Dozvuk čínské návštěvy: Ústavní soud odmítl zrušit paragraf, který umožňuje uzavřít náměstí

ČTK Domácí ČTK, Domácí
Aktualizováno 11. 7. 2017 17:34
Právo uspořádat ohlášené shromáždění není absolutní a je možné je omezit například z bezpečnostních důvodů. Rozhodl o tom v úterý Ústavní soud, na který se obrátila skupina senátorů. Ti podali ústavní stížnost jako reakci na postup policie, která právě s poukazem na bezpečnostní důvody nechala loni v březnu uzavřít Hradčanské náměstí v Praze, kde se měla konat dopředu ohlášená demonstrace proti návštěvě čínského prezidenta. Podle senátorů policie zneužila paragraf zákona o pozemních komunikacích, který je příliš vágní, a požadovali jej zrušit jako protiústavní. Soud to ale odmítl.
Foto: Jakub Plíhal

Brno - Ústavní soud zamítl návrh na zrušení části zákona o pozemních komunikacích, konkrétně paragrafu, který umožnil při loňské návštěvě čínského prezidenta uzavřít Hradčanské náměstí v Praze, ačkoliv se tam mělo konat ohlášené shromáždění.

Návrh na zrušení části zákona loni podala skupina senátorů poté, co se na náměstí nedostali účastníci ohlášeného protestu proti porušování lidských práv v Číně.

Paragraf obecně stanovuje způsob, jakým mají silniční úřady rozhodovat o uzavírkách. Umožňuje částečně nebo úplně uzavřít provoz na dálnicích, silnicích, místních komunikacích a veřejně přístupných účelových komunikacích.

Podle senátorů je zákon příliš obecný, dostatečně nepopisuje účel, podmínky nebo meze uzavírky. Navíc prý neříká, jak mají úředníci postupovat v případě kolize dvou zájmů, například bezpečnosti a shromažďovacího práva.

Shromažďovací právo není absolutní

"Skutečnost, že aplikací napadeného ustanovení může být zabráněno shromáždění, které bylo řádně nahlášeno a nebylo zakázáno podle zákona o právu shromažďovacím, není podle názoru Ústavního soudu sama o sobě protiústavní," uvedla soudkyně zpravodajka Milada Tomková.

Shromažďovací právo sice může podle soudu představovat klíčový prostředek pro vyjadřování názorů a pro zachování svobody a demokracie, ale ani toto právo není absolutní.

K uzavření komunikace, na níž se má ohlášené shromáždění konat, může ale úřad přistoupit jen tehdy, pokud je to nezbytné třeba pro ochranu veřejného pořádku, zdraví, mravnosti, majetku či bezpečnosti státu, jak je uvedeno v Listině základních práv a svobod.

Místopředseda Senátu Jiří Šesták (STAN), který byl jedním z autorů ústavní stížnosti, řekl, že se zatím nemohl s přesným zněním rozsudku seznámit. Podotkl ale, že podle jeho informací se Ústavní soud zabýval zákonem v obecné rovině, a ne konkrétním případem z loňského roku, kdy byl uplatněn při demonstraci plánované na Hradčanském náměstí.

"Už jen fakt, že senátoři na věc upozornili, ta se dostala k Ústavnímu soudu a ten se jí zabýval, by měl být varováním pro ministerstvo vnitra a policii, aby nepoužívaly tento paragraf k omezování shromažďovací svobody," míní Šesták. "Pokud by byl paragraf znovu takto využit, znovu bychom se proti tomu ozvali," uvedl.

Co vidí termovize?

Hradčanské náměstí úřad uzavřel na žádost policie s odůvodněním, že jde právě o bezpečnostní důvody, přestože se tam měla konat ohlášená shromáždění. Podle senátorů jde o ukázku, jak lze zákon o pozemních komunikacích zneužít k účelovému obcházení shromažďovacího zákona, což považují za protiústavní.

Kvůli události podali organizátoři demonstrace správní žalobu, pod níž byli podepsáni i bývalí poslanci za Stranu zelených Martin Bursík a Kateřina Jacques. Letos v březnu soud tuto žalobu pravomocně zamítl.

Čínský prezident Si Ťin-pching loni v březnu strávil v Praze tři dny. Návštěvu provázely protesty proti lidskoprávní politice Číny i potyčky. A několik případů stále řeší soudy.

Obrátili se na ně například dva muži, kteří vyvěsili v oknech kanceláře proti hotelu Hilton, kde bydlel čínský prezident, dvě tibetské vlajky, vytištěné na papíru formátu A3. Do kanceláří ale vzápětí vtrhla policie a přikázala vlajky sundat s vysvětlením, že přes ně nemohou vidět odstřelovači, kteří čínského prezidenta chrání. Stažené žaluzie v okolních oknech jim přitom nevadily.  

Policie rozdílný postup u soudu vysvětlovala tím, že odstřelovači používají termovizi, která přes žaluzie vidí, ale přes vylepenou vlajku ne. Soudce proto nechal vypracovat znalecký posudek. I když jej soudce Ladislav Hejtmánek zadal již před půl rokem, tak stále ještě není hotov.

 

Právě se děje

před 13 minutami

Ministr zahraničí Jakub Kulhánek se ve středu vydá na svou první zahraniční cestu na Slovensko. Spolupráce se zeměmi V4 je pro něj priorita

před 30 minutami

Biden v červnu přiletí do Evropy na summity G7 a NATO, oznámil Bílý dům

Americký prezident Joe Biden v červnu navštíví Británii a Belgii, aby se osobně zúčastnil summitů skupiny G7 a Severoatlantické aliance. Oznámila to v pátek jeho mluvčí Jen Psakiová. Podle ní půjde o první zámořskou cestu současného šéfa Bílého domu.

Vrcholná schůzka skupiny G7, do níž kromě USA patří ještě Británie, Francie, Japonsko, Kanada, Itálie a Německo, je na programu od 11. do 13. června v anglickém Cornwallu. Bruselský summit NATO navazuje 14. června. V Bruselu se Biden zapojí i do oddělených jednání s lídry Evropské unie.

"Tato cesta zdůrazní jeho odhodlání obnovit naše spojenectví, oživit transatlantické vztahy a jednat v úzké spolupráci s našimi spojenci a multilaterálními partnery ve snaze reagovat na globální výzvy a lépe chránit americké zájmy," uvedla v komuniké Psakiová.

Prohlášení v závěru zmiňuje "potenciální další prvky" ohlášené cesty, což podle agentury AFP ihned vyvolalo spekulace o eventuálním setkání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. O Rusku se každopádně bude mluvit na summitu NATO. Jeho "agresivní" jednání ve čtvrtek označil za jedno z témat generální tajemník aliance Jens Stoltenberg.

Zdroj: ČTK
Další zprávy