


Důchodci, kteří si před rokem 2023 založili penzijní spoření a rozhodnou se ho ukončit, tak budou moci učinit bez hrozby sankce. Senioři, kteří od spoření odstoupili předčasně a přišli kvůli tomu o státní podporu, nebo dokonce o vlastní peníze, získají náhradu. Předpokládá to koaliční novela o doplňkovém penzijním spoření, kterou ve středu schválil Senát. Předlohu nyní dostane k podpisu prezident.

Senát předlohu schválil, a proto už nehlasoval o pozměňovacím návrhu svého hospodářského výboru. Výbor navrhoval prodloužit ze šesti na 12 měsíců lhůtu, v níž budou moci důchodci požádat o peníze.
Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) se senátním pozměňovacím návrhem nesouhlasila. Podle ní by znamenal prodloužení legislativního procesu o dva měsíce. Oddálilo by to okamžik, kdy by se mohli důchodci dostat ke svým penězům. Šestiměsíční lhůta podle ministryně stačí. Senátory žádala, aby zákon místo toho schválili.
Novela je reakcí na změnu podmínek, kdy stát přestal od poloviny roku 2024 starobním důchodcům vyplácet příspěvky k penzijnímu spoření. Opatření bylo součástí konsolidačního balíčku bývalé vlády Petra Fialy (ODS).
Ministerstvo financí v té době argumentovalo tím, že účelem příspěvku je motivovat lidi k tvorbě úspor pro důchodový věk. Důchodci buď museli spořit dál, ale bez příspěvku státu, nebo spoření ukončit. Přišli však o již připsané státní příspěvky, případně i o své vlastní peníze.
Důchodci, kteří uzavřeli smlouvu o penzijním spoření před koncem roku 2023, budou moct podle nynější novely spoření ukončit bez sankce i bez splnění pětileté minimální doby spoření. Podle ministerstva financí je takových klientů zhruba 150 tisíc.
Penzisté, kteří od spoření odstoupili předčasně a přišli kvůli tomu o státní podporu, nebo dokonce o vlastní peníze, budou moci získat náhradu. Právo na státní příspěvek by podle novely měli v případě, jestliže o něj písemně požádají penzijní společnost, u níž měli zaniklé doplňkové penzijní spoření. Jde o zhruba 16 tisíc lidí.
Senát požádal vládu, aby ve spolupráci s penzijními společnostmi zajistila co nejširší informování všech lidí, kterých se nová úprava o doplňkovém penzijním spoření může týkat.
Schillerová už dříve uvedla, že pokud by všichni oprávnění využili postup podle nynější novely, dopady na státní rozpočet by činily 60 milionů korun. Částku označila za rozumnou investici do obnovení důvěry klientů ve státem podporované spoření na stáří. Hnutí ANO v minulém volebním období napadlo zrušení státního příspěvku k penzijnímu spoření pro spořící důchodce u Ústavního soudu, ale neuspělo.



Války na Ukrajině a v Zálivu, energetická krize, inflační vlny, ale i prostá skutečnost, že turisté za to ty peníze dají. To všechno zvedá ceny v letních destinacích, které byly pro Čechy ještě donedávna levné. Naštěstí to funguje i obráceně. Datová redakce Aktuálně.cz poměřila ceny piva, kávy a obědů po celém světě s těmi domácími.



Předseda frakce konzervativní unie CDU/CSU ve Spolkovém sněmu Jens Spahn se rozhodl odstoupit z funkce. Spahn tak učinil poté, co ve středu oznámil, že se s manželem stali rodiči, a to díky náhradní matce ve Spojených státech. V Německu je přitom náhradní mateřství zakázané, mimo jiné kvůli odporu Spahnovy strany. Podle kritiků politik předvedl typickou ukázku dvojího metru.



Za tragickou srážku vlaků v Pardubicích v roce 2024 může kromě strojvedoucího i systémové pochybení ministerstva dopravy. Vyplývá to z návrhu závěrečné zprávy Drážní inspekce, uvedl server Zdopravy.cz. Podle ní nebylo kvůli rozhodnutí ministerstva možné aktivovat vlakový zabezpečovač, který mohl srážce zabránit. Při nehodě zahynuli čtyři lidé, škoda přesáhla 150 milionů korun.



Evropa může ruské demokratické opozici pomáhat penězi, podporou nezávislých médií nebo nabídkou azylu. Největší dopad ale bude mít vítězství Ukrajiny, zaznělo na debatě v Evropském parlamentu. Někteří europoslanci si nicméně myslí, že EU by se do ruských záležitostí vměšovat vůbec neměla.



Írán uvedl, že americké útoky si vyžádaly nejméně tři oběti v provincii Hormozgán na jihu země, informovaly v sobotu agentury AFP a Reuters. Teherán zaútočil na cíle v Kuvajtu, Jordánsku či Bahrajnu. Oblastní velitelství amerických sil na Blízkém východě (CENTCOM) na síti X uvedlo, že ukončilo již sedmou noční sérii úderů v řadě, hovořilo také o zásazích vojenské infrastruktury a armádních cílů.