Druhý pokus: Začal soud o zrušení Dělnické strany

Veronika Lehovcová Suchá Veronika Lehovcová Suchá
11. 1. 2010 13:50
Vláda navrhla zrušení strany
Oznáčky s krajně pravicovými symboly se zásadně nosí na zadní straně čepice.
Oznáčky s krajně pravicovými symboly se zásadně nosí na zadní straně čepice. | Foto: Naďa Straková

* V Brně začalo jednání Nejvyššího správního soudu * Promluvili zástupci obou stran - Tomáš Sokol a Tomáš Vandas * Soud bude dnes probírat důkazy, zda je Dělnická strana extremistickou organizací

Praha - Co je větší nebezpečí pro demokracii? Existence extrémistické Dělnické strany nebo omezování politických stran?

To je otázka, která stojí před soudci nejvyššího správního soudu, kteří dnes v jednu hodinu začnou projednávat už druhý návrh vlády na zrušení Dělnické strany.

Jak soud rozhodne, si netroufají odhadnout ani odborníci. Ministerstvo vnitra, které návrh připravilo, se tentokrát snažilo podat jasné důkazy o tom, že Dělnická strana je propojena s neonacisty a že to není problém jednotlivců, ale celé partaje.

Za stát hraje Sokol

Stát si na zastupování najal známého advokáta Tomáše Sokola. Podle něj aktivita Dělnické strany už překročila i míru, kterou by tolerovalo v otázce svobody slova liberálnější právo USA. "Ani tam se netoleruje, když myšlenky přecházejí ve skutky," řekl Sokol. Připoměl loňské pochody Litvínovem. "Lidé z řad odpůrce se zúčastnili akcí s náběhem na cosi jako pogrom."

Tomáš Vandas u březnového jednání Nejvyššího správního soudu
Tomáš Vandas u březnového jednání Nejvyššího správního soudu | Foto: Petr Protivánek

Dělnickou stranu před soudem "hájí" její předseda Tomáš Vandas, který nemá právnické vzdělání.

Podle něj je proces politická a za vším je rostoucí popularita Dělnické strany. "Korupce, kriminalita, imigranti, rozkradená státní pokladna. To jsou úspěchy současné vládní elity," vyjmenoval Vandas. Odmítl také, že by jeho strana měla cokoli společného s nelegální organizací Národní odpor. "Co to vlastně je? Kdo to je? Ať mi někdo ukáže smlouvu mezi Dělnickou stranou a Národním odporem."

Soud bude trvat minimálně do čtvrtka. Pak může být vynesen verdikt, nebo bude soud ještě odročen. Vnitro předkládá Listinné důkazy, kromě toho předvolalo i tři policisty jako svědky.

Podle právničky Kláry Kalibové ze sdružení Tolerance a Občanská společnost je současný návrh nesrovnatelně kvalitnější než předchozí, který soud odmítl v březnu.

"Přesto si ale nikdo netroufne předjímat, jak Nejvyšší správní soud rozhodne. Nejde totiž o to, dokázat něco o jednotlivých členech strany. Jde o to prokázat, že sama Dělnická strana útočí na podstatu demokratického zřízení," vysvětluje Kalibová.

Vnitro: Stejní lidé, stejné akce, stejné názory

Materiál odkazuje na konkrétní články z webu Dělnické strany či organizace Národní odpor, nechybí ani znalecké posudky odborníků na extremismus.

Na desítkách konkrétních akcí právníci najatí vládou dokumentují, jak je Dělnická strana propojena s neonacistickými organizacemi, které v Česku působí.

Konkrétně je vyjmenováno na tři desítky společných akcí - mezi nimi i pochody litvínovským sídlištěm Janov či prvomájové akce. Zaznamenány jsou i citace z vystoupení členů dělnické strany na těchto shromážděních.

 

Právě se děje

Aktualizováno před 1 hodinou

Trump omilostnil exporadce Flynna, zapleteného do ruského vlivu na přechozí volby

Americký prezident Donald Trump na Twitteru oznámil, že omilostnil svého někdejšího bezpečnostního poradce Michaela Flynna, který se na konci roku 2017 přiznal, že lhal Federálnímu úřadu pro vyšetřování (FBI). Ten ho vyslýchal v rámci vyšetřování údajného vlivu Ruska na prezidentské volby v roce 2016. Informovala o tom agentura Reuters.

Udělení milosti Flynnovi je vyvrcholením čtyřleté politické a právní aféry. O chystané milosti pro Flynna psal už dříve dnes server Axios s odvoláním na nejmenované zdroje. Udělení milosti Flynnovi podle něj znamená, že do záležitosti už dál nebudou moci promluvit soudy ani ministerstvo spravedlnosti poté, co se v lednu podle všeho stane prezidentem demokrat Joe Biden.

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

Maďarský zákon, který zakazuje úřední změnu pohlaví, přezkoumá ústavní soud

Soud v Miskolci (Miškovci) požádal maďarský ústavní soud o přezkoumání zákona, jenž zakazuje transgenderovým osobám změnit si v oficiálních dokladech jméno a pohlaví. Informuje o tom agentura AP s odvoláním na maďarskou nevládní organizace Háttér, která se zabývá ochranou práv LGBT (leseb, gayů, bisexuálů a transgenderových osob).

Soud v Miškovci tak vyhověl signatářům petice, kteří tvrdí, že zmíněný zákon porušuje ústavní právo na lidskou důstojnost a soukromý život. Podle AP má nyní ústavní soud na přezkoumání zákona 90 dní.

Autoři zákona, který maďarský parlament schválil letos v květnu, tvrdí, že "biologické pohlaví" člověka určují od narození chromozomy a nemůže být tudíž změněno. Proto je podle nich nezbytné aplikovat stejná pravidla v úředních dokladech. Kritici upozorňují, že zákon bude v důsledku znamenat větší diskriminaci transgenderových osob.

Zdroj: ČTK
Další zprávy