


Války na Ukrajině a v Zálivu, energetická krize, inflační vlny, ale i prostá skutečnost, že turisté za to ty peníze dají. To všechno zvedá ceny v letních destinacích, které byly pro Čechy ještě donedávna levné. Naštěstí to funguje i obráceně. Datová redakce Aktuálně.cz poměřila ceny piva, kávy a obědů po celém světě s těmi domácími.

Jeďte do Turecka, tam je levně, slýchali ještě donedávna zájemci o letní dovolenou. Za země, kde se člověk může rozšoupnout, platilo kdysi i Chorvatsko nebo Litva, později alespoň Černá Hora. Během několika posledních let ztratilo status cenového ráje Polsko, extra výhodná už není ani Albánie.
Přesto se Češi nemusejí v cizině cítit jako chudí příbuzní. Stejně tak, jako cenové hladiny ve východní Evropě stoupají nad tu českou, přibližují se i domácí peněženky ceníkům podniků na západě kontinentu. Je to patrné z průměrných cen jídla a pití v restauracích, které sbírá analytický portál Numbeo. Datová redakce Aktuálně.cz porovnala ty současné nejen se současnými českými, ale i s údaji z června 2025 a června 2022. V některých případech jsou změny opravdu silné.
Že žebříčku nejdražších zemí vévodí severské státy spolu se Švýcarskem, překvapí málokoho. Rozdíl se však povážlivě ztenčil. Jestliže před čtyřmi lety lidé v některých zemích dali za oběd, kávu a pivo až trojnásobek oproti Česku, letos je to v Norsku už „pouze“ o 191 procent více. V Dánsku bude útrata o 161 procent, ve Švédsku o 125 procent. K podobným posunům ve prospěch tuzemských dovolenkářů došlo prakticky ve všech zemích na západě a na severu Evropy.
Skokany jsou exotičtější destinace jako Omán (z +186 procent před čtyřmi lety na současných +128 procent), Singapur (z +147 na +102 procenta) nebo Bahrajn (z +162 na +73 procent). Japonsko se dokonce dostalo až na úroveň tuzemských cen – šálek cappuccina tam vyjde stejně jako půllitr domácího piva v přepočtu na 65 korun, oběd pro dva necelých osm stovek.
Za velmi podobné ceny jako doma se lze najíst a napít nejenom ve vzdáleném Japonsku, ale i na blízkém Slovensku, v Maďarsku, Srbsku či v Portugalsku. A kdo se chce s korunou cítit jako král, zavítá do nitra Balkánu, konkrétně do Severní Makedonie (ceny o 30 procent nižší než v Česku) nebo do Bosny a Hercegoviny, kde jsou restaurace o čtvrtinu levnější.
Ostatně právě bosenské hlavní město Sarajevo vyhrálo v letošní analýze City Costs Barometer, za kterou stojí divize britské pošty Post Office Travel Money. Ta vedle cen v restauracích porovnávala také ceny místní dopravy, ubytování a zábavy. Tento žebříček potvrzuje údaje portálu Numbeo, i zde je nejdražší destinací norské Oslo následované dánskou Kodaní a švýcarskou Ženevou, zatímco na opačné straně doprovázejí vítězné Sarajevo další balkánské metropole.
Opravdové cenové ráje se ovšem nacházejí za hranicemi starého kontinentu. Pokud pomineme konflikty zmítaný Írán či Ukrajinu, nabízejí skvělý poměr cena/výkon zejména severoafrické státy v čele s Egyptem.
Propad egyptské libry je totiž mnohem rychlejší než tamní inflace. Jestliže v roce 2022 stála jedna libra 1,20 až 1,30 koruny, dnes má hodnotu pouhých 50 haléřů. Pokud se tedy turista nebude omezovat na hotelové komplexy, může si v místní restauraci střední cenové kategorii dopřát kávu v přepočtu za 31 korun, pivo za 32 korun nebo tříchodový oběd pro dva za čtyři stovky.



Nejméně dva lidé přišli o život a dalších 42 utrpělo zranění při ruském bombardování Záporoží na jihovýchodě Ukrajiny. Mezi raněnými je osm dětí, oznámili záchranáři. Ukrajinské úřady také upřesnily bilanci ruského útoku na loď s obilím u Oděsy na šest mrtvých a čtyři pohřešované. Na Moskvu a okolí ruské metropole naopak útočily stovky ukrajinských dronů.



Nespokojenost Andreje Babiše s výsledky summitu NATO nekončí. Premiérův tým a ministerstvo zahraničních věcí řeší, kdo je „potopil“ v Ankaře. Nelíbí se jim, že se prezident Petr Pavel dočkal bohatého programu, důstojného servisu a mediálního pokrytí doma i v zahraničí, ačkoliv byl „jen členem delegace“. Podle diplomatických zdrojů redakce vláda viní velvyslanectví, to se ale jen řídilo protokolem.



Maďarský premiér Péter Magyar ve svém projevu na břehu Dunaje hned po vítězství ve volbách oznámil změny, které zemi čekají: chce z funkcí dostat dědictví Orbánovy vlády a jedním z lidí „na odstřel“ se okamžitě stal i prezident. Ten Magyarovu výzvu k odstoupení odmítl, nakonec jej funkce zbavil dodatek ústavy, který sám musel podepsat. Na jeho místě by Magyar rád viděl šachistku Judit Polgárovou.



Spojené státy v noci ze soboty na neděli zahájily novou sérii úderů na Írán. Oznámilo to oblastní velitelství amerických sil na Blízkém východě. Chtějí tím potrestat Teherán za smrt dvou amerických vojáků v Jordánsku, kteří zemřeli při pátečních íránských útocích. CENTCOM o pár hodin později uvedl, že USA ukončily již osmou sérii nočních úderů v řadě a zasáhly íránskou vojenskou infrastrukturu.



Španělští fotbalisté díky výhře nad obhájci zlata Argentinci 1:0 po prodloužení ve finále mistrovství světa vytvořili rekord v neporazitelnosti v reprezentačních zápasech. Tým pod vedením trenéra Luise de la Fuenteho natáhl sérii bez porážky v normální hrací době či prodloužení na 38 utkání.