Nejdéle fungující česká družice pět let obíhá Zemi. Neměla přežít ani první rok

Alexandr Běťák
23. 6. 2022 16:49
Jde o první družici typu Cubesat vyrobenou v Česku, která slouží k testování nových technologií, jako je třeba rentgenový dalekohled, kterým vědci měří koncentraci kyslíku v atmosféře. Její životnost přitom byla původně odhadována na jeden rok. I po pěti letech jsou ale systémy družice stále plně funkční a poskytují vědecká a technologická data.

Česká družice z Výzkumného a zkušebního leteckého ústavu (VZLÚ) je výsledkem projektu VZLUSAT-1, jehož název i sama nese. Do vesmíru ji 23. června 2017 vynesla raketa z Indie, což z ní v současnosti dělá nejdéle fungující českou družici v historii.

"Je to obrovský úspěch. Vyvinout samostatně družici bylo výzvou. Obětovali jsme tomu v ústavu - i společně s partnerskými firmami a univerzitami - spoustu času. To, že funguje dodnes, je pravděpodobně výsledkem spolupráce a dlouhého testování celého systému. A také určitě trochou štěstí," míní systémový inženýr VZLÚ Vladimír Dániel.

Družice tím překonala rekord doposud držený satelitem Magion 5, který byl do vesmíru vyslán v roce 1996 a fungoval až do roku 2002. Nicméně vědci s ním během jeho putování kolem zeměkoule ztratili na více než půldruhého roku kontakt. "Čili teď držíme to prvenství my a stále pokračujeme dál," upozorňuje Dániel.

Životnost družice zpravidla závisí na podmínkách, kterým bude v průběhu své produktivní fáze čelit. Obecně pak platí, že ty větší přesluhují celkem běžně. "Například máte Hubbleův teleskop, který svou životnost překračuje už o nějakých patnáct let, zatímco u těchto malých je to pravý opak, hned po vystřelení jsme měli třicetiprocentní pravděpodobnost, že družice nepřežije první rok," vysvětluje Vladimír Dániel.

Současně je důležitým aspektem družic technika, kterou nesou, ta nejvíce podléhá stárnutí. "Stárnutí ve vesmíru se projevuje hlavně tím, že se zvyšuje spotřeba elektrické energie, což u naší družice, kterou napájí solární panely, nebyl nikdy takový problém, protože se jí spotřeba zvýšila jen o polovinu," upozorňuje Dániel.

"Na naší druhé družici, kterou jsme vystřelili do vesmíru letos v lednu, je pak mnohem větší spotřeba, protože disponuje spoustou kamer a další techniky, jež spotřebovává energii daleko více. Kvůli tomu nebude moc dlouhodobě provádět tolik experimentů, kolik jich dělá v současnosti," doplňuje vědec.

V ústavu předpokládají, že tato nová družice s názvem VZLUSAT-2 by mohla na oběžné dráze fungovat také zhruba rok až dva, protože je zkonstruována z podobných materiálů. V nedávné době se navíc oběma satelitům podařilo synchronizovat svoje cesty a setkali se nad Jihoafrickou republikou a Madagaskarem.

"Tento úkaz navazuje na náš cíl, kam směřujeme. Jsou to takzvané konstelace satelitů. Znamená to mít ve vesmíru více družic, které spolu navzájem komunikují. Operují poblíž sebe, předávají si data, provádějí manévry typu údržba a podobně. Tam směřujeme. I když to Česká republika vlastně nikdy nedělala," vysvětluje generální ředitel VZLÚ Josef Kašpar.

Podle něj bylo poměrně náročné najít v Česku experty a sestavit z nich potřebný tým. "Ve školách se to neučí. Museli jsme sehnat odvážné mladé lidi, kteří jsou schopní ty věci nastudovat, domyslet je, udělat je chytřeji, rychleji a levněji. Pořád se bavíme o tom, že máme být víc mozkovna než montovna. A toto je nádherný příklad," doplňuje.

Kašparův ústav slouží jako národní centrum pro výzkum, vývoj a zkušebnictví v letectví a kosmonautice. Je třetí nejstarší institucí svého druhu na světě. Letos oslavil 100 let od svého založení.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 8 hodinami

Britka Ghislaine Maxwellová byla dnes v USA odsouzena k 20 rokům vězení za napomáhání finančníkovi Jeffreymu Epsteinovi zneužívat náctileté dívky

Zdroj: ČTK
před 8 hodinami

O deset procent se od září navýší plat části zaměstnanců ve veřejném sektoru

Od 1. září by měli dostat o deset procent přidáno nepedagogičtí pracovníci či lidé, kteří pracují v resortech, jako je kultura. Jde zhruba o 300 tisíc lidí. Po jednání na úřadu vlády to novinářům řekli ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) a předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. Konečnou shodu na růstu platů ve veřejném sektoru však předsedové vládních stran s odboráři nenalezli.

Před úterním jednáním odboráři požadovali přidání ve veřejném sektoru od července a uváděli, že se chtějí dohodnout na navýšení o 15 procent lidem se zmrazeným výdělkem a o 7,6 procenta ostatním. Devět odborových svazů veřejné sféry na podporu požadavků vstoupilo do stávkové pohotovosti, další čtyři je podporují. Koalice se s odboráři znovu sejde 19. července, kdy by podle Jurečky měla vzniknout dohoda nejen pro letošní rok, ale i pro rok 2023.

Zdroj: ČTK
Další zprávy