


Družice Kostka, kterou vyvinuli a sestavili pouze studenti a studentky Vysokého učení technického (VUT) v Brně, zamíří do vesmíru na přelomu června a července letošního roku. Na oběžnou dráhu ji vynese raketový nosič Falcon 9 společnosti SpaceX.

Kostka je satelit typu 1U, tedy krychle o hraně asi deset centimetrů a váze asi jeden kilogram. Tento typ satelitu bývá označovaný jako CubeSat nebo nanosatelit. Jedná se o finančně dostupné řešení, které umožňuje zapojení do vesmírného výzkumu i univerzitním týmům.

„Mise Kostka má studentům přinést co nejvíce praktických zkušeností a poznatků, mimo jiné pro přípravu ambicióznější družice CIMER, která bude zahrnovat experimentální biologický náklad. To je oblast, se kterou zatím není v Česku ani v Evropě mnoho zkušeností, a proto jsme chtěli začít s jednodušším CubeSatem, který bude sloužit jako odrazový můstek pro budoucí projekty,“ uvedl Šimon Sloboda vedoucí týmu YSpace, který na družici pracoval.
Práce na družici tým zahájil v roce 2023. Postupně studenti vymysleli koncept, připravili experiment, vyvinuli a vyrobili většinou komponent jednotlivých subsystémů.
„Na závěr jsme museli zkompletovanou družici úspěšně otestovat, aby byla připravena nejen na vesmírné podmínky, ale především na silné vibrace během startu raketového nosiče. Museli jsme také zvládnout řadu složitých administrativních úkonů, jako například zajištění startu nebo komunikaci s průmyslovými partnery projektu,“ doplnil Sloboda.
Cílem mise je otestovat experimentální anténu, kterou tým vyvinul a která ve spojení s palubním rádiem umožní měřit rušení v radioamatérském UHF pásmu na nízké oběžné dráze ve výšce 500 až 600 kilometrů.
Kostka obsahuje pět subsystémů v podobě desek plošných spojů, které zajišťují jednotlivé funkce i vzájemnou komunikaci. Klíčová je řídicí jednotka pro automatické řízení a plánování. Tu spolu se solárním systémem a nosnou konstrukcí vyvinul YSpace. Rádio, napájecí systém a anténa jsou od externích dodavatelů.
Družice brzy zamíří k oficiálnímu dopravci, který zajistí její vynesení raketovým nosičem Falcon 9.



Spojené státy a Írán o víkendu pokračovaly ve vzájemných útocích. Americká armáda uvedla, že zasáhla desítky cílů, včetně systémů protivzdušné obrany, radarových stanovišť a vybavení určeného pro rakety a drony. USA při útoku na Írán poprvé nasadily také námořní drony, zbraň, která si během posledních let vydobyla významné místo ve válce na Ukrajině.



Americká armáda v noci na pondělí oznámila další salvu úderů proti Íránu. Velitelství amerických sil v oblasti CENTCOM v pondělí ráno oznámilo, že armáda zasáhla íránské systémy protivzdušné obrany, pobřežní radarové systémy, raketové a dronové kapacity a malé čluny. Íránské revoluční gardy hlásí odvetné údery na americké základny v Jordánsku, Bahrajnu a Kuvajtu.



Návrat člověka na Měsíc může mít nečekanou daň. Podle nové studie totiž výfukové plyny z přistávajících kosmických lodí mohou během několika měsíců zamořit i vědecky nejcennější místa na povrchu Měsíce. Právě tam přitom vědci doufají najít chemické stopy, které by mohly prozradit, jak před miliardami let vznikl život na Zemi.



Britská ministryně vnitra Shabana Mahmoodová oznámila, že policie prověřuje několik možných motivů útoku. Widdecombeová, které bylo 78 let, byla ve čtvrtek nalezena mrtvá ve svém domě v obci Haytor na jihozápadě Anglie. Policie uvedla, že utrpěla vážná zranění, příčinu smrti ale nezveřejnila.



Archeologové odkryli 3000 let starou hrobku poblíž města Luxor, které se nachází v jižní části Egypta. S odvoláním na nedělní prohlášení egyptského ministerstva cestovního ruchu a památek to napsala agentura AFP. Hrobku patřící muži jménem Paser objevila nizozemská výprava z univerzity v Leidenu v thébské nekropoli v oblasti Gurna, západně od známého pohřebiště.