jednání vlády. Poprvé to bylo 9. 12. 1998 a podruhé  4. 12. 2000, výrok Miloše Zemana tedy hodnotíme jako nepravdivý

Výrok Miloše Zemana: "Takže zaprvé opoziční smlouva je naprosto běžný nástroj v jakékoliv západoevropské demokratické zemi. Pokud v této zemi existuje menšinová vláda. Protože bez menšinové vlády by, samozřejmě bez opoziční smlouvy, by menšinová vláda nepřežila ani den."

Neověřitelné - Přestože menšinové vlády jsou běžným jevem v západoevropských demokraciích, jak dokládá např. práce Strom, K. (1990): Minority government and majority rule. Cambridge: Cambridge University Press., nelze bezpečně potvrdit ani vyvrátit také využívání tzv. opoziční smlouvy jako běžného politického nástroje při tvorbě vlád.

Opoziční smlouva, doslova Smlouva o vytvoření stabilního politického prostředí v České republice uzavřená v roce 1998 mezi ČSSD a ODS, budí dodnes kontroverze především díky ustanovení, kterým se nejsilnější opoziční strana, tedy ODS, dobrovolně zavázala nevyvolat hlasování o vyslovení nedůvěry menšinové vládě ČSSD, čímž de facto rezignovala na činnost demokratické opozice, byť zároveň nebyla součástí vlády a vytvořila vlastní stínovou vládu.

S ohledem na nedostatek veřejně dostupných dat v českém nebo v anglickém jazyce proto nelze dohledat podobné smlouvy pro náležité srovnání.

Výrok Karla Schwarzenberga: "Právo prezidenta je ty členy vlády povolat, může taky vedoucí parlamentních klubů, poslance, se všemi si pohovořit a myslím si, že to je lepší způsob."

Pravda - Čl. 64 odst. 2 Ústavy ČR stanoví, že "prezident republiky má právo účastnit se schůzí vlády, vyžádat si od vlády a jejích členů zprávy a projednávat s vládou nebo s jejími členy otázky, které patří do jejich působnosti". Přestože se tento článek vztahuje výslovně pouze na vládu a její členy, je zvykem již od první republiky, že si prezident může pozvat k rozhovoru de facto kohokoliv. I zvyky a obyčeje mají v českém ústavním pořádku své místo, a přestože zpravidla nemohou být vynuceny, jsou všeobecně dodržovány.

Výrok Karla Schwarzenberga: "Jak známo velký vynálezce a propagátor referenda byl původně Ludvík Napoleon, později Napoleon III., který vlastně zrušil republiku, dosadil sám za císaře všechno díky různým referendům."

Pravda - Podle dostupných zdrojů Ludvík Napoleon byl po úspěšném státním převratu potvrzen ve funkci prezidenta 20. prosince 1851 v lidovém hlasování, ve kterém se 7,5 milionu voličů vyjádřilo pro jeho setrvání ve funkci.

Výrok Miloše Zemana: "Slovensko už euro zavedlo a 70 procent Slováků po více než roční zkušenosti s eurem jsou s touto měnou spokojeni."

Pravda - Slovensko vstoupilo do eurozóny k 1. 1. 2009. Podle průzkumu agentury Focus, který si nechala zpracovat Evropská komise v období cca rok po zavedení eura, jsou tři čtvrtiny Slováků s eurem spokojeny (Český rozhlas).

Výrok Miloše Zemana: "... první opoziční smlouva v této zemi byla uzavřena v roce 1996 pod patronací Václava Havla. A v roce 1998 se pouze vyměnily na základě výsledků svobodných voleb jednající strany."

Nepravda - Tzv. opoziční smlouva vznikla po volbách v roce 1998, kdy se vítězná ČSSD pod vedením Miloše Zemana rozhodla vládnout menšinově s podporou ODS pod vedením Václava Klause. Pro tyto účely sepsali dokument Smlouva o vytvoření stabilního politického prostředí v České republice. Tento dokument zavazuje smluvní strany například k neúčasti poslanců druhé strany při hlasování o důvěře vládě, vypracování návrhu zákona o změně volebního systému, nevstoupení do koalice s jinou stranou, nevyvolání hlasování o nedůvěře vládě, nevyužití dalších ústavních možností vedoucích k rozpuštění Poslanecké sněmovny, případně nepodpoření takového návrhu od jiné strany.

Smlouva vedla ke značnému omezení funkce opozice a měla značné důsledky pro politický systém.

Situace v roce 1996 byla jiná. Výsledek voleb přinesl velký zisk sociální demokracii. Vítězem se sice stala ODS, která vstoupila po volbách do menšinové vlády spolu s KDU-ČSL a ODA. Koalice nicméně měla ve sněmovně pouze 99 hlasů, velkou část křesel totiž blokovali antisystémoví republikáni a komunisté (celkově pětinu sněmovny). Důvěru získala díky vlivu Václava Havla, kdy se podařilo zprostředkovat toleranci ze strany ČSSD vůči vládě výměnou za křeslo předsedy sněmovny pro Miloše Zemana. Nebyla však podepsána žádná smlouva a nedošlo ani k podobné restrikci role opozice jako o dva roky později. Opoziční smlouva jako terminus technicus byla také prakticky zavedena v roce 1998, a nelze na ni tedy vztáhnout podporu jakékoli menšinové vlády stranou opoziční.

Výrok Karla Schwarzenberga: "Benešovy dekrety už neplatí dvacet let. Přijetím listiny lidských práv a svobod ústavy, přestala platnost Benešových dekretů. Ovšem….tedy od roku 45, nýbrž od okamžiku, kdy tato ústavní listina byla přijata."

Zavádějící - Listina základních práv a svobod byla přijata v roce 1991 ústavním zákonem 23/1991 Sb (.pdf).  § 6 odst. 1 říká, že "Zákony a jiné právní předpisy musí být uvedeny do souladu s Listinou základních práv a svobod nejpozději do 31. prosince 1991. Tímto dnem pozbývají účinnosti ustanovení, která s Listinou základních práv a svobod nejsou v souladu."

Podle této argumentace pozbyly Benešovy dekrety účinnosti k 31. 12. 1991.

Benešovy dekrety jsou tzv. obsoletní předpis (zastaralý), byly přijaty platným způsobem, platily, nikdo je nezrušil, ale v současnosti se podle nich již nepostupuje, pozbyly účinnost.

Ústavní soud ve svém nálezu z 8. března 1995 k uvedenému konstatuje: „Na základě všech uvedených zjištění a úvah dospěl proto Ústavní soud k závěru, že dekret prezidenta republiky č. 108/1945 Sb. byl v době svého vydání nejen legálním, ale také legitimním aktem. Vzhledem k tomu, že tento normativní akt již splnil svůj účel a po dobu více než čtyř desetiletí již nezakládá právní vztahy, a nemá tedy již nadále konstitutivní charakter, nelze dnes, za uvedené situace, zkoumat jeho rozpor s ústavním zákonem nebo mezinárodní smlouvou podle článku 10 Ústavy [čl. 87 odst. 1 písm. a) Ústavy České republiky], neboť takový postup by postrádal jakoukoli právní funkci. Opačný postup by ostatně zpochybnil princip právní jistoty, jenž je jednou ze ákladních náležitostí současných demokratických právních systémů."

Karel Schwarzenberg tedy ve svém výroku zaměňuje platnost a účinnost a i když se patrně jedná pouze o špatnou formulaci, výrok je hodnocen jako zavádějící. (V původní verzi článku jsme chybně vyhodnotili výrok Karla Schwarzenberga jako nepravdivý, za tento omyl se redakce omlouvá jemu i čtenářům.)

Výrok Miloše Zemana: "Všechny země, všechny státy, které zavedly ochranná cla v zájmu ochrany svého průmyslu, na tom dlouhodobě prodělaly. Protože ten domácí průmysl ztratil konkurenceschopnost, zvýšil ceny domácích výrobků, protože mu zahraniční dovozce nekonkuroval. No a klasickým příkladem bylo svého času Španělsko."

Neověřitelné - Přestože proti protekcionismu hovoří podle OECD fakta, například negativní dopad na globální trh a snížení konkurenceschopnosti domácích firem, ne nutně všechny státy světa na zavedení ochranářské politiky musely prodělat.

Příkladem budiž Spojené státy v období 1816-1945, které sice měly jedny z nejvyšších cel na světě, ale dlouhodobě hospodářsky rostly. Politiku ochrany strategických odvětví (automobilky, ocelářský průmysl, petrochemický průmysl apod.) uplatňovalo v 60. a 70. letech Japonsko. Postupně jak se zvyšovala konkurenceschopnost strategických odvětví, snižovala vláda zároveň cla na dovoz a jiná ochranná opatření (Kagami, M. pdf s. 124-128). Současně v období ochranářské politiky zaznamenalo Japonsko také růst životní úrovně.

Co se týče Španělska, hovoří Miloš Zeman nejspíše o období 40.-50. let 20. století, kdy byla snaha uplatnit tzv. import substitution industrialization, tedy nahrazení importovaného zboží domácí produkcí. V tomto případě se jednalo o naprosté hospodářské fiasko, neboť na počátku 50. let se španělský hrubý domácí produkt nacházel přibližně na 40 % HDP západoevropských zemí. Je však třeba doplnit, že nejen španělské hospodářství, ale celá země byla ve třicátých letech rozvrácena občanskou válkou.

Tato otázka je ovšem velmi diskutabilní, neboť i přes přítomnost některých konkrétních případů nelze zcela přesně určit, co míní Miloš Zeman onou dlouhodobostí. Z tohoto důvodu výrok hodnotíme jako neověřitelný. 

Výrok Miloše Zemana: "George Soros se stal miliardářem tím, že spekuloval s britskou librou, to znamená se silnou národní měnou. Srazil její hodnotu o 15 procent a tím se stal miliardářem."

Neověřitelné - Dle serverů PanInvestor, Osobnosti.cz, Aktuálně.cz a FXstreet.cz sice George Soros na spekulaci s britskou libou vydělal (podle různých zdrojů 1-2 miliardy USD), nicméně základem jeho bohatství je investiční fond Quantum (dnes největší na světě), který založil v roce 1970 s Jimem Rogersem, a během deseti let se podařilo vklad zhodnotit o celých  3256 %. Nicméně ze znění výroků není zcela jasné, klade-li Miloš Zeman důraz na osobní finance Sorose, resp. na zmíněný fond. Není tak zcela jasné, kdy přesně se stal oním miliardářem, zda již před touto spekulací, či až na jejím základě.

Výrok Miloše Zemana: "Ústavní soud, což by měl pan Schwarzenberg vědět, jasně konstatoval, že nikoli Benešovy dekrety, ale zákony národního shromáždění Republiky československé, které prezidentské dekrety recipovaly v roce 1946, (...) že tyto zákony jsou nedílnou součástí českého právního řádu."

Pravda - Ústavní zákon 57/1946 Sb. opravdu recipoval prezidentské dekrety a udělil jim sílu ústavního zákona. Ústavní soud České republiky také v řadě případů odmítl návrhy na zrušení Benešových dekretů, z čehož lze usoudit, že je považuje za součást českého právního pořádku.

Výrok Miloše Zemana: "Já dokáži pochopit jistou, jemně řečeno, nespokojenost Jiřího Dienstbiera s tím, že nepostoupil do druhého kola a dokonce, ač to tak nevypadá, s ním do určité míry i soucítím. I když například nedávno uvedl, že se stýkám s kmotrem pražské mafie Tomášem Hrdličkou, kterého jsem v životě neviděl, a stejně tak jsem v životě neviděl Borise Šťastného."

Zavádějící - Výrok hodnotíme na základě dostupných informací jako zavádějící. Jiří Dienstbier v rozhovoru pro týden.cz doslovně uvedl: "Zcela jednoznačně nemohu podpořit Miloše Zemana. Jak jsem říkal, má velmi problematické vazby. Přes Miroslava Šloufa je napojen na pražského kmotra Tomáše Hrdličku, na pražskou mafii je napojen i přes pana Vratislava Mynáře, šéfa SPOZ, který až do května byl v představenstvu společnosti, která exekučně vymáhá pokuty dopravního podniku".

Jiří Dienstbier tak sice naznačil spojení mezi dotyčnými osobami, explicitně však neuvedl,  že se přímo stýkají, jak se vyjádřil Miloš Zeman. Proto hodnotíme výrok jako zavádějící. Ověřit, zda Zeman dotyčné osoby někdy viděl, se nám pochopitelně nepodařilo.

autor: Aktuálně.cz | 18. 1. 2013 16:28

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama